Vydání: 2023/17 30 let Adopce na dálku, 25.4.2023, Autor: Alena Scheinostová

Na připomínku výročí pozvala Arcidiecézní charita Praha (ADCHP) do Česka garanty svých hlavních adopčních programů. S českými dárci se tak osobně setkali biskupové a jejich spolupracovníci z Indie, Ugandy či Běloruska. Strávili s osmi desítkami českých podporovatelů celé nedělní odpoledne. Hosté se připojili také k oslavě 1050. výročí pražské diecéze ve svatovítské katedrále či navštívili Poslaneckou sněmovnu.
„Zmírňujeme utrpení a podporujeme vzdělání,“ shrnul na nedělním setkání ředitel ADCHP Jaroslav Němec hlavní poslání Adopce na dálku. Ta vznikla jako první svého druhu u nás v roce 1993 záhy po obnovení činnosti samotné pražské Charity. Zahraniční partneři vytipují chudé a jinak znevýhodněné děti a čeští dárci si vyberou, které z nich konkrétně si přejí podpořit, aby mohlo chodit do školy a získalo nezbytné materiální minimum. Podpora, která zpravidla nepřevyšuje 8 000 korun ročně, je v ideálním případě dlouhodobá a dítě dovede až do dospělosti. „Jedno děvče z Vitebska (Bělorusko), které jsem se svou rodinou mnoho let podporoval, se zrovna včera vdávalo,“ podělil se s přítomnými o radost Jaroslav Němec.
Vzdělání proměňuje životy
Zahraniční hosté vyslovili velký dík za štědrost, se kterou Češi v jejich zemích děti podporují, „ačkoliv je nikdy neviděli“, jak to zformuloval ugandský arcibiskup z Kampaly Paul Ssemogerere. Běloruský biskup Aleh Butkevič, předseda Běloruské biskupské konference, dále připomněl: „Věřím, že jsme si zvláště blízcí vzhledem k tomu, co se u nás děje, protože i vy Češi jste si před lety prošli něčím podobným. Chtěli bychom se také jednou stát společností, která si své sociální problémy řeší sama.“ Poté, co Lukašenkův režim roku 2021 brutálně potlačil občanské protesty, zhoršila se situace také pro církev a pomáhat není úplně snadné ani pro Arcidiecézní charitu Praha. Ta přesto ve svém díle pokračuje a plánuje obnovit třeba i tábory pro běloruské děti z adopčních programů, které organizovala dříve.
Trojice indických biskupů přicestovala ze státu Karnátaka, z diecézí Udupi, Belgaum a Gulbarga. Právě v Indii Adopce na dálku v 90. letech vznikala. Biskupové připomněli, jak nesmírný efekt zde tato pomoc má. „Z rodin, které se dříve sotva uživily, vycházejí lékaři, učitelé nebo inženýři,“ podotkl biskup gulbaržský Robert Miranda. Biskup udupský Gerald Isaac Lobo doplnil, že podpora dětí často znamená i pomoc celým rodinám. „Jednou ročně pořádáme setkání všech rodin zapojených do programu. Snažíme se je podporovat, aby se staly soběstačnými, organizujeme třeba svépomocné skupiny, které vyrábějí nebo pěstují produkty, které pak mohou prodávat a přivydělat si na živobytí,“ upřesnil biskup Lobo.
Biskup belgaumský Derek Fernandes zase uvedl: „Původně jsme se zaměřovali jen na základní vzdělání, ale lidé se postupně naučili docenit význam vyššího vzdělání. Takže dnes už máme také technickou školu nebo učiliště pro děti, které nemají studijní předpoklady. Církev usiluje o to, aby všechny děti mohly najít dobré uplatnění a v budoucnosti živit sebe a své rodiny.“ Nezapomíná se přitom ani na děvčata, která v přísně hierarchickém indickém společenském žebříčku stojí na nižších příčkách: „Během let už jsme vyškolili na čtyři sta zdravotních sester nebo učitelek. A když se vzdělaná dívka vdá, může dále podporovat i svou rodinu,“ dodal biskup Fernandes. Pro KT doplnil, že v silně náboženské indické společnosti je také běžné, že si mladý člověk zvolí cestu zasvěceného života.
„To vše jsou způsoby, jak pomoc Arcidiecézní charity Praha dochází naplnění,“ podotkl biskup Fernandes a zdůraznil: „Dětem pokaždé říkáme: Teď pomáháme tobě, a až se postavíš na vlastní nohy, pomůžeš zase dalším.“ Jak potvrdila jedna z dárkyň Jana Hrstková, vděčnost za vlastní vzdělání přiměla podpořit druhé také ji. „Pocházím z malé moravské vesnice a vysokou školu jsem vystudovala jako první z naší rodiny,“ prozradila paní Jana, která dnes pracuje jako advokátka a se svou rodinou hradí vzdělávání dvěma dětem ze Zambie a dvěma z Indie. „Není snadné vybrat z nabídky jediné dítě s vědomím, že ty ostatní si zatím nevybral nikdo. Pomůžete tak ale aspoň někomu. A to určitě má smysl,“ uzavřela dárkyně.