Vedro může být i v kostele...

Vydání: 2006/31 Umění odpočívat, 31.7.2006, Autor: Štěpán Havlíček

„Dobře se obleč, je to chladná gotická stavba,“ říkala mi matka jako malému klukovi, když jsme šli v zimě do chrámu Panny Marie Sněžné v Praze. V létě se nic takového neřešilo. Z rozpálené ulice jsme vcházeli do příjemného chládku a já si zvykl považovat ho za samozřejmost. Vedro však může být i v kostele, a stejně jako kdekoli jinde může také tady skýtat zdravotní rizika.

„Naši předkové navrhovali v chrámovém prostoru většinou nepřímé osvětlení a mírné přítmí. To bohužel u některých nových staveb není splněno a kostely nesplňují požadavky na tepelnou pohodu,“ vysvětluje specialista na stavební fyziku a šéfeditor internetového magazínu Christnet Jan Kirschner. Dodává však, že zapotit se můžeme i ve starých kamenných chrámech: „Velké kamenné kostely mají výhodu vysoké akumulační schopnosti svých stěn, takže v nich je v létě většinou příjemný chládek. Pokud ale trvají tropické teploty příliš dlouho, může se stát (zejména u menších staveb), že se teplota vyrovná s vnějším vzduchem a prostor se neochladí ani v nočních hodinách. Zdivo pak naopak přebytečné teplo v noci vyzařuje.“

KDYŽ NÁM HORKO NESVĚDČÍ
Při bohoslužbě se v kostele nachází větší množství lidí a může zde dojít ke kolapsu někoho z přítomných. Podle mons. Aleše Opatrného není v takové situaci nutné ani vhodné bohoslužbu přerušovat, pokud nezkolabuje celebrující kněz. Vysvětluje, že stačí, když postiženého umístíme do vhodné polohy, přivedeme k němu zdravotníka nebo lékaře, je-li na bohoslužbě přítomen, případně zavoláme rychlou zdravotní pomoc. Lékaři se shodují, že příliš velký rozruch postiženému spíš škodí. „Nejprve je nutné ho vytáhnout z lavice, ne ho na ni pokládat, a nahmatat puls. V případě, že člověk nedýchá, je třeba se podívat, zda nemá zapadlý jazyk. Osudným se může stát podání vody nebo dokonce léku. Dokud není postižená osoba při vědomí, nesmíme jí nic z toho podávat,“ popisuje první pomoc student teologie MUDr. Jiří Korda. Dodává, že prevencí před letním kolapsem je pravidelný přísun tekutin.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 13. – 19. října 2020

Na misiích v čase pandemie

„Zde jsem, mne pošli!“ je mottem letošní Misijní neděle 18. října. Oslovili jsme české misionáře a misionářky, kteří se „nechali poslat“ do různých koutů světa.…

celý článek


Máme na útvaru kaplana, je to náš padre

Hlavní armádní kaplan P. JAROSLAV KNICHAL má hodnost plukovníka. Nevelí však bojové jednotce. Jeho rozkazy poslouchají a radám i duchovnímu vedení naslouchají jeho kolegové:…

celý článek


Bill Gates za pandemii nemůže

Česko si ve statistikách zemí zasažených koronavirem nevede nejlépe. Přesto se však objevují hlasy, které vážnost nemoci zlehčují a které živí i kolující lži a dezinformace.

celý článek


Najednou v Taizé nebyli poutníci

Desítky let tu byli zvyklí přijímat tisíce lidí. Opatření při letošní pandemii ovšem nevynechala ani komunitu ve francouzském Taizé. O současném životě tohoto ekumenického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay