Vyšehrad, moderní poutní místo
Vydání: 2020/26 Na Bílé hoře vyroste smírčí kříž, 23.6.2020, Autor: Tereza Zavadilová
Před 950 lety založil kníže Vratislav II., pozdější první český král, na pražském Vyšehradě kolegiátní kapitulu u kostela sv. Petra a Pavla. Toto společenství kněží-kanovníků funguje od té doby bez přerušení, a to včetně období komunismu. Místo je i domovem živé farnosti, kam často přicházejí hledající.
Živé společenství i slavnostní liturgie patří k přednostem Vyšehradu. Snímek Kateřina Galušková/Člověk a Víra
„Kapitula poskytuje zázemí kněžím ve správě arcidiecéze a na akademické půdě. Kromě toho významně přispívá do diecézního rozpočtu a zásadním způsobem kultivuje samotný Vyšehrad jako jednu z nejvzácnějších památek naší vlasti,“ jmenuje pro KT profesor církevních dějin Petr Kubín. Vedle pražského biskupství byla v předhusitské době nejvýznamnější církevní institucí Čech – její probošti měli jakožto královští kancléři výsadní postavení u dvora a sama kapitula podléhala po většinu času papežské pravomoci. Vypleněna a pobořena husity začala později ztrácet své postavení, její majetek byl konfiskován po stavovském povstání a tvrdou zkoušku jí připravily třicetiletá válka, josefínské reformy, kdy měla být zrušena, i pozdější znárodnění rozsáhlých majetků komunisty. Kapitulní život však i v následujících 40 letech zůstal zachován.
V současnosti prožívá kapitula svou novou renesanci. „Je to moderní poutní místo, kam chodí lidé s nejrůznější motivací. Je to zároveň zelená zóna klidu v Praze, která má atmosféru a jistý genius loci. A příchozí zde najdou i něco navíc – chrám. Je to tedy fantastická pastorační příležitost, ale srdce mi krvácí, když není dostatek času se jim věnovat,“ popisuje P. Michal Němeček, od roku 2016 děkan a administrátor farnosti.
„Zakladatel kníže Vratislav II. nanosil prý do základů kapitulního kostela dvanáct nůší kamene,“ připomíná archeolog Bořivoj Nechvátal, který se Vyšehradu věnuje desítky let. Právě minulý týden mu kardinál Dominik Duka udělil za dlouhodobou práci v odborném spolku Vyšehrad medaili biskupa Podlahy. Původní zakládací listina kapituly není zachována. Jisté ale je, že kostel byl koncem 11. století stavěn jako trojlodní bazilika, jak také doložil archeologický výzkum prováděný od roku 1966 vedle kostela rovněž na vyšehradském hřbitově. „Při revizním výzkumu v letech 2011–2018 byla navíc v bazilice sv. Vavřince nalezena předrománská stavba byzantského typu (cca z první poloviny 11. století – pozn. red.) a křížového půdorysu, tzv. trikoncha se třemi apsidami vedle sebe. Nemá přímé analogie v Polsku ani Německu,“ poukazuje archeolog na zjištění, které přineslo zcela jiný pohled na architekturu tehdejších přemyslovských Čech a výrazně pozvedlo představy o úrovni tehdejší kultury.
Z podnětu královny Elišky Přemyslovny, která na Vyšehradě v roce 1330 zemřela, byla bazilika později prodloužena východním směrem, kde vznikl nový gotický presbytář sahající až k dnešním Čertovým kamenům. Za vlády jejího syna Karla IV. se bazilika naopak prodloužila o gotické trojlodí s kaplemi směrem západním. Tato část stojí dodnes ve zdivu současného kostela. „Po dokončení byl vyšehradský kostel nejdelší v celé Praze, měl přes 100 metrů na délku,“ upřesňuje historik Petr Kubín.
TEREZA ZAVADILOVÁ
Sdílet článek na:
