Kardinál Czerny navštívil Osvětim

Vydání: 2022/34 Festival plný radosti z víry, 16.8.2022, Autor: Alena Scheinostová

Někdejší nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi navštívil s delegací polských biskupů kardinál Michael Czerny 9. srpna – v den 80. výročí smrti sv. Terezie Benedikty od Kříže.


Kardinál Michael Czerny (vlevo) v Osvětimi připomněl životní příběh Edity Steinové, ale i několika členů své rodiny, kteří zde zahynuli. Snímek archiv Krakovská arcidiecéze

Po modlitebním putování areálem pak v blízkém klášteře karmelitek předsedal slavnostní mši svaté na památku obětí holokaustu.

Německá filozofka a karmelitka židovského původu Terezie Benedikta od Kříže – Edita Steinová zemřela v osvětimském lágru v plynové komoře. Také židovské příbuzné brněnského rodáka kardinála Czerného potkal podobný osud, jak připomněl v kázání. „Protože mám takové kořeny, cítím se nesmírně poctěn a hluboce dojat, že se mohu účastnit této slavnosti,“ zmínil kardinál, který je prefektem vatikánského Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, a navázal: „Koná se ve zvláštním období, kdy je o to důležitější a potřebnější: mám na mysli válku na Ukrajině a mnoho dalších krutých válek v různých částech světa. Tato vzpomínka nám musí pomoci vážně se zamyslet nad tím, jakým směrem se lidstvo ubírá od chvíle, kdy skončila druhá světová válka,“ podotkl kardinál Czerny v homilii. Celý text přinesl web krakovské arcidiecéze diecezja.pl.

Edita Steinová se narodila roku 1891 v tehdy německé Vratislavi do židovské rodiny. Se skvělými výsledky vystudovala filozofii u zakladatele moderní fenomenologie Edmunda Husserla, stala se členkou univerzity ve Freiburgu a také se angažovala za práva žen. Tehdy se pokládala za ateistku. Do roku 1917 se datuje její „první setkání s křížem“, jak je později sama nazvala: při rozhovoru s čerstvě ovdovělou přítelkyní-křesťankou ji zasáhl klid a útěcha, které vdova nacházela ve vztahu s Kristem. „Byl to okamžik, kdy zazářilo světlo Krista – Krista ukřižovaného,“ zapsala si Edita do deníku. Její konverzi ke katolictví dovršilo setkání se životopisem sv. Terezie z Ávily. Křest přijala roku 1922.

Po zavedení rasových zákonů musela rezignovat na učitelské místo. Když Adolf Hitler nastoupil roku 1933 na místo kancléře, vyzvala Edita dopisem vatikánské špičky včetně papeže Pia XI., aby odsoudili pronásledování Židů. V roce 1934 vstoupila v Kolíně nad Rýnem do kláštera bosých karmelitek, pro její ochranu ji řád roku 1938 poslal do sesterského kláštera v bezpečnějším Nizozemsku. Když ale později nizozemští biskupové vystoupili proti nacistickému rasismu, byli zatčeni všichni Židé v zemi včetně konvertitů. Edita byla převezena do Osvětimi a zde brzy poté zahynula.

Celý život hledala živou Pravdu

Jako „dceru Izraele, která během pronásledování nacisty zůstala spojena vírou a láskou s ukřižovaným Pánem Ježíšem Kristem jako katolička a s jeho lidem jako Židovka“, ji roku 1987 blahořečil Jan Pavel II., svatořečena byla v roce 1998 a roku 1999 byla jmenovaná jednou z patronek Evropy.

„Edita Steinová je příkladem toho, jak se život naplněný láskou může pomalu otevírat. Jak se proměňovat v člověka, který je dílem Božího Syna. Po celý svůj život hledala pravdu. To ji vedlo k hledání harmonické rovnováhy mezi vírou a filozofií, což vyústilo v chápání její učitelské práce jako misie: chtěla své studenty vést k pravdě. Nejen teoretické pravdě, ale skutečné, absolutní a živé pravdě: k Bohu,“ vystihl v kázání kardinál Czerny.

Čeho je člověk schopen bez Boha a proti Bohu

Spolu s vatikánským hostem a několika desítkami poutníků se výroční liturgie účastnili polští biskupové Marek Jędraszewski, Jan Kopiec a Maciej Małyga. Připojil se také německý biskup augsburský Bertram Meier, předseda biskupské Komise pro světovou církev. „Na tomto místě vidíme, čeho je člověk schopen bez Boha a proti Bohu,“ podotkl biskup Meier podle zpravodajství na diecézním webu bistum-augsburg.de a vyzdvihl: „Edita Steinová nám ukázala cestu svou solidaritou se svými židovskými sestrami a bratry a se všemi, kteří byli ponižováni a zbaveni volebního práva.“ Německý biskup poté varoval před dobovými i dnešními selháními křesťanů i před narůstajícím antisemitismem a nesnášenlivostí v dnešní Evropě.

„Je velmi důležité, že my, Poláci a Němci, zde dnes stojíme spolu,“ navázal a dodal: „Mnozí z nás přišli jako zástupci, ale měli bychom být vždy také násobiteli: musí v nás hořet světlo, které se staví proti temnotě nevědomosti, odmítání a nenávisti. Vyzývám proto mladé lidi: aktivně spoluvytvářejte mír, nenechte se zneužít jako nástroj vládců tohoto světa, převezměte zodpovědnost za svůj život a hledejte spojence mezi svatými – živými a mrtvými,“ prohlásil biskup Meier.

Kardinál Czerny rovněž připomněl životy několika členů své rodiny, které se uzavřely právě v Osvětimi. Jeho babička Anna Hayek zde zemřela na tyfus krátce po osvobození. „Vzpomínáme na Editu a Annu a dalších šest milionů obětí, pláčeme pro ně a truchlíme, abychom nezapomněli. Na jejich přímluvu se modleme za mír na Ukrajině i na celém světě. Už nikdy jeden proti druhému, už nikdy žádná válka,“ uzavřel kardinál Czerny.

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 





 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 39 20. – 26. září 2022

Posvátno se nesmí opírat o moc

„Nastala hodina, kdy je třeba se probudit z fanatismu, který znesvěcuje a porušuje každé náboženské vyznání,“ zdůraznil papež před účastníky mezináboženského…

celý článek


První bazilika sv. Ludmily

V pořadí šestnáctou basilikou minor v Česku (v Praze pátou) se v pátek 16. září stal chrám sv. Ludmily v Praze na Vinohradech. Mši svatou spojenou se slavnostním vyhlášením…

celý článek


Papežský almužník na frontové linii

„Upevnit ve víře, dát naději, být nablízku“ – to vedlo papeže Františka, aby už počtvrté vyslal na trpící Ukrajinu svého almužníka kardinála Konrada Krajewského.

celý článek


Jak je důležitý sociální smír

Nadcházející zima patrně bude testem soudržnosti naší společnosti a také toho, jak dokáže řešit konflikty. Uvědomujeme si vůbec, jak je sociální smír důležitý?

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay