Důraz na misijní poslání církve

Vydání: 2019/39 Tři národy ve Zlatých Horách, 24.9.2019, Autor: Karel Pučelík

Letošní říjen vyhlásil papež František jako Mimořádný misijní měsíc. Připadá na sté výročí encykliky Maximum illud papeže Benedikta XV., která těsně po první světové válce změnila tehdejší koloniální vnímání misií. Zavedla pohled na misionáře jako na Kristovy vyslance a misie opřela o dva pilíře: hlásání Krista a díla milosrdenství.

Český misionář P. Karel Mec (vlevo). Snímek archiv P. Karla Mece

Svatý otec je přesvědčen, že zdůraznění misijního poslání církve je i po sto letech od vydání přelomového dokumentu velmi potřebné. Slova papeže Františka míří na každého křesťana, jelikož povolání k misijnímu působení vyplývá přímo z našeho křtu. Být misionářem přitom neznamená, že bychom se všichni měli vydat tisíce kilometrů daleko.

„Kéž se nadcházející sté výročí tohoto dopisu stane podnětem k tomu, abychom bojovali s vracejícím se pokušením, které se skrývá za každou církevní introverzí, za veškerým sebevztažným útěkem do své bezpečné zóny, za každým pastoračním pesimismem a neplodnou nostalgií po minulosti – a místo toho abychom se otevírali radostné novosti evangelia,“ napsal papež v listu k vyhlášení Mimořádného misijního měsíce.

Čeští misionáři mezi Estonskem, Zimbabwe a Amazonií

Přípravě události věnují mnoho energie Papežská misijní díla. I ta česká každoročně organizují sbírky, koordinují projekty na pomoc potřebným a vysílají misionáře do více či méně vzdálených zemí. „Papežská misijní díla mají projekty po celém světě,“ přibližuje ředitel tuzemské odnože organizace Leoš Halbrštát (více v rozhovoru na str. 13). České řeholníky tak lze nalézt třeba i v oblasti Amazonských pralesů, kde působí salesiánka Jarmila Chorovská. Milosrdné sestry III. řádu sv. Františka se zase v Paraguayi věnují službě v Centru Božího milosrdenství.

K těm velmi vzdáleným destinacím patří i Zimbabwe. Své těžkosti při samotných začátcích misijního působení v Africe popsal níže oblát P. Karel Mec. Naopak velmi dobře zavedeným se již stává působení českých salesiánů v Bulharsku. Jak vypadá služba ve Staré Zagoře a Kazanlaku, nastínil v rozhovoru P. Petr Němec. Nepříliš geograficky vzdálenou zemí je nám i Estonsko, kde české sestry působily od roku 1936 a setrvaly zde i během let sovětské diktatury. Františkánka Milada Mertová nyní ve svém příspěvku přibližuje rozdíly mezi tuzemskou katolickou církví a tamější diasporou. A o tom, že misijní působení může být inspirací i pro domácí církev, svědčí P. Petr Stejskal, který strávil několik let v běžné kanadské farnosti.

KAREL PUČELÍK

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 42 13. – 19. října 2020

Na misiích v čase pandemie

„Zde jsem, mne pošli!“ je mottem letošní Misijní neděle 18. října. Oslovili jsme české misionáře a misionářky, kteří se „nechali poslat“ do různých koutů světa.…

celý článek


Máme na útvaru kaplana, je to náš padre

Hlavní armádní kaplan P. JAROSLAV KNICHAL má hodnost plukovníka. Nevelí však bojové jednotce. Jeho rozkazy poslouchají a radám i duchovnímu vedení naslouchají jeho kolegové:…

celý článek


Bill Gates za pandemii nemůže

Česko si ve statistikách zemí zasažených koronavirem nevede nejlépe. Přesto se však objevují hlasy, které vážnost nemoci zlehčují a které živí i kolující lži a dezinformace.

celý článek


Najednou v Taizé nebyli poutníci

Desítky let tu byli zvyklí přijímat tisíce lidí. Opatření při letošní pandemii ovšem nevynechala ani komunitu ve francouzském Taizé. O současném životě tohoto ekumenického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay