Slováci postavili Islanďanům roubený kostel

Vydání: 2017/29 Loučení v Kolíně nad Rýnem, 18.7.2017, Autor: Alena Scheinostová

Neobvyklou pozornost poskytli Slováci z Hriňové farnosti v Reydarfjördu na Islandu: postavili pro ně nový roubený kostel, a to ze dřeva, které vyrostlo v lesích na Zvolensku.


Slovenský biskup Tencer s farníky před novým islandským kostelem. Snímek archiv P. Davida Tencera

Novou stavbu posvětil 18. června reykjavický biskup David Bartimej Tencer a dedikoval ji svatému islandskému biskupu z 12. století Thorlakovi. Kostel má tvar františkánského kříže, je vysoký 12 metrů a na Islandu je unikátem: dřevo je totiž na kamenitém ostrově nesmírně vzácné. Slováci proto kostel postavili nejprve v Hriňové, následně jej rozebrali, převezli na skandinávský ostrov a „jako stavebnici“, jak s obdivem referuje místní list Iceland Monitor, jej opět složili. „Jinak bychom sem museli dovézt surové dřevo a také odborníky, protože Islanďané neumějí se dřevem zacházet. Takovýto dům nebo kostel nenajdete na Islandu ani jeden,“ vysvětlil biskup Tencer slovenské tiskové agentuře TASR. Už nyní, jen několik týdnů po svém posvěcení, tak patří kostel sv. Thorlaka k místním turistickým atrakcím.

Vazba mezi Hriňovou a Reydarfjördem není náhodná. Právě v Hriňové založil David Tencer roku 1996 kapucínský klášter. Sám totiž pochází z Nové Baně v banskobystrické diecézi a od roku 1990 je členem kapucínského řádu. V Reydarfjördu působil jako misionář předtím, než jej papež František roku 2015 jmenoval biskupem. „Když jsem tam začínal, bohoslužby bývaly u někoho doma, třeba v obýváku. Když byla komunita už větší, sloužil jsem i ve zpracovatelně ryb, v budově Červeného kříže nebo v evangelických kostelech,“ vzpomněl biskup Tencer pro slovenský magazín Postoj.

Farnost, kterou spravují slovenští kapucíni, později koupila dům a v něm bratři zařídili kapli. Nový kostel stojí v sousedství tohoto domu. „Katolická komunita zde není příliš velká a v tom je její kouzlo,“ dodal biskup, který prý zná většinu svých diecézanů osobně.

Jeho diecéze je na ostrově jediná, katolíků je zde jen asi 13 tisíc, tedy 3,7 %. Většinové vyznání je na Islandu počínaje reformací luteránské a až do počátku 20. století se Islanďané podle zákona ani nesměli katolíky stávat. Ke katolické církvi se nicméně hlásily takové osobnosti islandských dějin, jako byli autor dětských knih a jezuita Jón Sveinsson známý jako Nonni (1857–1944) či romanopisec, básník a překladatel, nobelista Halldór Laxness (1902–1998).

(sch)

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 32 2. – 8. srpna 2022

Papež na cestách uzdravení a smíření

Přání, „aby se zasévala naděje pro domorodé i nedomorodé obyvatelstvo, které chce žít v bratrství“, vyslovil papež při návratu z Kanady. Při své 37. zahraniční…

celý článek


Poutníci na jedné lodi s biskupem

Společnou plavbu po Baťově kanálu absolvovali minulou středu účastníci 16. ročníku Pouti za umělce.

celý článek


Pár vteřin, které zachrání pokoj v rodině

Taková trpělivost! Znamená to něčí utrpení, nebo kopec klidu a míru? A můžeme si uhlídat, aby její míra nepřetekla? Hovořili jsme o tom s vedoucí Křesťanského terapeutického…

celý článek


Podezřívali nás, že jsme špioni

Útěk před komunisty, vojenská služba v USA, kněžství, profesorská kariéra, duchovní služba americkým vojákům a její zakládání v jedenácti postkomunistických zemích.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay