Vydání: 2007/23 Když rodiče mluví dětem do života, 5.6.2007, Autor: Kateřina Šťastná

Na 190 poutníků z Čech a Moravy (přidali se i tři ze Slovenska) se koncem minulého týdne zúčastnilo pouti k cášským svátostinám. Se žlutými šátky, které měli okolo krku, byli na ulicích města Cáchy (Aachen) k nepřehlédnutí.

I místní tisk se o ně zajímal. „Zrovna dnes jsem otevřela noviny a spatřila tam čtyři poutníky z Moravy,“ popisuje Věra Blažková, předsedkyně spolku Aachen–Praha, která pouť v Cáchách organizuje. Ve čtvrtek 31. května byli Češi (z nichž pět dokonce dorazilo do Cách pěšky) přivítáni místním biskupem Heinrichem Mussinghofem a proboštem cášského dómu. Druhý den večer pak začalo slavnostní zahájení pouti.
Češi a „Uhři“ chodívali na tyto pouti každých sedm let od roku 1949 až do 18. století, kdy přišel zákaz od císaře Josefa II. Několik skupinek tam sice později přijelo, ale jen v malém počtu. „Po zákazu Josefa II. obnovili tradici poutí v roce 1993 Maďaři, a to nás motivovalo,“ říká Věra Blažková. Cášští pořádají pouti každých sedm let a paní Věra, která tam žije od roku 1970, vzpomíná na svou první – v roce 1979. „Byl to pro mě velice silný zážitek, protože jsem viděla, s jakou úctou jsou tu relikvie uctívány,“ říká. Až nyní se však podařilo uskutečnit první velkou pouť Čechů. Jako dar tam vezli šatičky pro cášskou Madonu (nyní jsou vystaveny v místní klenotnici), zhotovené z kopie látky nalezené v hrobu krále Karla IV.
Na telefonu přímo v Cáchách jsme zastihli nejstaršího českého pěšího poutníka, 67letého Jiřího Horského z Kladna. „Vyrážel jsem z Libice nad Cidlinou, protože odtud pocházel Svatý Vojtěch a ten má k Cáchám přímé kontakty.“ Řekl nám, že nejhorší byl závěr cesty, kdy přecházeli pohoří Eifel, ale jinak cesta podle něj nebyla moc náročná. „Já osobně už jsem byl pěšky v Santiagu de Compostela, v Římě – a pokud se bude konat zase něco podobného, zřejmě vyrazím znovu,“ uzavírá poutník, který se po 976 kilometrech chůze cítí naprosto fit.

Ze SMS zpráv P. Jiřího Peňáze, který putoval do Cách pěšky v tričku s logem KT:
- 19. 5.: Naše cesta zatím s pomocí Boží šťastně pokračuje. Zítra, při příležitosti Světového dne sdělovacích prostředků, budeme v modlitbě pamatovat i na pracovníky KT.
- Dnes (23. 5.) v 17.57 jsme poprvé uviděli u silnice ceduli Aachen a bylo u toho napsáno 57 km. Bohu díky, Panně Marii a andělům též.
- 31. 5.: Ke konci cesty byla už velká únava, ale povzbudili mne ostatní poutníci. Společně jsme vstoupili do chrámu a byli mile přivítáni. Cítil jsem to, co se zpívá: Čeká nás Matka, čeká nás Pán, svatí ochránci a starý chrám. My jsme chtěli dojít až do Cách. Ony nás čekaly. I kdybychom nedošli (čehož jsem se místy vážně obával), ony čekají dál, i jinde. Toto si teď uvědomuji zde před cášským dómem.
(red)