Papež blahořečil sedm mučedníků
Vydání: 2019/23 Papež blahořečil sedm mučedníků, 4.6.2019, Autor: Tereza Zavadilová
Papež František při třídenní návštěvě Rumunska blahořečil sedm mučedníků komunismu, pomodlil se s pravoslavným patriarchou Otčenáš a také povzbudil romskou komunitu.
TŘETÍ DEN NÁVŠTĚVY V RUMUNSKU PAPEŽ BLAHOŘEČIL SEDM BISKUPŮ ŘECKOKATOLICKÉ CÍRKVE. Za to, že se odmítali zříci své katolické víry, byli v letech 1950–1970 utýráni v komunistických žalářích. Jak svůj úděl přijímali, dokazují slova vězněného biskupa Iulia Hossu: „Bůh nás poslal do těchto temnot utrpení rozdávat odpuštění a modlit se za obrácení všech.“
Papež se vrátil do země, kde žije mezi dvaceti miliony převážně pravoslavných obyvatel jen půldruhého milionu katolíků. Přesně před dvaceti lety totiž Rumunsko navštívil papež Jan Pavel II.
Mezi dvacítkou národnostních menšin jsou zde zastoupeni Maďaři, ale i Češi a Slováci. Vyvrcholením třídenní cesty byla beatifikace sedmi řeckokatolických biskupů, které v letech 1950 až 1970 komunisté utýrali ve vězeních, protože odmítli přestoupit na rumunské pravoslaví. „To, pro co trpěli až k obětování života, je dědictvím příliš vzácným, než aby mohlo být zapomenuto a zneuctěno,“ uvedl papež o den dříve při setkání s pravoslavným patriarchou Danielem, jak ve zpravodajství informovaly Vatican News.
Petr je tady!
Městu Blaj, kde se slavnostní nedělní liturgie konala, se přezdívá „Malý Řím“. Je metropolí katolíků východního obřadu a též sídlem řeckokatolického arcibiskupa a jediného rumunského kardinála Luciana Mureșana. Ten také sloužil více než dvouhodinovou slavnostní liturgii v byzantském ritu. Kardinál Mureșan připomněl, jak chtěl za komunistického režimu tehdejší papež Pius XII. „políbit pouta“ nespravedlivě vězněných. Napsal to v apoštolském listě rumunským katolíkům Veritatem facientes z roku 1952. „Dnes se to přání stalo skutečností: Petr je zde!“ prohlásil 88letý kardinál a dav 60 tisíc lidí na náměstí Svobody odpověděl nadšeným potleskem. „Petr je tady, aby nás upevnil ve víře,“ dodal kardinál s neskrývaným dojetím.
V homilii poté Svatý otec zdůraznil, že je důležité si odkaz sedmi biskupů připomínat nejen pro svobodu, kterou pro svůj lid získali, ale též pro ctnost lásky k nepřátelům: „Houževnaté vyznání věrnosti Kristu v nich bylo provázeno ochotou k mučednictví, takže svoje pronásledovatele nezahrnovali nenávistnými slovy, nýbrž bytostnou mírností. Například biskup Iuliu Hossu ve vězení prohlásil: ‚Bůh nás poslal do těchto temnot utrpení rozdávat odpuštění a modlit se za obrácení všech.‘“
Aby bratrství převážilo nad rozdělením
Na závěr svého posledního kázání na rumunské půdě papež František obyvatele povzbudil, aby „nechali převážit bratrství a dialog nad rozdělením“. Vztahy mezi církvemi v zemi totiž stále zatěžuje dědictví komunismu a nedořešené restituce, ačkoliv mají obě společenství vůli k dialogu. V roce 1948 Stalin znemožnil řeckokatolické církvi fungovat (mj. vyvlastněním, zatčením 600 kněží a obviněním biskupů z velezrady) a věřící byli přinuceni se připojit k pravoslavné církvi. O rok později začalo pronásledování katolíků latinského obřadu, podobně jako v ostatních zemích pod vlivem Sovětského svazu. Jen během režimu Nicolae Ceaușesca byly v Rumunsku perzekvovány dva miliony věřících, desítky z nich tamní církev navrhuje blahořečit.
Rumunsko v tomto pololetí předsedá EU. Papež proto v jedné ze svých promluv vyzdvihl pokrok, který země za svobodných 30 let učinila. Od vstupu do EU v roce 2007 přesto odešla ze země za prací skoro pětina populace. Úbytek zejména mladých lidí zaznamenaly všechny tamní církve.
TEREZA ZAVADILOVÁ
Sdílet článek na:
Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
