Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?
Vydání: 2018/3 Břevnov má nového opata, 16.1.2018, Autor: Jiří Prinz
Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?
Biskup Vlastimil Kročil při volbě prezidenta. Snímek Miroslav Bína
První dvě místa z prvního kola voleb nepřinesla překvapení – tím se stala bronzová příčka, kterou obsadil bývalý spolupracovník Václava Havla, velvyslanec ve Francii a katolík Pavel Fischer. Za pouhé tři měsíce v kampani dokázal zmobilizovat tisíce dobrovolníků a získal 10,2 % hlasů.
„První kolo voleb přineslo několik dobrých zpráv,“ komentoval generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl. Ocenil nadpoloviční účast lidí ve volbách a také to, že „se pozice Miloše Zemana ukázala ne tak silná, jak by se zdálo“, což „umožní vyrovnanější souboj s možností prezentovat nějaký pozitivní program“.
Většina kandidátů, kteří se hlásí k církvi, podpořila do 2. kola akademika Drahoše. „Jiří Drahoš mne ujistil o souhlasném stanovisku v klíčových otázkách (zahraniční politika a bezpečnost země), vyjadřuji mu plnou podporu pro druhé kolo prezidentské volby. Doporučuji vám, mým voličům, abyste udělali totéž,“ vzkázal po volbě Pavel Fischer.
Kandidáti a církev
Jaký vztah mají oba kandidáti k církvi a víře? V anketě v KT 1/2018 se ani jeden z nich k víře v osobního Boha nepřihlásil. Miloš Zeman se nazval „tolerantním ateistou“, Jiří Drahoš „vnímá existenci sil, které naše běžné vědomí přesahují“.
Pokud jde o církev, více „materiálu“ ke studiu nabízí Miloš Zeman. O idylickém vztahu rozhodně hovořit nelze. Známé jsou i jeho mnohaleté půtky s kardinálem Miloslavem Vlkem, které vyústily až v Zemanovu neochotu přijít na pohřeb kardinálovi, kterého označil za „radikálního církevního preláta“ a jemuž odmítl udělit i státní vyznamenání navrhované Sněmovnou. Zeman rovněž míní, že by se mělo „vážně diskutovat o zdanění církevních restitucí“. Na církvi naopak oceňuje sociální a charitativní činnost a váží si hospicové péče.
Charitativní rozměr církve oceňuje také jeho protikandidát. „Naše země je výrazně sekulární a někdy se to bohužel projevuje vyšší mírou lhostejnosti k bolestem tohoto světa,“ uvedl pro KT Jiří Drahoš. A dodal: „Náboženství, resp. víru chápu jako pojivo přístupu ke světu, něco, co lidi sbližuje a snaží se je učinit lepšími. Snad je z toho patrné, jak pevné a důležité místo přisuzuji náboženství a víře ve společenském životě, ač sám rituály víry nepraktikuji.“
Drahoš: Nejsem zednář
A co nám o vztahu k církvi napoví složení týmů kandidátů? Na rozdíl od týmu Miloše Zemana nalezneme mezi podporovateli Jiřího Drahoše několik veřejně známých katolických osobností. Vedle astrofyzika Jiřího Grygara je to například historik a publicista (člen redakční rady Perspektiv) Jaroslav Šebek. Ten nyní v kampani Drahošovi pomáhá i čelit různým útokům. „Mezi katolíky se šíří, že Jiří Drahoš je zednář,“ upozornil plzeňský biskup Tomáš Holub. „Jsem hluboce přesvědčen, že jde o zcela lživou a nepodloženou diskreditaci podobnou té, jež byla použita proti Karlu Schwarzenbergovi před pěti lety,“ uvedl biskup na svém twitteru. „Je to naprostý nesmysl,“ souhlasí Šebek. „Jiří Drahoš mě požádal, abych veřejně tlumočil, že nikdy členem žádné takové organizace nebyl a že toto nařčení považuje za jeden z dalších pokusů ho během kampaně poškodit.“
Biskupové vyzývají nejen k pokračování v modlitbách za hlavu státu, ale i k volbě toho, kdo „bude ctít význam křesťanských hodnot pro společnost a vážit si pravdy i lásky k druhému člověku“.
JIŘÍ PRINZ
Sdílet článek na:
Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství
