Papež: Buďme blízko uprchlíkům!
Vydání: 2014/26 Církev zřídila investiční fond, 24.6.2014, Autor: Martin T. Zikmund
Na světě je aktuálně nejvíce utečenců po druhé světové válce – poprvé více než 50 milionů. Tuto alarmující statistiku zveřejnil k 20. červnu – Světovému dni uprchlíků – Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Vedle Předního východu svírá problematika uprchlíků zejména Afriku, a to nejen tu severovýchodní vlivem sucha a bídy, ale i tu střední následkem kmenových válek.Snímek ČTK
„Počet našich bratrů, kteří byli nuceni uprchnout, se v posledních dnech zvyšuje. Tisíce musely opustit své domovy, aby se zachránily. Miliony rodin, které se hlásí k různým náboženstvím, si prožily a prožívají dramatické a bolestné situace, z nichž se lze jen obtížně zotavit. Buďme jim blízko…“ takto vyzval papež František minulý týden při generální audienci katolíky i mezinárodní společenství k větší pozornosti vůči lidem, kteří ztratili domov a naléhavě potřebují podporu. „Mysleme na to, že Ježíš byl uprchlík, který musel se sv. Josefem a svou matkou utéci do Egypta, aby si zachránili život,“ poznamenal. A nato vybídl věřící, aby se modlili Panně Marii, „která zná utrpení utečenců“.
Mosul. Město, které oficiálně čítá 1,5 milionu obyvatel, ale ve skutečnosti v něm žijí podle odhadů až tři miliony lidí. V posledních týdnech jich ovšem až půl milionu opustilo tuto metropoli ze strachu před islamisty. A mezi nimi jsou křesťané, kteří v tomto prastarém městě tvoří poměrně nejpočetnější menšinu ve srovnání s jinými iráckými městy.
Část uprchlíků se podle posledních zpráv do Mosulu opět vrací, neboť se stali terčem ostřelování irácké armády.
Tisíce „šťastlivců“ však přežívají v rychle zbudovaných uprchlických táborech pod patronátem OSN na Ninivské pláni a dávají přednost životu ve stanech ve čtyřicetistupňových vedrech, než se vydat pod ochranu islamistů. Sunnitští islamisté z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) totiž získali pověst těch, kteří se s nikým nemazlí. Pověst, kterou si sami vytvářejí zveřejňováním četných poprav svých odpůrců na sociálních sítích.
ZLOMILO MI TO SRDCE
„Dosud jsem stále zůstával v Mosulu, a to dokonce i poté, co jsem byl v roce 2007 unesen a vzápětí propuštěn,“ cituje P. Pia Affase ze Syrské svatotomášské církve vatikánský portál Vatican Insider. „Právě při svém 42. výročí svěcení jsem musel opustit svůj kostel se 150letou historií, o němž nevím, jestli ho ještě uvidím. Zlomilo mi to srdce. Všechny kostely v Mosulu byly ponechány svému osudu.“ Mosul se totiž jako jedno z nejstarších center křesťanství může pyšnit památnými kostely ze 7. století. Nedaleko města dokonce klášterem sv. Behnama ze 4. století. Tato památka, zrestaurovaná v 80. letech a každoročně navštěvovaná nejen křesťanskými, ale i muslimskými poutníky, se aktuálně ocitla – stejně jako převor kláštera – v držení islamistických zabijáků. Podle statistik se v celém Iráku nachází na útěku přibližně jeden milion osob.
Ještě horší je situace v Sýrii. Za poslední tři roky občanské války tam muselo opustit svůj domov podle odhadů na devět milionu Syřanů, z toho 6,5 milionu přežívá v provizoriu na jiném místě Sýrie, zbylých 2,5 milionu hlavně v sousedních zemích. Jen v Libanonu se dočasně usadil nejméně milion Syřanů – a tím se tato čtyřmilionová země stala zemí s největší koncentrací uprchlíků vůbec.
ZOUFALÁ AFRIKA
Destabilizován je však nejen Přední východ. Nejtragičtější pokusy dostat se do Evropy opakovaně přicházejí z území Afriky. Například na 700 Afričanů vzalo nedávno v Mellitě (španělské enklávě na území Maroka) na zteč tři souběžné vysoké ploty s ostnatými dráty, vybavené reflektory, hlukovými a pohybovými senzory a videokamerami, které oddělují Evropskou unii od Afriky. I přes tyto zábrany se 140 z nich podařilo proniknout na španělské území. Další možností, jak dosáhnout Evropy, je už jen Středozemní moře, a to zejména italská Lampedusa vzdálená od afrických břehů jen něco málo přes 100 km. V posledních letech našlo svou smrt při ztroskotání nedaleko tohoto ostrova na 20 tisíc Afričanů. Obvykle totiž používají primitivní plavidla, která bývají při hromadných útěcích značně přetížená. Papež František v loňském roce Lampedusu navštívil, aby světovou veřejnost na problém těchto migrantů upozornil.
V Africe však počty uprchlíků rostou nejen kvůli bídě či suchu, ale i kvůli kmenovým a náboženským válkám. Země jako Jižní Súdán, Somálsko nebo Středoafrická republika a Kongo patří mezi uprchlictvím nejohroženější. V loňském roce udělil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Nansenovu cenu augustiniánské sestře Angélique Namaikové, která se od roku 2008 věnuje ve svém centru v konžském Dungu sexuálně zneužitým ženám, jež unikly ze spárů fundamentalistické a krutostmi ověnčené Armády Božího odporu. Od té doby se jí díky kurzům ručních prací podařilo vrátit do normálního života přes dva tisíce žen. Tato řeholní sestra zároveň provozuje sirotčinec.
Z výše uvedené statistiky OSN vyplývá, že uprchlíků na světě stále přibývá. Přitom jen rozdíl mezi koncem roku 2013 (51,2) a rokem předchozím (45,2) znamená navýšení o celých šest milionů.
Sdílet článek na:Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
