26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Církev zůstává Ukrajincům po boku

15. 3. 2022

|
Tisk
|

Válka na Ukrajině je i zápasem o důstojnost člověka, upozorňují tamní křesťanští představitelé. Modlitbou proto vyprovázejí i padlé vojáky a všechny oběti, jejichž těla jsou vydána k pohřbu. Na fotografii vojenský pohřeb v Kyjevě minulý týden. Snímek Profimedia

Vydání: 2022/12 Uprchlíci a setkání s nadějí, 15.3.2022, Autor: Alena Scheinostová

„Je to tragédie, které musíme čelit společně, pomáhat si a velmi se modlit,“ říká apoštolský nuncius na Ukrajině arcibiskup Visvaldas Kulbokas. Diplomat, který i v těchto dnech zůstává v Kyjevě, však prohlašuje: „Vidím mnoho optimismu.“


V rozhovoru pro polskou katolickou agenturu KAI arcibiskup Kulbokas svěřil: „Navzdory hrozným tragédiím pozoruji optimismus mnoha lidí. Naší hlavní zbraní je pokora, úplné svěření se Bohu, solidarita a láska.“ Vzápětí nuncius upřesnil, že humanitární situace na Ukrajině je ale velmi vážná, a zvláště jmenoval těžce zasažená a obléhaná či obsazená města Charkov, Mariupol, Černihiv nebo Irpiň. „Kyjev je stále ještě propojený s okolním světem,“ připustil minulý čtvrtek nuncius, který pochází z Litvy, hovoří několika jazyky a tlumočil třeba při setkání papeže Františka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve Vatikánu roku 2019.
V Kyjevě v těchto dnech platí od 20. hodiny večer zákaz vycházení, v ulicích je velký počet kontrolních stanovišť. Od počátku invaze 24. února dopadají do různých čtvrtí metropole ruské rakety. Jak nuncius popsal pro americký magazín Crux, na rozdíl od prvních dnů války je ale už opět možné se po městě alespoň omezeně pohybovat, doplnit některé potraviny a také se dostat k základní pomoci, která byla do Kyjeva doručena a kterou často roznášejí dobrovolníci, a to i za ohrožení vlastního života.
 
Mše svatá v kuchyni

Arcibiskup Kulbokas dále rozvinul: „Už nebydlíme ve svých pokojích, všichni jsme v přízemí, na chodbách a v pokojích, které nemají okna do ulice, protože nikdy nevíte, zda nedojde k útoku nebo ostřelování.“ Pravidelná ranní mše sv. se proto slaví v kuchyni. „Modlíme se zejména za děti, staré lidi, nemocné – za ty, kteří jsou v době války nejzranitelnější. Protože když je to těžké pro nás, kteří jsme zdraví a máme co jíst, co teprve pro děti, které jsou malé a ocitnou se na několik dní bez topení, elektřiny nebo jídla? Naše ranní mše svatá bývá proto velmi intenzivní,“ zdůraznil nuncius a navázal: „Vždy jsme připraveni vyrazit do sklepa: výstrahy přicházejí několikrát denně, takže tím vždycky ztratíme velkou část dne.“
Denní program arcibiskupa Kulbokase je jinak naplněn především úsilím udržet kontakt s Vatikánem, podávat zprávy a společně promýšlet, co by mohl Svatý stolec podniknout k zastavení války. Mnoho času pracovníci nunciatury věnují také nabídkám humanitární pomoci a jejímu přerozdělování. „Těch, kteří jsou ochotní na Ukrajinu poslat pomoc, je hodně a jsou neuvěřitelně solidární,“ podotkl arcibiskup. „Snažíme se vést evidenci a vymyslet, s kým tyto farnosti, diecéze nebo země ochotné pomoci zkontaktovat. Není snadné to zkoordinovat z Kyjeva, protože veškerá humanitární pomoc musí jít přes Polsko, Maďarsko nebo Moldavsko,“ dodal s tím, že mnoho práce v této oblasti koná i řeckokatolická Caritas Ukrajina.
Zápas o důstojnost člověka
Vedle praktické pomoci od zajištění potravin po poskytnutí prostor chrámů pro azylové ubytování se křesťané na Ukrajině nasazují v modlitebním úsilí. Hlava řeckokatolické církve na Ukrajině, arcibiskup kyjevsko-halyčský Svjatoslav Ševčuk, zveřejňuje každý den na webu archieparchie news.ugcc.ua videoposelství s povzbuzením a modlitebním úmyslem. Například 12. března vyzval k modlitbě „za ukrajinskou armádu, která chrání a potvrzuje lidskou důstojnost, za civilní obyvatelstvo Ukrajiny, za naše uprchlíky, za ty, kteří zůstali v chladu, v obklíčených městech a vesnicích bez vody, bez jídla, bez tepla“. A dodal: „Ukrajina vede válku o lidskou důstojnost.“
Podle jeho slov nezažila Ukrajina od časů nacismu a stalinismu tak neuctivé zacházení s lidmi, včetně zemřelých. Vyzval proto, aby se sloužily pohřební obřady za mrtvé a padlé pohřbené bez modlitby v hromadných hrobech kupříkladu v Mariupolu, a to i za ty, kdo bojovali na ruské straně.
Službou nepřetržité modlitby přispěly ženské řehole nebo seminaristé, za ukončení války a za oběti se modlí také ukrajinští pravoslavní Kyjevského i Moskevského patriarchátu. Na 13. března farnost Panny Marie Fatimské v Krysoviči ve lvovské arcidiecézi pozvala všechny fatimské svatyně na světě, aby se připojily k modlitbě za obrácení Ruska. Lvovský řeckokatolický arcibiskup Ihor Vozniak dále nařídil, aby po dobu války zůstaly kostely v arcidiecézi po celý den otevřené a aby se zdejší kněží dali k dispozici všem, kdo budou potřebovat duchovní podporu nebo pomoc na útěku. „Duchovní podpora druhým je nezbytným prostředkem k překonání strachu, který se snaží dobýt naše srdce. Modleme se a spojme se!“ vyzval arcibiskup Vozniak podle online deníku Dailylviv.com. Západoukrajinský Lvov poblíž polských hranic je v těchto dnech významným útočištěm i „přestupní stanicí“ lidí, kteří proudí z východní Ukrajiny do bezpečí za hranice, ačkoli boje se už přiblížily i sem.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou