26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Buldozery zbouraly půl Krabonoše

18. 8. 2006

|
Tisk
|

Vydání: 2006/34 Kostely na hranicích, 18.8.2006, Autor: Radek Čapek

Některé obce ležící na hranicích přestály čtyři desetiletí panování proletariátu bez zjevných architektonických jizev, jiné naopak zcela zanikly. Takových vsí, jako je Krabonoš v okrese Jindřichův Hradec, je minimum: menší část, která se nachází dál od hranic, zůstala zachována, většina ležící blíž Rakousku, byla zcela srovnána se zemí.

V pětačtyřicátém byli z Krabonoše vyhnáni Němci (z původních 800 obyvatel zde smělo zůstat jen 7 rodin), o rok-dva později přišli noví osídlenci. Jeden z nich vzpomíná na to, jak muselo mnoho sousedů Krabonoš ve čtyřiapadesátém opustit znovu: „Vesnice byla zbořena za několik měsíců. Přijely buldozery, dělníci protáhli ocelová lana okny a domy strhli.“ V místech, kde byla náves, je dnes neprostupná houština.
Krabonoš je nejstarší obcí na Jindřichohradecku, v kronikách je zmiňován již ve 12. století, zdejší kostel sv. Jana Křtitele je doložen již v roce 141O. Kostel přečkal staletí, ale ve druhé polovině 20. věku měl namále: de jure ho spravoval českovelenický farář, ve skutečnosti sem ale neměl umožněn přístup. „Kostel, v jehož těsné blízkosti byla vybudována základna pohraničníků, se tak měnil v ruinu,“ dočte se návštěvník obce na informačním panelu. Teprve v devadesátých letech byl kostel alespoň zastřešen a jeho zdi zpevněny. Cesta do kostela je dnes zarostlá býlím a trávou, místo dveří vítá příchozího pevná mříž. Interiér kostela připomíná staveniště. Fara v sousedství je na tom ještě hůř: puklé zdivo hrozí zřícením a soukromník, který se jí ujal, se snaží zabezpečit stěny alespoň proti sesunu. Otázka, jak byla fara za bolševiků využívaná, je snad zbytečná. Pochopitelně v ní sídlili pohraničníci.

NENÍ TU NIC
Krabonošská farnost oficiálně stále existuje, ale není zde ani kostel, ani fara, ani kněz. I věřících je minimum. Ani šestnáct let po pádu železné opony se zde nežije vesele: architektonická jizva na tváři Krabonoše krutě připomíná důsledky komunistické ideologie. Rozlehlá kasárna chátrají a působí skličujícím dojmem, v příhraničních lesích se zatím nepodařilo obnovit turistické cesty, v Krabonoši není penzion, hospoda, ani obchod. Není tu nic. Jen lidé, kteří přece jen nějaké změny vidí: „Za komunistů se smělo v okolí jen do jednoho lesa, ostatní byly i pro místní uzavřeny. Jeden velitel pohraničníků nás tam pouštěl, ale brzy byl přeložen. Nesměli jsme ani na naše koupaliště,“ vzpomíná muž, který ve vsi žije už šedesát let.

Koupaliště je dávno mimo provoz, přesto Krabonoš nabízí zcela nadstandardní možnosti koupání v nedalekých zatopených pískovnách. Kdo nedbá cedulí zakazujících vstup, je odměněn jedinečným koupáním ve zcela čisté vodě. Pověstný hraniční přechod Halámky (mezi českými emigranty se mu familiérně říkalo „střelnice na lidi“) leží přitom v katastru Krabonoše. „Kdyby se koupání v pískovnách povolilo a cestu k nám si našli turisté z Rakouska, snad by to tu začalo žít,“ přemítá starousedlík. Zůstává otázkou, zda by takové oživení vdechlo novou mízu i zdejšímu kostelu. Čas zatím pracuje evidentně proti němu.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou