26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

9. říjen - Světový den hospiců

13. 9. 2010

|
Tisk
|

Vydání: 2010/38 Pronásledování křesťanů, 13.9.2010, Autor: Jiří Macháně

Pokud jste před dvaceti lety vyřkli slovo hospic, prakticky nikdo netušil, co vlastně ve skutečnosti znamená. Dnes už se hospicové hnutí ve veřejném prostoru i mínění zabydlelo. Ale jak ukazují zkušenosti z českých hospiců, v informovanosti nelze usínat na vavřínech. Hovořili jsme o tom s JARMILOU NEUMANNOVOU z Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče.

Jedním ze způsobů, jak o sobě dát vědět, je právě Světový den hospiců a paliativní péče. S čím chcete oslovit v letošním roce?

Zejména upozornit na potřeby lidí v posledním stadiu nevyléčitelné nemoci a jejich rodin – v oblasti zdravotní, sociální i duchovní. Rádi bychom otevírali prostor pro diskusi například o eutanazii, zlepšovali dostupnost hospicové paliativní péče a samozřejmě získali i finance. V okruhu tohoto dne se tam už tradičně koná spousta koncertů, dnů otevřených dveří, pochodů, výstavy a mnoho dalších akcí právě na podporu hospiců.

Co musíte stále připomínat?

Když se lidé diví tomu, jak se hospice o nemocné starají, říkám jim, že to vlastně není nic speciálního – vracíme se zpět k přirozenosti. Je přece přirozené, že u těžce nemocného blízkého člověka nemá rodina návštěvní hodiny, může u něj být kdykoli a držet ho za ruku nebo spát poblíž. Není třeba ho budit v danou hodinu, může jíst, kdy chce, a spát, kdy chce. Může si povídat s dobrovolníky, účastnit se kulturních akcí i bohoslužeb. To je podmíněno jednou specialitou hospiců – profesionální léčbou bolesti a obtížných příznaků onemocnění.

Tato příloha má v záhlaví název Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče. O co tomuto sdružení vlastně jde?

Přeci jen je pořád dost lidí, kteří nevědí, že hospice poskytují specializovanou zdravotní péči lidem, u nichž byly vyčerpány všechny možnosti aktivní léčby jejich onemocnění a přešlo se k léčbě úlevné – paliativní. Bojujeme s mýty, jako že hospice jsou domovy pro seniory nebo léčebny dlouhodobě nemocných (viz strana D této přílohy – pozn. red.). Musíme lidem připomínat, že většina z nás se s nutností hledat tuto péči pro sebe nebo své blízké zkrátka setká. Statistika je neúprosná: v naší zemi onemocní každý třetí člověk nádorovým onemocněním a každý čtvrtý na něj zemře. K tomu, aby lidé s hospicem „uměli počítat“, jsou právě kampaně typu Světového dne moc užitečné. I ti, kteří ještě stále netuší nebo se tématu bojí, se mohou připojit a podpořit hospic v regionu. Přehled těchto akcí, na které mohou čtenáři KT přijít nebo pozvat své přátele, lze nalézt na straně C této přílohy, případně na www.asociacehospicu.cz.

 V čem čeká asociaci nejvíc práce?

Za úkol máme propojovat odborníky a politiky, aby spolupracovali na systémových řešeních nutných pro fungování hospiců. Téměř ve všech regionech České republiky jsou již lůžkové hospice, ale je potřeba dořešit financování sociálních služeb v hospicové péči, rozšířit domácí hospicovou péči do všech koutů země, vzdělávat lékaře, sestry, ošetřovatele a sociální pracovníky. Poskytovatelé domácí hospicové péče nabízejí své služby často marně – zdravotní pojišťovny s nimi totiž nechtějí uzavírat smlouvy, a tak těžko vysvětlují rodinám, proč když si celý život platily zdravotní pojištění, domácí péči jim nikdo nezaplatí. I u některých praktických lékařů žádají o předepsání domácí hospicové péče pacienti marně, změnit názor lékaře, že nemocnému, o něhož chce rodina pečovat doma, bude lépe v LDN, je těžké. Vím například o reakci syna jedné z pacientek, který po marné diskusi s praktickým lékařem požádal o karty celé své rodiny a přihlásil se k lékaři, který bez potíží péči předepsal a umožnil mu pečovat o maminku do konce jejích dní doma. Česká republika sice patří mezi 40 nejbohatších států světa, ale v žebříčku dostupnosti hospicové péče jsme na 33. místě za Malajsií či Mexikem. Na důstojnou hospicovou péči u nás dosáhnou jen 2 procenta ze 70 000 lidí umírajících v institucích ročně. Na změně této situace pracuje asociace už šestý rok a čeká nás ještě spousta práce, při níž budeme potřebovat pomoc veřejnosti, odborníků a politiků. Připojuji se k výroku jednoho opavského lékaře domácího hospice: „Vyspělost společnosti by se neměla měřit počtem kilometrů dálnic, ale pokrytím regionů domácí hospicovou péčí.“

 

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou