26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Společná zranění střední Evropy

7. 12. 2021

|
Tisk
|

Jizvy minulosti a jejich vliv na současnou střední Evropu – to je jedno z hlavních témat maďarského religionisty ANDRÁSE MÁTÉ-TÓTHA. Roli lékaře by si podle něj mohly osvojit i církve, ale varuje před přílišným propojováním náboženství a politiky.

Vydání: 2021/50 Cesta k pramenům bratrství, 7.12.2021, Autor: Ondřej Elbel



Pokud dovolíte, začnu žertem od spisovatele Pétera Esterházyho. Odpověď je prostá: „pivo“ (směje se). Pivo je velmi dobré a dost podobné v Praze, Bratislavě, Krakově i Budapešti. Je to samozřejmě metafora, ale vystihuje pocity lidí, kteří sem přijíždějí z jiných částí světa. Země střední Evropy si jsou kulturně blízké a jedním z důvodů je společný život v habsburské monarchii. Vezměte si třeba velké stavby v našich městech, které často pocházejí z rakousko-uherské éry. Obrázky ulic a domů z Brna nebo Szegedu se přece podobají.
Jistě – lidé ve střední Evropě uvažují dost podobně. V našich dějinách máme totiž skoro stejná traumata, stejné potřeby a sny. Nazval bych to potřebou po národní a státní autonomii proti všem vlivům odjinud. Teď už jdeme pod povrch budov k duši celého regionu, k vnímání lidí.
Je vcelku snadné vybavit si nejdůležitější traumata naší části Evropy. Nejde jen o Visegradskou čtyřku, ale třeba i Chorvatsko a Rakousko. Naše osudy spojuje tragédie první a ještě víc druhé světové války. Stále se posouvající hranice, nestabilita, okupace – tuhle zprava, tu zleva. K těmto traumatům přidejme genocidy: hladomor na sovětské Ukrajině, šoa, masakr ve Srebrenici, pracovní tábory, státem řízené odsuny obyvatel. Rány prohlubovali také lidé, kteří díky kolaboraci zažívali kariérní úspěchy.
Všechny dosud zmíněné tragické zkušenosti pocházejí z 20. století, ale myslím, že můžeme jít ještě hlouběji. Už poloha střední Evropy vystihuje, že se nacházíme uprostřed, a tedy mezi kulturními, ekonomickými a politickými hegemoniemi. Sdílíme podobnou geopolitickou situaci, a to už víc než tisíc let. Mnohé z toho, co jsme prožili v minulém století, vychází z dávnějšího podhoubí.
Státní násilí, okupace a vláda jedné strany samozřejmě způsobily hluboká zranění. Pomohly vytvořit docela dlouhou tradici novodobého poddanství. Mnoho lidí se stalo otroky komunistických režimů a toto rozdělení na pány a poddané se zarylo do lidského uvažování. Z našich průzkumů vyplývá, že ve střední Evropě přetrvává pocit, že za správu společenských záležitostí zodpovídá centrální vláda, nikoliv občanská společnost. Zodpovědnost se přisuzuje těm nahoře. To je negativní stopa komunismu.
Je tady ale i pozitivní dědictví zrodu a růstu aktivní občanské společnosti. Pod pláštěm totalitního režimu jsme se naučili vytvářet menší sféry svobody a porozumění. Charta 77 nebo polská Solidarita byly praktickými odpověďmi na život v totalitě. Nebyli jsme schopni režim zničit, ale mohli jsme žít ve skryté svobodě. To je podstatné i pro náboženský život. Jen si vzpomeňme, jak důležité tehdy byly náboženské komunity a víra v Boha, který je silnější než totalitní režim.
Všimněte si, že docela často zaměstnávají veřejnou debatu v našich zemích historická témata. I třicet let po pádu sovětského bloku se díváme do minulosti. Třeba na komunistickou kariéru některých současných politiků. Stále to funguje jako argument proti bývalým členům strany. Nebo se podívejme na nekonečné diskuse v Maďarsku o Trianonské dohodě, která stále popouzí zvlášť pravicové politiky (Maďarsko přišlo po první světové válce ve srovnání s Uherským královstvím o dvě třetiny své rozlohy – pozn. red.). Vzpomínání na sto let staré diplomatické záležitosti nadále budí emoce také u Rumunů, kteří si zase vybavují traumata způsobená Maďary. Posiluje to xenofobní pocity. Minulost se tedy stále zpřítomňuje.


ANDRÁS MÁTÉ-TÓTH (nar. 1957) je maďarský profesor religionistiky a sociolog. Na Szegedské (Segedínské) univerzitě vede Katedru náboženských studií, působil také na Fakultě katolické teologie Vídeňské univerzity. V červnu 2021 přednášel o zraněné kolektivní identitě střední Evropy jako host Templetonova projektu o víře nevěřících, který rozvíjí Mons. Tomáš Halík.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou