26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Každý člověk duchovno potřebuje

21. 3. 2012

|
Tisk
|

Vydání: 2012/12 Neziskové organizace bijí na poplach, 21.3.2012, Autor: Lukáš Jirsa

Jednu z hlavních rolí v novém filmu Bohdana Slámy Čtyři slunce, postavu ztraceného dospívajícího syna, který nemá otce ani práci, hraje JIŘÍ MÁDL. Ten patří mezi nejoblíbenější herce mladé generace.

 Nový film Čtyři slunce vypráví o dysfunkčních vztazích v současné rodině. Vaše postava ve filmu zjevně postrádá otcovskou autoritu. S jakými pocity jste četl scénář a následně svoji postavu utvářel?

Taky nemám otcovskou otázku úplně vyřešenou, ale myslím, že jsem ze sebe až tolik nečerpal. Ono se stačí dívat kolem sebe a člověk vidí, že většina našich bolestí pramení z nefunkčnosti rodiny nebo některého z našich rodičů.

 Bohdan Sláma je tvůrcem pochmurných a trochu melancholických filmů. Ve Čtyřech sluncích se věnuje i potřebě duchovního prožívání světa. Jak vy sám pohlížíte na tuto oblast života?

Každý člověk duchovno potřebuje, i když si to třeba nepřizná. Jsem v podstatě tolerantní v tom, jak se k němu člověk dostává a co pro něho tím duchovnem je. Většinou ten, kdo v něm hledá jenom sám sebe, má tendence vykládat, jak je to jedině správně a jak ne.

 Netajíte se svou sympatií ke křesťanství. Byl jste ve víře vychován, nebo jste se k ní dopracoval sám?

Sám, vlastní zkušeností. Jezdil jsem na křesťanské tábory, kde jsem se naučil křesťanství a potažmo křesťanům rozumět. A to i tím způsobem, že někdy je člověk musí brát s rezervou a vnímat především to dobré, co křesťanství proneslo všemi režimy, generacemi i touto ateistickou dobou.

 Jste členem nějaké církve?

Nejsem.

 Jak se na vaši křesťanskou orientaci dívají kolegové a vrstevníci?

Nevím. S kolegy se na toto téma dostaneme opravdu výjimečně. Vím, že Jirka Strach je katolík, veřejně se k tomu hlásí a rád o tom mluví, ale moc se neznáme. A moji kamarádi z gymplu jsou většinou křesťané. Ale já křesťanství nikomu necpu – jsem toho názoru, že cesta k němu musí být u každého individuální.

 Po studiích Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích jste začal studovat sociální a masovou komunikaci…

Už nestuduju. Dokončil jsem bakaláře před dvěma lety a rozmýšlím se kam dál…

 Nakolik je pro vás vzdělání důležité? Herectví samo o sobě je přece časově náročná věc. Jak se vám daří obojí skloubit?

Vzdělání je důležité, ale ne jako zadní vrátka, tím bychom je ponížili. Je jednoduše důležité pro mě samotného – chci něco umět, znát, mít přehled. Herectví není nějaké chytání inspirace ze vzduchu. Člověk si musí utvářet v hlavě co nejkomplexnější mozaiku a z té potom čerpat. A tam patří i vzdělání.

 Vaše herecká kariéra začala komediemi pro puberťáky, nevyhýbáte se ale ani vážnějším tématům, jak svědčí mj. filmČtyři slunce nebo vaše role v Dětech noci. Co je pro vás při zvažování, zda roli vzít, či odmítnout, důležité?

Snažím se, aby se mi role neopakovaly, abych se nevykrádal. Většinou je hlavním kritériem role samotná, ale někdy máte samozřejmě chuť zkusit pracovat s tím či oním režisérem. Zatím jsem se nedostal do stadia, že by musely rozhodovat peníze, ale i tomu ve většině případů rozumím.

 Jaké filmy máte rád? A jsou pro vás inspirací ve vaší práci?

Mám rád filmy Sama Mendese, Lasse 
Hallstroema a Miloše Formana. Jinak také Fight Club, Věčný svit neposkvrněné mysli a jiné. Věřím, že jsou mi inspirací, ale tak nějak sekundárně. Mám pocit, že se mi tím, co „nakoukám“, tvoří zase určitá mozaika – a z té pak čerpám, aniž si to uvědomuji.

 Vyměnil jste hereckou kariéru za hokej, jemuž jste se dřív věnoval. Muselo jít o celkem radikální změnu životního rytmu i směru. Co vám tato změna dala a co vám naopak chybí?

Dala mi možnost potkávat spoustu zajímavých lidí, čerpat sám ze sebe a tím se i poznávat. Na druhé straně mi to vzalo možnost poklidně žít, hrát hokej, a tedy žít zdravěji. Ale ono je to nakonec jedno – jakákoli činnost na vysoké profesionální úrovni je jistě vždy stresující.

 Co je pro vás v životě opravdu důležité?

Moji nejbližší.(jir)

konec rozhovoru

Čtyři slunce: zoufalá potřeba lásky

Nový film Bohdana Slámy Čtyři slunce vypráví o komplikovaných rodinných vztazích, o nedospělých rodičích i dětech a v neposlední řadě o potřebě duchovního rozměru života. Sláma opět přichází se silným emocionálním filmem naplněným skvělými hereckými výkony a nejen
jimi. Čtyři slunce jsou filmem s tajems-
tvím.

Sláma umísťuje své příběhy do prostředí českého venkova, kde léta se svou rodinou i sám žije. Stejně jako svůj předchozí snímek Venkovský učitel, i Čtyři slunce Sláma natáčel v jižních Čechách.

Slabošský otec rodiny Jára (Jaroslav Plesl), jeho životem zničená žena Jana (Anna Geislerová), nevlastní dospívající syn Véna (Marek Šácha) – to jsou hlavní postavy Čtyř sluncí, které doplňuje mozaika sousedů a vesnických přátel. Mezi nimi hraje důležitou roli nedospělý pankáč Jerry (Jiří Mádl), vedoucí místní party, který by zoufale potřeboval otce, a místní mystik Karel (Karel Roden), nejspíš blázen, ale možná taky blázen Boží.

Slámova lidská dramata vyznívají tragicky a melancholicky a podobně je tomu i v případě jeho čtvrtého celovečerního snímku. Oproti předchozí tvorbě je v něm ale o trochu více slunce – jak v průběhu filmu, tak na jeho konci. Rozpadající se manželství Járy a Jany, ztracenost jejich syna Vény, snaha začít znovu, i když už to snad ani nejde. Nebo ano? A k tomu silná potřeba duchovního zakotvení, které je sice dosti pochybného charakteru (mystik Karel se svými kameny), ale přece je – a když nad špinavým ránem zazní Ave verum corpus, daří se Slámovi ukázat to nejpodstatnější.

Sláma vždy vynikal schopností přesně zachytit atmosféru okamžiku: prostřednictvím skvělých hereckých výkonů (tentokrát Mádl, Šácha a Roden především!), přesných kostýmů (Krejzková) či mírně tápavé kamery svého věrného Marka Diviše – a ve Čtyřech sluncích se mu to opět daří.

Čtyři slunce možná nejsou Slámovým nejsilnějším snímkem, nicméně se stejně jako všechny jeho předchozí filmy zadře člověku pod kůži. Divák se s dějem, postavami a různými motivy musí vyrovnávat, hádat a prát. A takové dílo je cennější než leckterý snímek, který je sice příjemný na dívání, ale po závěrečných titulcích už ani nevíte, o čem vlastně byl.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou