Vězení byla životní univerzita
Vydání: 2004/5 Ďábel, 9.9.2004, Autor: Antonín Randa
ČTENÁŘI SE PTAJÍ BISKUPA DOMINIKA DUKY
Proč mají kněží hmotnou odpovědnost za veškerý majetek ve
farnosti?
BOŽENA NOSKOVÁ, Mistrovice
Farnost je jak
podle občanského, tak podle církevního práva právnickou osobou. Každá právnická
osoba má tzv. statutárního zástupce, který je odpovědný za celý její "chod".
Tedy i za majetek farnosti. Díky II. vatikánskému koncilu má duchovní správce -
statutární zástupce farnosti - k ruce zkušené odborníky, kteří tvoří ekonomickou
radu farnosti. V minulosti to býval patron (šlechtic, město), a ten pak
rozhodoval o majetkových poměrech farnosti.
Co udělat pro
to, aby se rozšířil počet a vliv našich jáhnů, kteří budou moci kvalifikovaně
vést bohoslužbu slova?
JINDŘICH CMÍRAL
V otázce
působení trvalých jáhnů jsme jistým způsobem na začátku. Dosud není dostatečně
koncipováno vysokoškolské studium jáhnů jako obor. Rovněž v církvi není obecné
povědomí o poslání a o významu jáhenské služby. Chybí potřebná literatura i
vlastní katecheze na toto téma, což je ke škodě věci. Doufejme, že změny na
teologické fakultě v Praze, ale i plenární sněm mohou v této otázce pomoci.
Dnes se nám katolíkům nabízí značný počet různých tiskovin,
a rád bych proto věděl, jak jsou hodnoceny ČBK, či ještě lépe vámi osobně, tři
následující rozdílná periodika: magazín AD, měsíčník Getsemany a týdeník
Světlo?
JOSEF KUBEŠ, Praha 2
Vámi vyjmenovaná
periodika představují spíše vyhraněné proudy v církvi. Naše církev potřebuje
podporu celostátního Katolického týdeníku a skutečný časopis pro mládež, neboť
AD, tak jako tak končí. Spojení s časopisem Univerzum nevidím vzhledem k
mládežnickému čtenáři jako perspektivní. Přičemž bych chtěl říci, že Univerzum
jako časopis dostal nový profil a je čtivější.
S koncilní a
pokoncilní naukou se dosud soustavně seznamovaly jen sněmovní kroužky, tedy
zlomek věřících, ačkoli k tomu není nutno čekat na závěry sněmu. Co byste navrhl
k vyplnění této mezery?
dr. VÁCLAV FREI, Praha
Možnost
seznámení se s koncilní naukou a pokoncilním vývojem uvedená literatura
bezesporu zajišťuje. Přesto se domnívám, že pro pochopení celého procesu, ale i
přijetí nestačí četba dokumentů bez důkladného studia Katechismu katolické
církve. Hlubší pochopení a přijetí chybí jak mnohým kněžím, tak laikům. Tuto
zkušenost jsem udělal jako biskup. Opakované studium katechismu v kontextu
současných papežských dokumentů i teologických článků je pro mne novým objevem a
dobrodružstvím. Ukazuje mi, nakolik jsme vzdáleni církvi II. vatikánského
koncilu a kudy by měla vést naše cesta.
Proč nedošlo k
omluvě za smrt Jana Husa již v dřívějších dobách, ale až v současnosti?
JOSEF TUČEK, Česká Skalice
Omluva za smrt Mistra Jana Husa
je značně složitou záležitostí. Když jsme letěli prezidentským speciálem do Říma
v roce 2000 s panem prezidentem Václavem Havlem a ministrem kultury Pavlem
Dostálem na předání vánočního stromu ve Vatikánu a na závěr husovského sympozia,
vedli jsme debatu, kdo by se vlastně měl omluvit za smrt Mistra Jana Husa.
Ministr kultury byl toho mínění, že by to mohl být prezident Německé spolkové
republiky jako legitimní nástupce německých králů a císařů, nebo možná lépe
představitel Evropské unie jako legitimní nástupce císaře Svaté říše římské
německého národa. Naše diskuse byla ukončena výrokem pana prezidenta o právní
spletitosti a neřešitelnosti daného problému. Ze strany církve se jedná o
morální omluvu vzhledem k tomu, že odsouzení Kostnickým koncilem a prohlášení
Mistra Jana Husa za kacíře vedlo k předání viníka státní moci, který byl podle
tamních zákonů popraven. Samotné odsouzení však bylo v duchu středověkého práva
legitimní, jak prokázal na zmíněném sympoziu protestantský historik a odborník
středověkého práva prof. JUDr. Jiří Kejř.
Proč se slova ve
Vyznání víry: "sestoupil do pekel" nenahradila slovy: "sestoupil k zesnulým"
nebo "sestoupil do říše zesnulých", aby to bylo věřícím lidem srozumitelné?
JOSEF DOUBRAVA, Svatý Kopeček u Olomouce
Vámi navrhované
znění se také nachází v českém překladu Holandského katechismu. Historický obrat
"sestoupil do pekel" je vžitý a modlitební texty velmi nesnadno unesou jazykovou
úpravu, neboť jednotlivé generace se vracejí a vybavují si v paměti znění,
kterému se naučily v dětství.
V Nejsvětější Trojici máme
uctívat stejným způsobem všechny tři božské osoby - Otce, Syna i Ducha Svatého.
Proč tedy jenom hříchy proti Duchu Sv. nebudou nikdy odpuštěny?
JANA
LUKÁŠOVÁ, Uherské Hradiště
Odpověď na vaši otázku stručně
formuluji takto: Hříchy proti Duchu Svatému nemohou být odpuštěny, protože ten,
kdo je spáchal, je neuznává, nechce uznat ani nechce litovat ani se smířit a za
odpuštění neprosí. V širším kontextu naleznete odpověď v Katechismu katolické
církve v 8. článku v odstavci 1864. Samotná otázka však vyžaduje širší výklad,
který nemohu poskytnout na této stránce KT.
Co si mám
představit pod formulacemi: "Oběť mše svaté", "Mše svatá bude obětována za..."
atp.? Slovo "oběť" chápu jako nějakou újmu toho, kdo se obětuje nebo něco
obětuje. Kdo má při mši újmu? Nebo má snad slovo oběť ještě jiný význam?
VOJTĚCH BEKÁREK, Drahotuše
Mše svatá je nazývána jak
díkučinění (Eucharistie), tak večeře Páně, protože jde o večeři, kterou slavil
Ježíš se svými učedníky v předvečer svého utrpení. Předjímal jak svou smrt na
Kalvárii, vzkříšení, tak eschatologickou svatební hostinu Beránka v nebeském
Jeruzalémě. Kristus dal svůj život, tedy daroval svůj život. Tento dar života je
Ježíšovou obětí. Je to jeho dar lásky, za který děkujeme. Naše mše svatá je
zpřítomněním této události, a proto je také obětí. I bez toho, zda my něco
konkrétně obětujeme, ale naše duchovní účast spočívá v našem ztotožnění se s
Ježíšovým úkonem, s naší připraveností dát se a riskovat, třeba i život za své
přátele.
Jaký je váš postoj ke zrušení kulturních akcí na
záchranu vzácných barokních kostelů na Broumovsku, případně jaký jiný plán máte
na jejich obnovu?
MICHAL GIACINTOV, Olomouc
Akce
určená na obnovu Broumovska, která probíhala zpočátku ve vzájemné shodě a k
spokojenosti všech zúčastněných, narazila na rozdílnost chápání sakrálních
prostor. Zároveň narazila na rozdílnost chápání kompetentní spoluúčasti
statutárních zástupců zmíněných objektů a místní samosprávy. Můj návrh na
vytvoření koordinačního výboru a revizní komise nebyl odmítnut, ale také nebyl
vůbec realizován. Myslím si, že je to ke škodě věci.
Proč se
katechezi dětí předškolního věku, u nichž se podle psychologů vědomí utváří
kolem věku tří let, věnuje v katolické církvi tak malá pozornost a kdy a jak a
bude se vůbec řešit vznik církevní mateřské školy, projektované mateřským
centrem Sedmikráska v Hradci Králové?
JARMILA FALTOVÁ, Hradec
Králové
V Hradci Králové velmi dobře pracuje centrum
Sedmikráska a je podporováno biskupstvím jednak úhradou mzdy jedné pracovnice,
jednak příspěvkem do rozpočtu z diecézní sbírky určené na vzdělávání a církevní
školství. V současné době však biskupství nemá kapacitu ani finanční zdroje na
další kroky v oblasti církevního školství. Věřím, že právě katecheze dětí
předškolního věku je zanedbávána a přitom je tak velmi důležitá. Je nutné, aby
se tato otázka stala prioritou jednotlivých farností a mikroregionů. Přístup k
Sedmikrásce v Hradci Králové je nadstandardní a vyrůstá z potřeby podpory
základní církevní školy i církevního gymnázia v našem městě. Touto cestou se
také hledá i jiné řešení.
Je nutné, aby účastníci podzimního
diecézního setkání mládeže v Adalbertinu platili za svou účast poplatek
biskupství za to, že se mohli setkání zúčastnit?
JIŘÍ JAKUBEC, Dolní
Dobrouč
Poplatek sloužil k úhradě potravinového balíčku a
pronájmu za sál hradecké Filharmonie, kde se konalo podzimní diecézní setkání
mládeže, neboť v Novém Adalbertinu není tak velká kapacita sálu a jeviště, na
kterém by mohlo být provedeno chystané představení pro 700 účastníků. Doplatek
za uvedenou akci uhradilo královéhradecké biskupství ze sbírky na potřeby
diecéze, která se konala v květnu toho roku.
Ve vaší diecézi
působí Fridolín Zahradník, v minulém režimu tajně svěcený ženatý biskup, který i
v současné době stále připravuje a světí kněze. Můžete se vyjádřit k platnosti
těchto svěcení a k souladu takovéhoto jednání s činnosti oficiální církve?
ing. MARTA NYKLOVÁ, Český Těšín
Nevím, odkud čerpáte své
informace. Bratr Fridolín Zahradník je v současné době prezidentem občanského
sdružení Emauzy a za tuto práci mu patří dík i obdiv. Již mému předchůdci otci
arcibiskupovi Otčenáškovi předal písemné prohlášení, ve kterém uznává jeho
autoritu diecézního biskupa, což potvrdil i v případě mé osoby, jakož i
místopřísežně prohlásil, že nevykonává biskupskou službu ani nesvětí kněze.
Můžete něco říci o svém životě před rokem 1989? Jste prý
velice vzdělaný biskup, dokážete se přiblížit lidem, nebo hned utíkáte
pryč?
LUDMILA PIJÁČKOVÁ, Nová Ves (Ostrava)
Vaše
tvrzení o velikosti svého vzdělání bych rád zpochybnil, ale odpovím vám nejprve
na druhou část otázky. Při návštěvách farností, při biřmováních, poutích,
vizitacích je vždy prostor pro půl- až hodinové setkání (podle ročního období a
místních podmínek), kdy vedu diskusi s farníky, případně s představiteli
obce.Před rokem 1989 jsem po maturitě pracoval jako strojní zámečník v továrně
ZVÚ Hradec Králové, absolvoval vojenskou službu na Slovensku v Trnavě. V letech
1965-70 jsem studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě v Litoměřicích. Po
pěti letech působení v duchovní správě v pohraničí pražské arcidiecéze mi byl
odebrán státní souhlas - kvůli kritice hnutí Pacem in terris - pro práci s
mládeží a duchovní a studijní přípravu dorostu dominikánského řádu. Pak jsem 15
let žil v Plzni, kde jsem pracoval v místní škodovce a ilegálně působil jako
novicmistr a lektor dominikánského studia, což vyžadovalo tajně absolvovat
licenciátní studium na Papežské teologické fakultě ve Varšavě v oboru biblická
teologie. Od roku 1975 jsem byl vikářem České dominikánské provincie a v roce
1986 jsem byl jmenován provinciálem. Za tuto ilegální činnost jsem byl odměněn
patnáctiměsíčním vězením v Plzni na Borech. Díky tomu jsem mohl poznat budoucího
prezidenta Václava Havla, ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, poslance
Alberta Černého, ale i nadšeného vydavatele pana Josefa Vlčka a další. Byla to
pro mě životní univerzita.
P. ThLic. Dominik Duka OP, vlastním jménem Jaroslav Duka, se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Kněžské svěcení přijal 22. 6. 1970 z rukou kardinála Štěpána Trochty. 26. 9. 1998 se stal 24. diecézním biskupem královéhradecké diecéze.
Snímek Jaroslav Hodík
Sdílet článek na:
