26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Mírné neboli bezpečné kouření je mýtus

22. 1. 2007

|
Tisk
|

Vydání: 2007/4 Jak skoncovat s nikotinem, 22.1.2007, Autor: Zuzana Burdová

Mezi věřícími je procento kuřáků nižší než u ostatní populace, přesto ani tady není tato závislost zcela vymýcena. Jak v následujícím rozhovoru upozorňuje MUDr. Eva Králíková, CSc., z Centra léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, za hřích se v církvi považuje pouze „nemírné kouření“. Nové poznatky o škodlivosti cigaret ale vedou k závěru, že mírné, a tudíž bezpečné kouření, v podstatě neexistuje. Jak je na tom naše republika v porovnání s ostatními zeměmi, či jak bojovat se závislostí na nikotinu, to byla také témata našeho rozhovoru.

Jste známá odbornice na problematiku kouření. Zajímalo by mne, jaký je váš osobní vztah k cigaretě?

Moje první osobní zkušenost s cigaretou se odehrála o přestávce na dívčí toaletě gymnázia. Mezi námi děvčaty kolovala sparta, žádné z nás nechutnala a žádná z nás to na sobě nedala znát. Ten průvodní nepříjemný zážitek jsem pak překonávala a pár let kouřila, asi do pátého ročníku studia na medicíně. Stačila mi tehdy přednáška profesora Petráška, abych si uvědomila, jak absurdní je vdechovat cigaretový kouř s více než štyřmi tisíci chemických látek. Jednoho dne jsem zkrátka s cigaretami skončila. Dnes svého kouření lituji, ale mnohokrát jsem se přesvědčila, že moji pacienti rádi slyší, že vím, co znamená kouřit cigarety. I když dobrý diabetolog také nemusí mít cukrovku, aby ji dokázal léčit – stačí dostatečná míra pochopení.

Co vlastně cigareta kuřákům přináší a proč je tak těžké s ní skoncovat?
Protože drtivá většina kuřáků začíná s cigaretou do svých osmnácti let, nemá dost informací a ani rozumu buď vůbec nezačít, nebo se po první zkušenosti cigaretám napříště vyhýbat. Z mylného pocitu, že je cigareta v ústech posune do dospělosti, tuto fázi překonají a pravděpodobně se časem stanou závislí na nikotinu, což je stejně tak silný návyk jako například na heroinu. Ne každý kuřák reaguje na nikotin závislostí. Kromě drogové závislosti na nikotinu ale každý kuřák má i psychosociální závislost – cigaretu zkrátka potřebuje k tomu, aby si navodil příjemný pocit, hezkou atmosféru. Kuřák zná situace, které si bez cigarety neumí představit. Mohu však každého ujistit, že zbavit se cigaret jednou provždy lze.

Jaké jsou nejčastější motivace k tomu, aby člověk přestal kouřit? Může v tom sehrávat nějakou roli víra?
Přestane-li kuřák kouřit, byl každý důvod ten správný. A že už jsem jich v ordinaci vyslechla. Jedna paní přestala, aby svým kouřem neškodila stromům, ač myslím, že na to tabákový kouř vliv nemá. Zato jsou pacienti, kteří přestali kvůli svému psovi. Je totiž dokázáno, že v domácnosti kuřáka zemřou psi i kočky v průměru dříve, než kdyby žili u nekuřáka. Samozřejmě nejčastěji přestávají lidé kouřit ze zdravotních důvodů, kvůli ceně cigaret nebo proto, že jejich zaměstnavatel zakázal kouření na pracovišti.
Obecně lze říci, že většina náboženství je v různé míře proti kouření a věřící kouří méně než je průměr populace. „Nemírné kouření“ je v katolické církvi považováno za hřích. Možná by to vzhledem k současným poznatkům stálo za úpravu, protože neznáme žádnou míru bezpečného (tedy mírného) kouření. Dokonce i pasivní kouření, čili když nekuřák vejde do zakouřené místnosti, může způsobit infarkt. To se ukázalo naposledy v Itálii: po prvních šesti měsících nekuřáckých restaurací tam klesl výskyt infarktů o 11 %!

Jak si v počtu kuřáků stojíme v porovnání s jinými zeměmi ?
Celkový počet kuřáků v ČR je na evropském průměru (kolem 26 % dospělých), ale s mladými jsme na špičce: mezi 15 až 18 lety kouří i přes 40 %, a to je špatný trend. Dokonce mezi těmito mladými už převažují dívky, zatímco mezi dospělými kouří víc mužů.

Jakou byste tedy doporučila prevenci?
Nejúčinnější prevencí jsou dobré zákony, které pak budeme dodržovat. Je to naprostý zákaz reklamy – u nás je povolena například v místě prodeje a místo prodeje není nijak omezeno. Přes polovinu cigaret si u nás kupují kuřáci v obchodech s potravinami – to by být nemělo. Měly by se prodávat jen v trafikách, ne společně s rohlíky nebo mlékem. Další důležitý bod zákona jsou zcela nekuřácké veřejné prostory, včetně restaurací. Právě restaurace bývá místem pro první cigaretu. Naši pacienti často říkají: „Nekouřil jsem, ale pak jsem byl s kamarády v hospodě, a to mě zlákalo k cigaretě.“ Přitom nekuřácké restaurace mají všude ve světě vyšší výdělky. Řada lidí také dnes do restaurace nejde právě proto, že se tam kouří. Dále jsou účinnou prevencí zdravotní varování na krabičkách cigaret: EU jich navrhuje kolem čtyřiceti, jsou to obrázky na polovině velkých ploch. Velmi podstatná je daň z cigaret i jejich cena: čím je vyšší, tím více odrazuje právě děti. Navíc si dnes za průměrný plat koupíte dvakrát tolik cigaret než před patnácti lety, jejich reálná cena je tedy poloviční. Když se podíváte po Evropě, cena krabičky je kolem dvou set korun. V neposlední řadě je to nekuřácký příklad dospělých: pokud rodiče kouří a nemohou nebo nechtějí přestat, alespoň by neměli kouřit doma, ani v autě. Nejen že dají dětem najevo, že tam kouř nepatří, ale nebudou jim ani poškozovat zdraví – maminka s cigaretou nad kočárkem asi nechce svému dítěti způsobit leukémii, záněty středního ucha nebo bronchitidu – prostě neví, že její cigareta může tyto nemoci vyvolat. Tedy informovanost je dalším důležitým bodem prevence.

Pro toho, kdo chce skoncovat se zlozvykem, je asi nejdůležitější první rozhodnutí. Co byste mu doporučila?
Nejprve bych chtěla upozornit, že kouření není zlozvyk. Zlozvykem je například okusování nehtů, ale kuřáctví je závislost a regulérní nemoc s mezinárodním označením F 17. Máte pravdu v tom, že nejdůležitější je vážně se rozhodnout a na skoncování s kouřením se připravit. Nespěchat, ale stanovit si den D a připravit se na něj. Říci o svém rozhodnutí v okolí, aby to blízcí věděli a pomohli svou podporou. Odstranit všechny popelníky a změnit naučené chování. Situacím, kdy si kuřák zapálil, je třeba se vyhnout, nebo se na ně připravit tak, aby je bylo možné prožít bez kouření. Zapálil si při kávě? Začne pít čaj. Sáhl po cigaretě po jídle? Jakmile spolkne poslední sousto, vstane od stolu a místo cigarety si třeba dá sklenici vody nebo vyčistí zuby. Je zkrátka třeba zpřetrhat s cigaretou všechna pouta. Závislým na nikotinu pak mohou navíc pomoci léky.

Jaké podpůrné prostředky při odvykání kouření známe a jak působí?
Principem léčby pomocí léků je potlačení abstinenčních příznaků u kuřáků závislých na nikotinu. Žádný dnešní ani budoucí lék nikomu nezabrání kouřit – naučené chování se z hlavy vymazat nedá, proto je nutná práce každého na sobě samém, jak jsme říkali v předchozí odpovědi. Jestliže se ale může odvykající kuřák zbavit abstinenčních příznaků, je to velká pomoc. Mezi ně patří touha kouřit, špatná nálada až deprese, úzkost, nervozita a podrážděnost, poruchy spánku, nesoustředěnost, neschopnost odpočívat a zvýšená chuť k jídlu.
Dnes jsou na našem trhu dva druhy léků, brzy budou tři. Je to náhradní léčba nikotinem, tedy vlastně čistý nikotin, který je volně prodejný ve formě žvýkaček, náplastí, tablet nebo inhalátoru, v budoucnu i pastilek. Všechny formy jsou stejně účinné. Druhým lékem je bupropion, původně antidepresivum, který působí na mozek podobně jako cigareta. Bupropion ale musí předepsat lékař. Tento lék ovlivňuje hladinu neuromediátorů (tj. přenašečů vzruchů v mozku), hlavně dopaminu. Také třetí lék, vareniklin, bude na předpis. Používá se zatím v USA, Belgii nebo Velké Británii, zatím s výbornými výsledky. Principem vareniklinu je jeho navázání na nikotinové receptory v mozku namísto nikotinu. Tak se uspokojí potřeba kouřit bez nutnosti dodat mozku nikotin.

Jakému procentu kuřáků se opravdu podaří se závislostí skoncovat?
Přestat není vůbec lehké, ale je to možné. O tom, že je to problém, by nám řeklo více než půldruhého milionu českých kuřáků, kteří by radši nekouřili. V medicíně se úspěšnost hodnotí jako trvalá roční abstinence od poslední cigarety, navíc laboratorně prokázaná. Všichni naši pacienti, kteří po roce nepřijdou (zapomněli, odstěhovali se nebo se jim jen nechce), jsou pro nás kuřáky. Rok nekouří kolem čtvrtiny našich pacientů, což je výsledek srovnatelný se světem – lepšího výsledku se prostě dosáhnout nedá. Možná se dostaneme přes 30 % s novým lékem, vareniklinem. Pozor na matoucí inzeráty, hlásající nadpoloviční nebo 90 % úspěšnost – ty jen tahají kuřákům peníze z kapes a využívají faktu, že přestat kouřit chtějí skoro všichni, a přitom to není jednoduché.

Jak dlouhou dobu potřebuje tělo odnaučených kuřáků k regeneraci?
Jednak je to u každého trochu jiné, jednak je to jiné i pokud jde o různé druhy poškození. Něco zůstane navždy (dehtové látky v plicích), něco se může – ale nemusí – obnovit (zničený řasinkový epitel dýchacích cest, poškození cév). Také záleží na tom, kdy člověk přestal: čím dříve přestane, tím většímu riziku se vyhne. Ovšem také platí, že v každém věku má smysl přestat, riziko se sníží vždy. Obecně lze říci, že zhruba po roce je riziko nemocí srdce a cév poloviční, po pěti letech je zhruba poloviční riziko nádorových onemocnění. Po deseti letech nekuřáctví se rizika blíží nekuřáckým.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou