Papež Jan Pavel II. je oficiálně blahoslavený
Vydání: 2011/19 Maria v umění, 6.5.2011, Autor: Tomáš Kutil
„Od nynějška bude nazýván blahoslaveným papež Jan Pavel II.“ – řekl latinsky přesně v 10.39 hodin v neděli 1. května papež Benedikt XVI. a více než milion lidí propuklo v jásot. Zaznělo bouřlivé „Aleluja!“ a nad hlavami se objevila záplava vlajek, převážně polských, a v mnoha očích se zaleskly slzy. Slzy radosti, protože mnoha přítomným poutníkům se splnil veliký sen – jejich milovaný papež se stal blahoslaveným a oni mohli být přímo u toho.
Mnozí z nich také museli kvůli tomuto okamžiku vyvinout nemalé úsilí. Nejen doputovat až do Říma, nýbrž především se včas dostat přímo do Vatikánu. Svatopetrské náměstí a přilehlé ulice byly od večera neprodyšně uzavřeny, ale tisíce poutníků si rozložily karimatky hned za policejními zátarasami a tam se rozhodly strávit noc. Mnozí dokonce i zpívali a tančili, takže bezprostřední okolí Vatikánu připomínalo jeden veliký pouliční karneval, kdy nocí zněly snad všechny jazyky světa. Čekání se vyplatilo. Ve dvě hodiny ráno policie otevřela přístup na hlavní třídu Via della Conciliazione, která vede od Tibery na náměstí sv. Petra – a ta se okamžitě zaplnila. Svatopetrské náměstí pak pořádkové služby otevřely o tři hodiny později. Na poutníky, kteří dorazili až ráno, pak zbyly většinou jen okolní ulice, případně oba břehy řeky Tibery. Ale i tam byli lidé namačkáni jeden na druhého. Díky čtrnácti velkoplošným obrazovkám a mohutným ozvučovacím systémům mohla totiž i většina těchto poutníků sledovat, co se právě na svatopetrském náměstí děje.
SYN POLSKÉHO NÁRODA
Tříhodinová beatifikační bohoslužba začala ještě pod relativně zamračeným italským nebem, jež se však postupně rozjasňovalo. Vlajky v rukou poutníků proto vystřídaly slunečníky, které poskytly v rychle se rozpalujích ulicích příjemný stín. Počasí tak nenarušilo do nejmenších detailů propracovanou liturgii, během níž se nezapomnělo ani na Wojtylovo rodné Polsko. První čtení i část homilie papeže Benedikta XVI. totiž zazněly v polštině. „Tento znamenitý syn polského národa svým svědectvím víry, lásky a apoštolské odvahy, plným lidské vnímavosti, pomohl křesťanům na celém světě, aby se nebáli být křesťany, patřit do církve a hlásat evangelium. Pomáhal nám nelekat se pravdy, poněvadž pravda je zárukou svobody,“ zdůraznil mimo jiné Benedikt XVI. ve své promluvě. V průběhu mše vykročila k oltáři i řeholní sestra Marie Simon-Pierre, která byla uzdravena právě na přímluvu Jana Pavla II., a přinesla oficiální relikvii „polského papeže“ – honosný relikviář s jeho krví. Ta byla Janu Pavlu II. odebrána pár dní před jeho smrtí pro případ transfuze. Hlubokou symboliku měly také liturgické předměty a roucho, pro tuto příležitost zvolené. Benedikt XVI. totiž vybral kalich, který jeho předchůdce používal v posledních letech svého pontifikátu. Svatý otec měl během obřadu na sobě mešní roucho a mitru, jež byly zhotoveny ještě za pontifikátu Jana Pavla II., který je sám často nosil. Beatifikace se kromě mnoha jiných zúčastnila i oficiální česká delegace, kterou vedl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Doufám, že si český národ uvědomí, že tento veliký člověk nás měl skutečně rád a opravdu se o nás staral. Nikdy bychom neměli zapomenout na to, co pro nás udělal,“ řekl šéf české diplomacie. Českou církev v Římě zastupovali arcibiskupové Dominik Duka a Jan Graubner spolu s biskupem Františkem Radkovským. Na bohoslužbu připutovalo odhadem i přes 500 poutníků z Čech a Moravy.
UCTĚNÍ OSTATKŮ
Hned po bohoslužbě odešel papež Bene- dikt XVI. jako první uctít ostatky nového blahoslaveného, následován zástupy poutníků. Rakev s relikviemi byla do pondělí 2. května vystavena před oltářem Vyznání a poté uložena pod oltář v kapli sv. Sebastiána, která se nachází vedle Michelangelovy Piety.
Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
