Výběr ve znamení doby

Vydání: 2020/16 Není čas na sobectví, 14.4.2020, Autor: Jan Paulas

Před třiceti lety jmenoval papež Jan Pavel II. šest nových českých a moravských biskupů a začátkem dubna přijali poslední z nich biskupské svěcení. Stalo se tak jen pár dní před první historickou návštěvou papeže v Československu.


Papeže Jana Pavla II. při návštěvě ČR v roce 1997 vítali na letišti vedle prezidenta a jeho ženy biskupové, které jmenoval hned po pádu komunismu (na snímku vedle první dámy kardinál Miloslav Vlk, biskup Václav Malý a arcibiskup Jan Graubner). Snímek ČTK

Volba biskupů a dějinné události – dvě zdánlivě odtažité věci spolu při bližším pohledu nemálo souvisejí. Je jisté, že v roce 1990 při jmenování nových biskupů přihlížel Vatikán k jiným okolnostem než třeba po válce nebo po vzniku Československé republiky. Tehdy po pádu monarchie už se nehledělo tolik na aristokratický původ, ale najednou „byly výhodou prostší sociální poměry a vlastenecké postoje“, upozorňuje v rozhovoru historik Jaroslav Šebek na jedno z dobových kritérií.

Po pádu komunismu byly u kandidátů preferovány zase morální bezúhonnost a pastorální schopnosti, tedy vlastnosti, které předtím komunistům vadily. A dnešek, první polovina 21. století, má také své aktuální potřeby – nad tím se zamýšlí pastorální teolog Michal Kaplánek.

Na několik dotazů, jak nyní probíhá volba nového biskupa, pak odpovídá pro KT apoštolský nuncius v ČR Mons. Charles D. Balvo a na závěr upozorňuje: „Papež František je zcela svobodný v tom, kterého kandidáta vybere, ale zpravidla dává přednost těm, kteří mají zvlášť dobré pastorační schopnosti.“

Sám papež František nedávno řekl, že je „zapotřebí biskupů schopných vnímat tep jejich společenství a kněží i na dálku. Pastýřů, kteří se nespokojí s formální prezencí, setkáními podle pořadníku nebo příležitostnými dialogy“. A nové biskupy loni na podzim přímo vybídl: „Buďte apoštoly naslouchání, kteří umějí popřát sluchu i těm, kterým není příjemné naslouchat. Neobklopujte se prosím podržtaškami a přikyvovači, kněžími-kariéristy... Nechtějte se utvrzovat od těch, které máte utvrzovat vy.“

Úkol vést druhé k Bohu mají ovšem nejen biskupové, ale také představení řeholních komunit a vůbec všichni, kterým je svěřena služba vedení v církvi. I když v této službě mohou doufat v pomoc Ducha Svatého, jsou to pouze lidé poznamenaní svými osobnostními limity, ale i omyly a hříchy. Jaké vlastnosti a schopnosti by měli mít a na co by si naopak měli dávat pozor? Na to jsme se zeptali těch, kdo mají tuto zkušenost vedení v církvi za sebou a mohou posloužit dobrou radou.

JAN PAULAS

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 39 26. září – 2. října 2023

Na křižovatce civilizací v Marseille

Důraz na téma migrace a soužití lidí z různých kultur kladl papež František při svém dvoudenním pobytu ve francouzské Marseille (22. a 23. září). Znovu se tak vydal…

celý článek


Tři kroky k vnitřní svobodě

„Nemůžeme se stát opravdu svobodnými, pokud nepřijmeme, že ne vždy jsme svobodní,“ říká P. Jacques Philippe, který byl letos hlavním hostem na charismatické konferenci v Brně.

celý článek


Najít pokoj v tekuté společnosti

Jak budeme pěstovat dar pokoje my – křesťané 21. století? Tuto otázku rozebíral opat novodvorského trapistického kláštera na Fóru o míru v benediktinském opatství Pannonhalma…

celý článek


Tajemný host, zkouška pro farnost

Když do vaší farnosti přijde nevěřící, čeho si všimne, jak se bude cítit? Bude rozumět tomu, co se kolem děje? A s jakými pocity bude odcházet? Napovědět může nový…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay