12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Skutečná moc spočívá ve službě

1. 12. 2020

|
Tisk
|

Papež František není ekonom. Nevyjadřuje se k národohospodářským otázkám ani k hospodaření církve. Nekomentuje ekonomické aspekty událostí, krizí, aktivit. Je ale hospodářem a mnohé aspekty ekonomie a podnikání vnímá citlivěji než většina ekonomů.

Vydání: 2020/49 Světlo pro ty, kdo trpí za víru, 1.12.2020


 
Když se stal papežem, věděl, že hospodaření Vatikánu potřebuje reformu. Začal zostra. Škrtl odměny, které měly 4 000 vatikánských zaměstnanců dostat v souvislosti s papežskou volbou. Udělal rychlé kroky k zeštíhlení svého vlastního zázemí. Najal si renomovanou auditorskou společnost, aby nezávisle ověřila výsledky hospodaření kurie. Zvláštní pozornost zaměřil na hospodaření vatikánské banky. Poprvé nechal zveřejnit její výroční zprávu. K prověření její činnosti zřídil dvě komise a pověřil tím i svého osobního sekretáře. Staví na transparentnosti, protože ví, že bez ní nebude církev nikdy důvěryhodná.
Papežským dekretem „Věrný a rozvážný správce“ zřídil v roce 2014 tři ekonomické instituce, jimž vymezil silné kompetence, včetně práva na informace a práva zasahovat do významných rozhodnutí. „Ekonomickou radu“ ustanovil jako ekonomický dozor nad úřady římské kurie a nad institucemi napojenými na Svatý stolec a stát Vatikán. „Ekonomický sekretariát“ pověřil úkolem každoročně zpracovat vatikánský rozpočet a finanční plán, odpovídat za hospodaření úřadů a institucí a dohlížet na nákupy služeb i mzdové náklady. Ve funkci „Generálního revizora“ zřídil de facto auditora Svatého stolce a státu Vatikán. Ekonomické aspekty řízení tak velmi posílily.
Pomalé reformy?
Podle následných zpráv by se zdálo, že se mu ekonomická reforma moc nedaří. Samozřejmě. Věci nejsou jednoduché. Řada z nás na vlastní kůži zažila, že pasivní rezistence existujících struktur je odolnější než tlak na změny. Novinář Gianluigi Nuzzi, který se hospodařením Vatikánu zabývá, to pojmenoval jednoduše: „Vinu nesou vysocí hodnostáři, kteří změny sabotují.“ A popisuje, s jakými ekonomickými problémy se František ve Vatikánu potýká. Je mi to povědomé i z našeho prostředí.
Řízení ekonomických změn možná není Františkovou nejsilnější stránkou. Tou však zcela jistě je cit pro sociální a společenské souvislosti ekonomie. Nikdy nesepsal ucelený text zaměřený na ekonomii. Jak ji chápe, lze ale vystopovat v různých textech.
V encyklice Laudato si´ hovoří o vzájemném propojení různých problémů. Například ochranu životního prostředí nebo spravedlnost pro chudé nelze oddělovat od hledání odpovědí na strukturální problémy globální ekonomie. Neekonomická témata, která jsou mu bližší, nenadřazuje, nýbrž žádá, aby byla řešena v ekonomických souvislostech.
Povolání ke zlepšování světa
V encyklice Fratelli tutti podnikání charakterizuje jako službu, jako dar sebe ostatním. V knize Papež František – umění vést je citován výrok: „Autentická moc spočívá ve službě.“ Ježíšovo symbolické umývání nohou, které po něm máme opakovat, znamená: jsem vám k službám. Nejde mu o útrpnou odevzdanou službu, nýbrž o službu podle ekonoma Adama Smithe, který říká, že se navečeříme jen zásluhou toho, že řezník, pivovarník, pekař i kuchař dělají, co je jejich osobním zájmem. Jako službu chápou své podnikání i nejúspěšnější podnikatelé a manažeři moderní doby.
Obchod a podnikání pokládá František za „povolání zaměřené na produkci bohatství a zlepšování našeho světa“. Jaký smysl by mělo lidské počínání, kdyby spotřebovávalo a netvořilo, užívalo si a nesměřovalo k lepšímu? K čemu by byly vynálezy, které bychom užívali pro sebe a nenabídli je ostatním?
O vlastnictví papež říká, že je to „správa pro dobro všech“. Nenabádá ke změně soukromovlastnického uspořádání společnosti, jen upozorňuje na dočasnost a univerzálnost vlastnictví. Jak by vypadal svět, kdyby si každý chtěl vzít to „své“ s sebou „do hrobu“? K čemu by byly továrny, které by majitel neprodal či neodkázal dětem, ale před svou smrtí zavřel?
Podobně – když hovoří o ekonomické svobodě, nechce ji omezovat. Zdůrazňuje, že by k ní měl mít přístup každý a že by měla jít ruku v ruce se solidaritou. Místo aby požadoval, ať se bohatší státy postarají o chudší, žádá, aby jim byl usnadněn přístup na mezinárodní trh.
Papež nenapadá současný ekonomický řád, jak je sám někdy mylně napadán. Respektuje ho. Jen poukazuje na jeho souvislosti. Ekonomii nemá za okrajové téma, které je duchovnímu stavu cizí. I proto svolal letošní setkání mladých ekonomů a podnikatelů s podtitulem „re-animovat ekonomiku“. Jde o slovní hříčku, která chce ekonomii nejen uzdravit, ale také jí vrátit duši. A papež v názvu setkání „Františkovy ekonomiky“ neodkazuje na sebe, nýbrž na ekonomické aspekty působení sv. Františka z Assisi. Cílem setkání bylo zamyšlení nad ekonomií, „která je nakloněna životu a nezabíjí, zahrnuje a nevylučuje, polidšťuje a neodlidšťuje, pečuje o stvoření a nedrancuje ho“.
Pravdou je, že ekonomové nad podobnými otázkami často nepřemítají, přestože jsou důležité – a měl by je mít vypořádané každý sám v sobě, aby se mu neztrácelo z obzoru, proč vlastně děláme to, co děláme. Těším se na jakoukoli reflexi, jak se s nimi vypořádali mladí ekonomové vyzvaní papežem k dialogu.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou