Žiju příběh Mariánského sloupu

Vydání: 2020/27-28 Získávat láskou Kristu národ celý, 30.6.2020, Autor: Jiří Macháně

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.


Poslední úpravy Mariánského sloupu. Snímek Martina Řehořová/Člověk a Víra


Co vás – kluka z Řevnic – přivedlo ke kamenictví a sochařství?

Koukal jsem se na svět, jak to či ono nakreslit nebo uplácat z hlíny. Moje maminka a tatínek mě jednoho dne vzali k sochaři Jindřichu Severovi, aby jim poradil, co je to za vabu, že ten kluk místo učení pořád něco čmárá. Byl jsem v sedmé třídě, když si mě pan Severa vzal do ateliéru, abych se tam něco přiučil. Podpořil mě i jeho soused, sochař Jiří Seifert, který mě nechal sekat z kamene. A já jsem zjistil, jak je kámen úžasný. K tomu mě můj táta-střelmistr bral do lomu. Vlastně se mi v životě splnilo víc, než jsem si tenkrát jako kluk vysnil a dokázal představit.

Sochařství je poměrně náročná umělecká disciplína. Co je nejdůležitější k jejímu zvládnutí?

Nejzajímavější je moment, kdy přijdete před velký kus kamene a řeknete si: z toho udělám sochu. Ono to vypadá skoro jako drzost. Vždyť ten kámen je velký. Má třeba tři tuny. Ale jakmile to řeknete, musíte tomu dostát. Ze začátku přijde obrovské nadšení a elán, takže do toho začnete řezat a osekávat, přičemž běží měsíce, někdy i roky. Pak nastane ta chvilička, kdy je socha velice blízko, vidíte, jak „vystupuje“ z kamene. Je to úžasné dobrodružství.

Když před sebou máte kámen, vidíte v něm konečnou podobu díla?

Je to taková vnitřní obraznost. Když něco navrhuji – třeba oltář – dělám k tomu počáteční kresbu. Práce, na jejímž konci stojí hotové dílo, trvá i několik let. Když pak položím vedle sebe původní kresbu a konečnou podobu oltáře, je nádherné vidět, jak se tu původní myšlenku podařilo přenést do hmoty.

V roce 1990 jste absolvoval Akademii výtvarných umění. Jak se ze studenta stane sochař?

Začne dělat sochy. Já jsem to zažil jako pozvání. Když jsem totiž vyšel z akademie, našel si mě a pozval k práci na oltáři pro nunciaturu sochař Karel Stádník. Tenkrát vytvořil sošky a měl připravený model oltáře, který jsem vysekal do sliveneckého mramoru. Byla to úžasná zkušenost – a pak jsem pro něj udělal víc realizací. Jednoho dne mi řekl: „Petře, já už na to nemám sílu ani nervy, dělej to teď ty.“ A takhle mě do toho hodil.

A protože jsem na vysoké škole studoval vedle volné tvorby restaurování, našli si mě ještě další dva lidé: Jan Bradna a Jiří Novotný. Díky nim jsem pracoval na kopiích barokních andělů pro Strahovský klášter a čtyř Bendlových soch pro pražský kostel Nejsvětějšího Salvátora. Tak jsem se vlastně dostal až ke kopii sochy Panny Marie pro Mariánský sloup. U ní se oba obory – volná tvorba i restaurování – spojily. Ta socha má úžasnou kompozici, která se stala inspirací i pro moji vlastní tvorbu.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

PETR VÁŇA (*22. dubna 1965) absolvoval obor sochařství na Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích. Po maturitě studoval na Akademii výtvarných umění. Věnuje se jak restaurátorské a kamenické práci, tak volné sochařské tvorbě. Založil mezinárodní sochařskou školu Five sculptors. V roce 2016 jej Česká biskupská konference ocenila Řádem sv. Cyrila a Metoděje za přínos současnému duchovně zaměřenému umění a za významný podíl na úsilí o obnovu Mariánského sloupu.

JIŘÍ MACHÁNĚ

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Rozhovory



Aktuální číslo 31 28. července – 3. srpna 2020

Dárek pro adoptivní maminku

Když se nedávno vydala jako každý měsíc paní Barbora do kanceláře Arcidiecézní charity Praha, aby poslala peníze „svým“ čtyřiapadesáti dětem, které podporuje v…

celý článek


Ze zámku do zahrady

Trojí výjimečnost na jednom místě, kterou stvrdil také zápis na seznam světového dědictví UNESCO: to je komplex Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady.

celý článek


Život faráře v pohraničí

Jak se žije v pohraničí? KT se vypravil do Slavonic a Dešné v okrese Jindřichův Hradec. Tamní farář nám dal nahlédnout do své práce i mezilidských vztahů.

celý článek


Ten čas zákonitě musí přijít

Děti odejdou z domova. Vylétnou z hnízda, jak se říká. Pro rodiče to bývá náročné období. Provází je obavy z budoucnosti, ztráta jistot, ale i pocitu vlastní potřebnosti…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay