26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Z pera převora trapistů: Ticho jako čekání na minci

23. 11. 2011

|
Tisk
|

Vydání: 2011/48 Ticho, 23.11.2011, Autor: Dom Samuel

Přestože náš úkol vyžaduje odstup a ústraní, jsme lidé současného světa. Jeho dění se nás dotýká. Klášter není nějaký kout ráje ani ostrov vzdálený od hlavních tras. Když naši hosté nechají na pár dní starosti za sebou – mají své starosti stejně jako my, každý máme ty své – někdy se jim povede nalézt u nás klid. V tichu kláštera a díky modlitbě se všechen kal usadí.

Klášter má v sobě vždy cosi tajemného: „Co tam ti mniši celý den dělají? Co jsou vlastně zač?“ V neděli při ranních chválách se někdy nad lesem vyhoupne slunce. Jeho paprsky dopadnou na apsidu kostela a zalijí ji zlatým jasem. Večer při kompletáři se k oltáři zatoulá měsíční paprsek. Od jednoho svitu ke druhému zněl zpěv žalmů. Naše modlitba v kostele přerušila práci a práci vystřídal čas četby. Samota je blahodárná svou očistnou mocí, svou schopností obrodit náš pohled na okolí, na společnost i na nás samotné. Proč jsme byli slepí? Odpověď hříšné duše: protože jsme žili daleko od Boha, byli nepozorní k druhému, netrpěliví, upnutí k vlastním myšlenkám, jimž se druzí měli podřídit.

BEZ PRAVDY NEEXISTUJE SVOBODA

Několik krásných dnů vystřídaly dlouhé týdny drobného, ostrého deště. Mlha má barvu klášterních zdí a z těch vane studené vlhko. Ve skriptoriu a v refektáři topíme. V dormitáři ještě ne. Chumláme se do přikrývek a vytahujeme ze skříně svetry. Přijel k nám na týden jeden student. Od prvního dne vidím, že v sobě něco tají. Řeknu mu to. Před odjezdem se konečně břemene zbaví – a byla to pořádná váha! Ulevilo se mu. Začíná boj. Vrátí se? Pravda sama jako taková je pramen svobody. Jsme správci Slova, které nepřichází od nás, Slova, jež nám bylo svěřeno a my je nesmíme zradit. Bez pravdy neexistuje svoboda. Přimět někoho uvidět pravdu – pokud sám chce tou očistnou cestou projít – a také ji říci, dokáže-li to, znamená ho osvobodit. Někdy je to bolestné jak pro hovořícího, tak pro toho, kdo naslouchá. Síly odporu jsou mocné, a třebaže z vyprávění dotyčného o jeho životě tu a tam zasvitne Boží přítomnost, lze vytušit i přítomnost zla. Kněz poslouchá, přemáhá se, nepohnutě sedí, rukou nenápadně svírá v kapse růženec. Ale když je pravda venku, když mladý muž dospěje k přiznání, co učinil, a vidí, že přesto není odsuzován, jaká úleva! Je mu to vidět ve tváři. Oba dva, on i kněz, jsou bohatě odměněni.

MODLITBA NENÍ PŘEMÝŠLENÍ

Jeden třiadvacetiletý mladík požádal bratra hostitele o Temnou noc svatého Jana od Kříže. „Abych porozuměl, co se ve mně děje.“ Každé ráno se ve svém pokoji hodinu modlí. Také za své rodiče, kteří se neustále hádají, a on tím trpí. Když se modlí, tvář má ustaranou a soustředěnou, jako kdyby přemýšlel. Přemýšlení není modlitba. Dostal jinou knihu, podobnou, jež se pro něj hodí. Druhý den po nešporách sedí vzadu v kostele. Otevřenou knihu položil na lavici, hledí pátravě na svatostánek, vraští obočí, uvažuje. To není modlitba. „Jestli se chceš každý den takhle hodinu, dvě hodiny modlit, takhle pořád přemýšlet či snít, zblázníš se. Vezmi si nějakou knížku, nespěchej, když budeš mít chuť, nech čtení a jenom si opakuj krátkou modlitbu k Pánu: Pane Ježíši, udělej mne svým přítelem. Braň se stůj co stůj myslet na něco jiného – snít – nebo přemýšlet o tom, co děláš. Čekej.“ Najde tak cestu k modlitbě?

VE STOPÁCH ŽEBRÁKA

Svatý František Saleský přirovnává modlitbu k chování žebráka, který trpělivě čeká na svou minci. Musí zkrátka vydržet. Trvá to, než se konečně nějaký šlechetný kolemjdoucí zastaví a otevře peněženku. Je-li žebrák slepý, dodal bych k tomu, svého dobrodince nespatří, ale uslyší dopadnout peníz do misky. Poděkuje. Přestane hrát na harmoniku, jež měla stejně jen upoutat pozornost, spočítá své mince a jde si koupit něco k jídlu. Uvědomil si, že dostal dar, přestože se mu dárce neukázal. Díky daru uhodl, že kolem něj Kdosi prošel. I ten slabý vjem ho nicméně povzbudí, aby se vrátil a znovu čekal na toho neznámého – jehož vskrytu miluje a který se mu nikdy neukáže ani neozve, ale dary nešetří, i když nikdy nedá víc, než kolik je nutné. Neznámý žebráka obdaruje, protože ho také miluje, ale poznat se mu nedá a nezbaví ho ani slepoty a nouze. Na takové uzdravení bude muset žebrák čekat ještě dlouho. Proč? Protože ta láska, jež se probouzí, je vzácnější než vidoucí oči, žádoucnější než bohatství. Pro opravdovou lásku by se člověk dokázal vzdát úplně všeho! Láska den po dni vzrůstá. Někdy na sebe dá neviditelný Pán čekat, nebožák po něm tesklivě touží, ale on chce vyzkoušet jeho důvěru. Během času se ten chudý možná naučí rozpoznávat v hluku a směsici pachů lhostejného davu zvuk jeho kroků, vůni jeho oblečení. Někdy bude čekání tak dlouhé, že z žebrákova netrpělivého srdce vytryskne hněv. Nebude mu zbývat nic než touha, touha tím mocnější, čím silněji miluje. Touha jako jediný důkaz jeho lásky k tomu Neznámému, který ho živí, ale ne dosyta, a nechává ho hladovět, aby jeho touhu povzbuzoval. Právě to je modlitba.

BOŽSKÁ POTRAVA

„Proč je mana pokořující potrava a čím pokořuje?“ ptal se otec Jeroným, který věděl, o čem hovoří. „Protože jako božská potrava by měla být chutná, nesmírně příjemná, vrcholně uspokojivá. Jenže, ač nikdy není odporná, je mdlá, nezáživná, nudná… Božská potrava by podle nás měla dělat divy, a nic takového nedělá. Měla by uchránit od hladu a smrti. Ale poutníci pouští mají vždycky hlad… a umírají. Zvolili jsme si, nebo alespoň přijali, život v poušti. Ale dejme si dobrý pozor, abychom se nesnažili učinit ji za každou cenu obyvatelnou. Už by to nebyla poušť. Musíme poušti ponechat její přirozenou povahu. Být neobyvatelným územím, místem strádání, kudy se jen prochází, je pro poušť podstatné. Hledání Boha musí mít nutně podobné rysy. Nepokoušejme se ho jich zbavovat, byl by to omyl a iluze.“

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou