Vydání: 2021/51-52 Vánoční pohled do betléma, 14.12.2021

Když vypukne bouře, na lodi to otřásá všemi. A to je dobře, protože není důvod, aby to měli křesťané ve světě nebo mniši v klášteře nějak jinak. Bůh svěřil všem křesťanům poslání být solí země, kvasem v těstě. Je na nás, abychom přijali toto poslání tady a teď, každý podle svého povolání. Úkolem nás mnichů je modlit se, ale nejsme jediní, kdo na sebe bere tuto roli.
I my v klášteře jsme zpravováni o tom, co se děje ve světě, „hluk vnějšku“, který zmiňujete, k nám doléhá. Vnímáme ho natolik, abychom si udrželi postavení mnichů, a také s odstupem, abychom si zachovali chladnou hlavu. Mít chladnou hlavu, to je v této náročné době nezbytnost. Řekl bych dokonce povinnost. Všichni máme své starosti, někdo i velmi těžké: v rodině, v práci, v osobním životě, dokonce i ve svém vnitřním životě. To platí pro mnichy stejně jako pro ostatní křesťany. A pro všechny je křesťanská víra světlem, které nám pomáhá pochopit a naše starosti důstojně snášet.
Svatý Bernard v jednom adventním kázání hovoří o příchodech Slova. Opírá se přitom o církevní otce. Nemusíme být velcí teologové, abychom to pochopili. Tvrdí, že Slovo přichází na svět třemi různými způsoby: o Vánocích, abychom mohli vnímat Boží dobrotu; v poslední den, kdy přijde znovu ve své slávě. A třetí příchod, který nazývá „prostředním“, je pro nás nejdůležitější. Nastává vždy, když se Slovo projeví v našem vlastním srdci. Nemáme nečinně vyčkávat až do Ježíšova druhého příchodu, ale s Kristem se denně setkávat ve víře a skrze víru.
Na základě naší víry se nám ale zjevuje velmi nenápadně. Že by právě toto byly Vánoce a radost z Vánoc? Ježíš, který se mi o něco více zjevuje. Toto Dítě, které je Bohem, se pro mě den co den stává více přítomným, blízkým, tak aby i jeho příchod ve slávě byl pro mě radostným setkáním s Přítelem.
Ano, narození Božího dítěte se odehrálo v noci. Mluvíme o vánoční noci. Slavíme přece půlnoční mši. Co tato noc znamená? Noc víry, nikoliv noc bez víry. Ta první se podobá noci v přírodě, kterou nekalí žádné umělé světlo. Druhá je jako noc ve městě, kterou prosvětluje záře neonových světel. V prvním případě nevidíme nic, ale vnímáme hvězdný svět, který nás přesahuje. V druhém případě zahlcuje náš pohled to, co vidíme, a brání nám vidět to, co bychom se měli snažit zahlédnout. Betlémská noc znamená vyjít z přeplněného a hlučného města, čelit tichu noční samoty. Úkolem křesťanů v dnešním světě je svědčit o tom, že noc není prázdná, že není děsivá. Musíme se spřátelit s nocí, protože Bůh se zjevuje ve tmě.
Hvězda, za kterou šli mudrci. V latině i v mém mateřském jazyce, totiž francouzštině, existuje krásná hříčka se slovy „touha“ a „hvězda“. „Toužit“ se latinsky řekne „desidere“ a hvězda je „sidus“ – v šestém pádu „sidere“. Jestliže tedy toužím, jsem de-sidere, vzdálen od hvězdy. Betlémská hvězda vnukla mudrcům touhu spatřit Spasitele. A protože od něj byli daleko, přišli blíž. Nyní žijeme v pohnuté době a může to vzbuzovat strach. Co s tím? Pokračujme ve slovních hříčkách, alespoň to vnese trochu odlehčení do mých příliš vážných slov. Noc víry je nocí touhy, touhy po Bohu. Přestože jsme často daleko od hvězdy, její světlo nás přitahuje a můžeme se k ní přiblížit. Noc bez víry je totiž katastrofa („désastre“ ve francouzštině), doslova bez hvězd („de-astro“). Taková noc člověka skličuje, protože jí chybí příslib vycházejícího slunce. Vánoce jsou tedy nocí víry, do níž přichází hvězda, aby zahnala úzkost, temnotu, která nás mate a z níž nevidíme východisko.

Dom SAMUEL LAURAS OCSO (*18. prosince 1954), opat kláštera trapistů v Novém Dvoře. Do trapistického kláštera Sept-Fons ve Francii vstoupil v roce 1983, o sedm let později byl vysvěcen na kněze, posléze se stal i převorem tohoto opatství a v roce 1998 byl vyslán se skupinou mnichů založit klášter v Novém Dvoře u Toužimi. Zde byl zvolen jeho prvním opatem. V průběhu posledních 24 let ovládl i těžký český jazyk. Do češtiny byly přeloženy už čtyři jeho knihy: Celým srdcem. Úvahy o budoucnosti křesťanství v našem světě (Triáda a KNA 2013), Jako sžírající oheň. Rozprava mnicha o prokazování milosrdenství (Triáda 2017), Na ohnivém voze (Triáda 2018) a Synové světla v čase zkoušky. Rozprava mnicha o jednotě v protivenství (Triáda 2020).