Boží věrnost a zatvrzelost srdce

Vydání: 2004/46 Nevěra, 9.11.2004, Autor: Pavel Vojtěch Kohut

V diskusích na téma rozvodů v církvi se takřka vždy objeví argument typu: "Je nelidské a tvrdé, když církev požaduje věrnost až do smrti i po lidech, kteří už k sobě navzájem dávno nic necítí a jenom ubližují jeden druhému." Takové uvažování se zdá velmi šlechetné a laskavé, a leckdo proto podléhá přitažlivosti onoho chápavého tónu...

Ke všem životním dramatům, do nichž se člověk může dostat, je třeba jistě přistupovat s velkou citlivostí a spíše s touhou porozumět a pomoci než odsoudit. Ale v konfrontaci s Božím slovem je argumentace o tvrdosti církve, která nechce "dovolit" rozvod, demaskována přece jen jako demagogická! Zřetelně je to vidět na Ježíšově sporu s farizeji o rozlukový list. Ježíš v něm totiž používá stejného argumentu, ale v opačném smyslu, tj. v neprospěch rozvodu: "Pro tvrdost vašeho srdce vám (Mojžíš) napsal tento příkaz!" (Mk 10,5). Jinými slovy: není to církev, která je tvrdá a nelidská, když "vyžaduje" po manželích věrnost až do smrti, nýbrž jsou to přímo sami ti, kdo se dožadují rozvodu a kteří nechali ztvrdnout svým srdcím, jestliže se dostali až do stadia, kdy nejsou s to dále žít s tím, koho dřív milovali! Právem se totiž ptáme: Kam se poděla ona láska, která tu byla a kterou si ti dva veřejně slíbili kdysi "na počátku" (srov. Mk 10,6)?

PRVOTNÍ IDEÁL A BOŽÍ PLÁN SPÁSY
Ježíš pokračuje v argumentaci poukazem na prvotní ideál, vložený Bohem do lidských srdcí při stvoření: rozhodnutí opustit rodiče a připojit se k manželce (či manželovi) a splynout s ní (ním) dokonale v jedno tělo (srov. Mk 10,7-8 a Gn 2,24). Bůh je tím, kdo spojuje manžele vzájemnou láskou právě proto, že lidem dává tuto přirozenou touhu, projevující se citovou náklonností a sexuální přitažlivostí odlišných pohlaví.
To platí už v židovské perspektivě, z níž zde Ježíš vychází. Ale křesťanství jde ještě dál - v této přirozené touze totiž začíná tušit znamení Boží spásonosné lásky k lidem: v zamilovaných očích životního partnera máme kromě jeho vlastní náklonnosti k nám vytušit ještě něco mnohem hlubšího - Boží lásku, která je pro nás ochotna udělat cokoli, i zemřít. Nejde přitom o nějakou "konkurenční" lásku vůči lásce manžela nebo manželky, nýbrž o její nejvlastnější zdroj.
Když hledíme na kříž a přitom nasloucháme Ježíšovým slovům: "Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život..." (srov. Jan 15,13), začínáme pomalu chápat, že Boží láska se za nás takto skutečně vydává a že je trvalá.

KRISTOVA LÁSKA K CÍRKVI V MANŽELSKÉM SVAZKU
A teprve zde odhalujeme pravý důvod "požadavku" trvalosti křesťanského manželství. List Efezanům nám je totiž představuje jako tajemství (mystérion - tedy i svátost, viditelné znamení) snubní lásky mezi Kristem a církví (srov. Ef 5,25?32): tak jako Kristus miluje svou církev a nikdy ji neopouští, nemají se opouštět ani křesťanští manželé.
Jde však o požadavek ve vlastním slova smyslu? Křesťanští manželé se stávají znamením lásky Krista a církve tím, že když se odevzdávají jeden druhému, dostávají podíl na tomto vztahu Krista-ženicha a církve-nevěsty. Vyjádřeno jinak: dostávají od Krista prostřednictvím církve onu potřebnou sílu (či, jak se v minulosti říkalo, "stavovskou milost"), aby byli věrni jeden druhému. Jejich věrnost je účastí na věrnosti Kristově.
Nejde tedy ani tak o to, že by církev vyžadovala věrnost až do smrti. Jde spíše o to, že chce ukázat křesťanským manželům velikost jejich svazku a naznačuje jim, kde najdou sílu k řešení všech obtíží, aby se jejich srdce nezatvrdilo a oni mohli milovat stále víc - až k ochotě pro druhého zemřít. Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 32 4. – 10. srpna 2020

Videa zvou do kostelů

Otevřené chrámy, Noc kostelů, Církevní turistika, celá řada projektů zve do chrámů. S novinkou nyní přišla ostravsko-opavská diecéze ve spolupráci se sousední opolskou.…

celý článek


Co komentář, to člověk

Také jste si někdy vylezli na nějakou vysokou zeď? Člověk pak většinou dohlédne leckam. A také teď spíše visíte na „fejsbukové zdi“? Většina z nás ji navštěvuje…

celý článek


Dodnes zní zvony z Nagasaki

Výbuchy atomových bomb v Japonsku před 75 lety vstoupilo lidstvo do nejnebezpečnější fáze svých dějin, kdy už ohroženi nejsou jen jednotlivci či jednotlivá etnika, nýbrž…

celý článek


Příroda učí všímavosti

Je to paradox: čím je člověk starší, tím lépe vidí. Tedy přírodu. Dokáže se zahledět a ztišit nad krásou stvoření, navzdory unaveným očím. A kdo je starší, většinou…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay