Vydání: 2021/9 Filozof živé víry Jan Sokol, 23.2.2021, Autor: Tereza Zavadilová

 
Přinést evangelium a papežův hlas do všech končin země – taková byla v roce 1929 vize Svatého otce Pia XI. Za tím účelem pověřil italského vynálezce radiového spojení Guglielma Marconiho vybudováním historicky vůbec první globální rozhlasové stanice a vedením jejích redakcí jezuity. Rozhlas nyní slouží už osmému papeži v řadě jako důležitý nástroj ke spojení se světovou církví. „Do světa díky němu proudí také aktuální a nezkreslené poselství papežské diplomacie,“ podotýká český velvyslanec u Svatého stolce Václav Kolaja v nedávném rozhovoru pro Vatican News. Papež František redaktory rozhlasu v dopise k výročí zahájení vysílání vyzývá: „S odvahou a kreativitou promlouvejte ke světu a pokračujte v komunikaci, která dovoluje zahlédnout pravdu věcí.“
Vatikánský rozhlas nepřinášel jen duchovní pořady a zprávy o životě církve. „Nic se neztratí mírem. Všechno může být ztraceno válkou,“ varoval v rozhlase 24. srpna 1939, týden před obsazením Polska nacistickým Německem, papež Pius XII. Za nacistické totality odsuzovala stanice násilí, podporovala oběti pronásledování a podávala informace o válečných zajatcích a nezvěstných. Za studené války byl rozhlas pro věřící z totalitních zemí v podstatě jedinou možností, jak udržet kontakt se všeobecnou církví. O vznik české redakce se zasloužil pražský arcibiskup Josef Beran, požádal o to papeže prozíravě už v únoru 1947, protože tušil pronásledování církve. Pravidelnou relaci pak rozhlas vysílal od Vánoc téhož roku (viz dále v tématu). Významně se do historie stanice zapsal pozdější kardinál Tomáš Špidlík, jenž tam od roku 1951 déle než půlstoletí vedl pravidelné páteční promluvy určené kněžím jako vodítko k nedělnímu kázání. Začínal jako náhradník, a během prvního měsíce práce byl v redakci dokonce úplně sám. „V rádiu byly primitivní podmínky, mluvilo se naživo bez předtáčení, a když vypršela vysílací doba, technici vás utnuli klidně i v půlce slova,“ vzpomínal kardinál Špidlík v knižním rozhovoru s Janem Paulasem Duše poutníka.
Vatikánský rozhlas mezi jiným přinesl do Československa první informace o konání Druhého vatikánského koncilu. Věnoval mu na tři tisíce hodin vysílání. Za „znamení otevřenosti ke světu, a to nejen po zeměpisné stránce, ale také z historického hlediska“, označil tuto rozhlasovou stanici při mši svaté k jejímu jubileu státní sekretář Pietro Parolin. „Síť, která se rozšířila do celého světa, se stala výrazem všeobecnosti katolické církve a Petrovy služby. A co více, díky němu se lidé vzdálení od sebe tisíce kilometrů mohou modlit jedním hlasem,“ uvedl kardinál v promluvě k zaměstnancům rádia. Zdůraznil, že Vatikánskému rozhlasu se podařilo nejen „prodrat skrze železnou oponu“, ale také zpřítomňovat život církve v totalitních režimech, které Boží existenci důsledně popíraly.
V rozhlase pracují redaktoři 69 národností a vysílají ve 47 jazycích. Český 15minutový souhrn je vždy k dispozici navečer (vaticannews.va/cs), vysílá ho také Radio Proglas. Ve vedení české redakce nyní po letech vystřídal P. Milana Glasera jeho spolubratr P. Petr Vacík, který navazuje spolupráci s novými přispěvateli.