Boje skončily, ale obavy Arménů o budoucnost trvají

Vydání: 2020/47 Připomínky 17. listopadu, 16.11.2020, Autor: Alena Scheinostová

Ke klidu, rozvaze a svornosti vyzval katolikos všech Arménů Karekin II. poté, co Arménie a Ázerbájdžán podepsaly dohodu o ukončení bojů o Náhorní Karabach.


Věřící v Náhorním Karabachu rozsvěcují po porážce arménských sil svíčky v kostele a modlí se za tisíce obětí. Snímek Profimedia

Okamžiky spontánní radosti nad ukončením 44 dní trvajícího ozbrojeného konfliktu vystřídaly na arménské straně vášnivé protivládní protesty. Součástí dohody totiž je, že si obě strany podrží obsazená území a na klid zbraní dohlédnou dva tisíce ruských vojáků. Arménie tak v Karabachu přichází například o „karabašský Jeruzalém“ Šušu s katedrálou Krista Spasitele či o starověký klášter Dadivank s hrobem sv. Dadiho, žáka arménského věrozvěsta – apoštola Judy Tadeáše.

Katolikos Karekin podle arménského zpravodajského portálu news.am Armény vyzval, aby se nepřipojovali k těm, kdo „dávají zbytečný průchod citům, jež námi zmítají“, a zdrželi se násilí a vandalismu. Zároveň vyzdvihl „oběť našich krajanů, kteří se po tři desetiletí bijí za nezávislost Arcachu (arménské pojmenování pro mezinárodně neuznanou nezávislou republiku Náhorní Karabach – pozn. red.) a kteří obětovali své životy a dosáhli mučednictví v posledních 44 dnech“. Od 27. září, kdy boje na neklidném území znovu vypukly, padlo na 2 300 arménských vojáků a počty civilních obětí jdou podle odhadů do tisíců.

V italském deníku La Repubblica Karekin II. odsoudil „slepé bombardování“ civilistů i arménských kostelů. „Co je to jiného než genocida?!“ zdůraznil katolikos a připomněl tragédii z let 1915 až 1918, kdy statisíce Arménů vyhnali z domovů a zmasakrovali osmanští Turci.

Jak informovala agentura Cath.ch, arménští obyvatelé – většinou křesťané – nyní prchají ze zabraných území a někteří za sebou zapalují svůj majetek. Podle agentury CNA panují obavy z příchodu džihádistů, kteří dříve bojovali na Blízkém východě.
 
Nepřátelství cílí i na křesťanské památky

Jistou budoucnost nemají ani křesťanské památky v těchto zónách. Například na území dnes ázerbájdžánské Nachičevanské autonomní republiky od 90. let srovnali Azeři se zemí 89 kostelů a 22 700 hrobů, včetně pěti a půl tisíce starobylých kamenných křížů chačkarů. Strhli i klášterní komplex sv. Tomáše v Agulisu a na jeho místě vztyčili mešitu. V uplynulých týdnech pak azerské síly ostřelovaly mj. katedrálu v Šuše – jeden z největších arménských chrámů na světě.

Jak dopadne katedrála v Šuše a klášter Dadivank?

Klášter Dadivank na jednom z nově zabraných území 13. listopadu naposledy přijal poutníky, řada z nich ještě jednou před překreslením hranic přicestovala z arménské metropole Jerevanu. K lídrům Evropské unie a UNESCO putují petice, aby se mezinárodní společenství zasadilo o záchranu těchto cenných křesťanských památek.

(sch)



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 39 21. – 27. září 2021

Potomek sv. Ludmily na Tetíně

Tisíce lidí v sobotu 18. září připutovaly do Tetína na Berounsku na Národní svatoludmilskou pouť. Slavnostní mši ke 1100. výročí umučení první české světice slavil…

celý článek


Ze Slovenska k celé Evropě

Čtyři dny prožili Slováci s hlavou církve – papežem Františkem. Svatý otec se vrátil do Říma ve středu 15. září po programu nabitém setkáními, společnými modlitbami…

celý článek


Podle čeho budete volit?

Osobnostem duchovního života jsme položili otázku: Podle čeho se budete rozhodovat v nadcházejících parlamentních volbách 8.–9. října?

celý článek


Na usedlosti plánují dětský hospic

Dětský lůžkový hospic vybuduje na pražské usedlosti Cibulka Nadace rodiny Vlčkových. Odkoupila ji na jaře v havarijním stavu a areál plánuje otevřít do pěti let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay