Co přinesl 17. listopad církvi?

Vydání: 2019/46 Pouť završí setkání s papežem, 12.11.2019, Autor: Jiří Prinz

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

 
Po čtyřiceti letech vylučování ze společnosti se v listopadových dnech ocitla církev v centru mediální pozornosti. Zvláště pak pražský arcibiskup kardinál František Tomášek. Snímek ČTK

Okradena, vytlačena na okraj společnosti a ustavičně ponižována. V takovém stavu se nacházela katolická církev na samém konci komunistického režimu.

Po čtyřech desetiletích socialistického experimentu byl pohled na církev v Československu neradostný. Kostely a kláštery se rozpadaly, farní život téměř neexistoval, i samo slovo „věřící“ znělo téměř jako nadávka. Vždyť podle oficiální komunistické ideologie – vtloukané dětem do hlav od základní školy – věda už náboženství dávno vyvrátila a hlásit se k víře znamenalo dobrovolně se přiznat k tmářství a zpátečnictví. Proto nepřekvapí, že po desetiletích této ateistické propagandy řady věřících notně prořídly. Přesto měla zkušenost „egyptského otroctví“ komunismu jednu pozitivní stránku: lidé, kteří se po tom všem k církvi stále hlásili, věděli, proč to dělají. Jejich víra byla pevná. To byl základ, na němž se po roce 1989 dalo stavět.

S vervou a elánem se tak katolíci postupně pustili do obnovy církevního života. Výčet aktivit katolické církve u nás za těch třicet let je rozhodně bohatý. Za všechny jmenujme třeba Tříkrálovou sbírku, jejíž popularita rok od roku roste. Podrobněji tyto úspěchy vypočítává publicista Jiří Zajíc, který si zároveň všímá, co se nepodařilo a že důvěra v církev ve společnosti od té doby značně poklesla.

Do jaké míry tedy dokázala církev využít získané svobody? Kde se dalo udělat víc? A není příčina některých neúspěchů způsobena alespoň částečně tím, že myšlení nás katolíků bylo totalitou zasaženo více, než jsme si ochotni přiznat? O tomto pozůstatku totality v nás pojednává zase článek teoložky a psycholožky Kateřiny Lachmanové, ale i anketa, v níž se nad tématem zamýšlejí bývalí disidenti.

JIŘÍ PRINZ

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 22 26. května – 1. června 2020

Poděkování papeži ze světa i od nás

K poděkování papeži Františkovi za ranní mše svaté z Domu sv. Marty, které přichází z celého světa, se připojují Češi. Děkovný list převzal nuncius na Pouti médií.

celý článek


Setkání v příhodnou chvíli

„Nebýt jeho, dneska jsem úplně jinde.“ Tuto větu slyšel asi každý z nás. A možná si ji ve svém životě i několikrát řekl. Pokud tedy potkal člověka, který mu takto…

celý článek


Do kostelů se vrací liturgický život

S odezníváním aktuální vlny pandemie zvolna ožívají kostely v okolních zemích. Opatrnost je však stále na místě, a tak zpravidla zůstává v platnosti i dispenz od povinné…

celý článek


Meditace jako obohacení modlitby

Ukázat krásu kontemplativní modlitby a představit české vydání jedné ze svých knih přijel počátkem roku do Prahy ředitel Světového společenství pro křesťanskou meditaci…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay