Být vyrovnaný, být v obraze "být in"
Vydání: 2004/33 Mladí křesťané na módní vlně, 31.8.2004, Autor: Jan Paulas
Anketa s mladými náctiletýmiNásledující anketa byla uspořádána mezi mladými náctiletými katolíky, kteří chodí pravidelně do kostela a do místního farního společenství. Přinášíme osm vybraných respondentů.
Co si představujete pod pojmem „být in“?
Marie (13 let): Být borec. Líbit se všem, být mezi všemi oblíbený, prostě „dokonalý“. Být in může být každý, ale nesmí být ta „puťka“ v koutě.
Michaela (14): Být stejná jako ostatní. Stejné „značkové“ oblečení. Když něco dělají všichni, přidat se k nim.
Zuzana (15): Držet krok se současnými moderními prvky, chovat se podle nich, oblékat, vyjadřovat.
Jan (15): Být vyrovnaný a v obraze.
Josef (15): Vypadat dobře - pěkně se oblékat, učesat, poslouchat moderní hudbu.
Karel (14): Nevím, mně je to jedno a vůbec mě to nezajímá. Jsou důležitější věci pro život.
Patrik (17): Znamená to řídit se stylem chování skupiny, ve které se pohybuješ, nebo lépe: být součástí chování této skupiny, spoluvytvářet ho.
Eva (17): Snahu zalíbit se, plout s dobou, zapadnout.
Je pro vás důležité „být in“?
Marie: Pro mě „být in“ důležité není, ale všichni mě tak berou. Prostě se snažím být vtipná a všem se to líbí.
Michaela: Není, ale občas se to bez toho neobejde. V oblečení ano, ale kouřit jako ostatní nechci a doufám, že nebudu.
Zuzana: Do jisté snesitelné míry ano.
Jan: Ani ne!
Josef: Ano.
Karel: Ne.
Patrik: Určitě, ale ne tak, aby mě to omezovalo.
Eva: Ne. Ale chci „být in“ ve věcech, které mě zajímají (film, hudba), ovšem ne kvůli tomu, abych se někomu zalíbila.
Co jste ochotni tomu obětovat? Kde jsou u vás hranice, za které byste nešli?
Marie: Pro oblíbenost nikdy nebudu dělat třeba něco nemravného.
Michaela: Peníze občas ano, ale určitě bych si kvůli tomu „být in“ nezničila zdraví, třeba kouřením...
Zuzana: Obětuji tomu značnou částku peněz a hranice jsou tam, když bych měla dělat něco proti svému svědomí.
Jan: Všeho přiměřeně!
Josef: Čas, peníze. Mé hranice jsou peněžní.
Karel: Já na to kašlu!!!
Patrik: Čas, sílu, peníze, lásku - to a jiné jsem schopen do toho vložit, pokud to stojí za to. Hranice musí každý vycítit sám, ale v zásadě jsou tam, kde to začne být proti mému přesvědčení, vůli, svobodě.
Eva: Nechci, aby se mnou někdo manipuloval, a to ani v církvi.
Jak se k tomu staví vaši rodiče?
Marie: Moji rodiče to se mnou neřeší.
Michaela: Rodiče mě vychovávají tak, že nemusím mít vždy všechno. Ne, že by mi nikdy nic nekoupili a nedovolili, ale co pro mě není životně důležité nebo co škodlivé, to mi zakazují.
Zuzana: Rodiče jsou vcelku tolerantní, výslovně mě neomezují. Musím dokázat sama posoudit, co je snesitelné a co ne.
Jan: Tolerují mě.
Josef: Většinou je jim to jedno. Občas mě podporují.
Karel: Nevím, neumím to posoudit.
Patrik: Jak kdy a jak v čem.
Eva: Nemám s nimi problém, asi mi důvěřují.
Je rozdíl mezi vaším chováním ve škole a ve farnosti?
Marie: Ano, velký. Moje chování ve škole se nehodí na faru.
Michaela: Určitě je. Ve škole jsou nevěřící děcka a ti mě hodně ovlivňují (např. mluvením sprostých slov). Ve farnosti jsou všichni věřící a „snaží“ se žít podle Desatera. Ti mě zase ovlivňují kladně.
Zuzana: Určitě, ve škole jsem otevřenější, nekontroluji tolik svoji mluvu, chování. Rozdíl je asi v tom, že ve škole vás soudí spíš podle zevnějšku.
Jan: Je v tom rozdíl. Ale jak v čem.
Josef: Ano, je tam rozdíl.
Karel: Ano, ale ne tak velký. Na faře jenom nemluvím sprostě, zatímco ve škole mi to občas ujede.
Patrik: Ve farnosti se více projevuji.
Eva: Asi moc ne, ale neumím to posoudit.
Jaké časopisy čtete, jakou hudbu posloucháte, na jaké akce nejraději chodíte, po čem toužíte?
Marie: Časopisy: Burda, TV magazín. Hudba: Red Hot Chilli Peppers, Blink 182, Sum 41, Trerasmus... Akce: hokej, fara, škola. Toužím po dobrém vzdělání a rodině.
Michaela: Časopisy čtu světské (Dívka, Bravo Girl), doma občas i ty katolické. Hudba: jako moji spolužáci. Akce: skautské výpravy, kino, divadlo aj. Mé největší přání je dostat se do nebe a žít podle Desatera správný, katolický a spořádaný život.
Zuzana: Časopisy: Týden, Hattrick, Dívka. Hudba: Disco, rock, pop. Akce: hokej, farní společenství, diskotéky. Toužím po dobrém povolání, rodině a duševní vyrovnanosti.
Jan: Časopisy podle nálady. Hudbu také. Jestli se chci uklidnit, tak vážnější hudbu. Při dobré náladě pak punk, jazz.
Josef: Fotbal, rock, chodím na hokej.
Karel: Čtu jen knihy.
Patrik: Časopisy: o počítačích, vojenství, letectví, hudbě a zajímavostech. Hudba: heavy metal, speed, black, death, doom, gothic, dark. Poslední dobou se mi líbí i některý kvalitní pop a samozřejmě rock. Akce: tábory, koncerty, airsoft, hospody, lanparty, létání. Toužím po lásce a dobrém přátelství, po blahobytu a spoustě dalších věcí.
Eva: Klubové filmy, alternativní muzika, knížky, dokumenty. Když po něčem moc toužím, tak jsem pak obvykle zklamaná.
Rozumíte si víc s věřícími či s nevěřícími kamarády?
Marie: Mám více nevěřících kamarádů, ale rozdíly mezi nimi nedělám.
Michaela: Spíše s věřícími, protože se mě snaží chápat víc než nevěřící, kteří mé názory občas ignorují.
Zuzana: S oběma skupinami nemám nejmenší problémy, v některých věcech jsou věřící kamarádi lepší, jindy je to naopak.
Jan: Záleží na tématu hovoru.
Josef: Jak v čem. Mám kamarády mezi věřícími i nevěřícími.
Karel: Jak s kterými.
Patrik: Nejde to říct obecně, záleží na člověku. Shodnou okolností jsou moji nejlepší přátelé křesťané. Ale je spousta křesťanů, se kterými bych rozhodně nakamarádil.
Eva: Leckdy si víc rozumím s těmi nevěřícími. Někdy mají ve věcech víc jasno než ti, kteří jen něco „zbožně“ papouškují, ale neumí o tom samostatně přemýšlet.
Někam vyrazit, něco zažít, uolnit se
Sdílet článek na:
