Vydání: 2006/4 Pojmenovávání veřejných míst po kněžích, 23.1.2006, Autor: Aleš Palán

Pár kilometrů od Sudic směrem na východ, západ i sever jsou hraniční přechody do Polska. Obec leží na Hlučínsku v malém Třebomsko-sudickém výběžku dnes českého území; do vnitrozemí se ale odtud dá jet pouze po jedné silnici přímo na jih. O sporné území se v minulosti vedly divoké boje, část obce byla naposledy těžce poničena v roce 1945. Však si také sudičtí osvobození dodnes připomínají: za vsí stojí tank a přímo v obci nedaleko prodejny letadlo.

Dominantou Sudic však vojenské artefakty nejsou. Na úbočí kopce v severním okraji obce se vypíná velkolepá pseudogotická trojlodní bazilika sv. Jana Křtitele. Za působivým chrámem z červených cihel a kamene je už jen pole a - opět - Polsko. Ještě před sto lety tu stál pouze dřevěný kostelík. V roce 1897 ale do Sudic přišel důstojný pán Arnošt Jureczka. Tato pro Hlučínsko velmi významná osobnost se snažila měnit nejen napjatou atmosféru v národnostně smíšené oblasti, ale zasadila se i o výstavbu dominanty Sudic.

Oblíbený farář, přestože působil jako první redaktor českých Katolických novin, si dovedl naklonit i německou většinu v obci a šest let po svém příchodu mohl začít budovat své životní dílo. Chrám sv. Jana Křtitele je zmenšenou a částečně pozměněnou kopií dómu v Kolíně nad Rýnem, a tak se běžně užívá termín „sudická bazilika“. Kostel je přitom jen součástí působivého areálu, který má nepochybného genia loci. Celek v dominující červené barvě tvoří kromě kostela mohutná ohradní zeď s branou, hrobka, fara a hospodářské budovy. Z vrchu je nerušený výhled do okolí a umístění na okraji obce, která leží na samém okraji republiky, dodává místu specifický klid potřebný k rozjímání. Stavební celek z dílny architekta Josefa Seifrieda z Kravař byl ministerstvem kultury prohlášen za kulturní památku. Prostor pod církevním areálem přitom od roku 1996 nese jméno náměstí P. Arnošta Jureczky.

Přejmenování tohoto prostoru občanům velké starosti se změnou dokumentů nepřineslo - sídlí tam totiž hlavně fara a obecní úřad; spíše než občanky se tedy musely měnit hlavičkové papíry. Jureczkovo náměstí vzniklo přejmenováním části dosavadní Kostelní ulice, která stoupá od velkého sudického náměstí vzhůru ke kostelu a před samotným areálem tvoří pěkné prostranství - právě tato část ulice se stala náměstím. „Málokterá obec má tak pěkné náměstí jako my,“ pyšní se pracovnice obecního úřadu Antonie Vávrová. „A my máme hned dvě,“ dodává s úsměvem na rtech.

Pater Jureczka působil v Sudicích bezmála půl století. Zemřel v posledních dnech druhé světové války, a tak už nebyl svědkem ani odsunu německého obyvatelstva ani příchodu nových obyvatel z vnitrozemí. Dnes působí Sudice opět dojmem národnostně smíšené obce: kromě češtiny tu běžně slyšíme polštinu, němčinu a vietnamštinu. A nad vším tím mumrajem se tyčí chrám sv. Jana Křtitele. Zájem o bohoslužby dokazuje, že ani nové obyvatelstvo víru neztratilo. A každý z těch stovek věřících, kteří jdou v neděli do kostela, musí náměstím P. Arnošta Jureczky projít.