O otevřenosti, která přitahuje

Vydání: 2020/35 Bělorusko: církev proti násilí, 25.8.2020, Autor: Alena Scheinostová

Od smrti „opata chuligána“ Anastáze Opaska OSB uplynulo 24. srpna už 21 let. Jeho dílo, a především to, které odvedl pod hlavičkou exilového sdružení Opus bonum, se však teprve nyní zúročuje. O tom je přesvědčen historik a spisovatel PETR PLACÁK.


Petr Placák (vpravo) při letošním uvedení knihy o Anastázi Opaskovi v Knihovně Václava Havla. Za ním (zprava) Dáša Vokatá, Dana Němcová, Martin Schulz, Ivan Binar a Jiří Chmel. Snímek Ondřej Němec/Knihovna Václava Havla

Zjara jste vydal obsažnou publikaci s názvem Křesťanský zápas o českou věc. Přinášíte v ní širokoúhlý záběr Opaskovy osobnosti i organizace Opus bonum (OB) od jejího vzniku v německém exilu v roce 1972 až po oslavu břevnovského milénia ve svobodné republice. Co vás k tématu přitáhlo?

Původně jsem zamýšlel napsat klasické dějiny OB. Brzo jsem ale zjistil, že spíš než historii katolického exilu tu sleduji dějiny československého exilu jako celku, kterému skupina katolických exulantů propůjčila půdu a moderovala často náročnou celoexilovou diskusi. Debatní setkání, která organizace každoročně pořádala, i třeba setkávání mládeže, která iniciovala, byla otevřená všem napříč ideovými, sociálními i kulturními skupinami. A vedl se zde skutečný, poctivý, otevřený dialog, aniž Opasek a jeho spolupracovníci někoho či něco tlačili do předem vytvořených šablon, na dopředu dané pozice.

Takže mi místo historie jednoho spolku vystoupil ze shromážděných materiálů ohromující příběh několika lidí, kterým se v jejich době podařilo, čeho nedosáhl nikdo jiný: iniciovali otevřenou debatu v nesnadné době vzájemné nevraživosti a nenávisti a přes všechny překážky ji udrželi až do svobodných 90. let.

Knihu jste začal psát zhruba před třemi roky, dávno po Opaskově smrti. Hovořit s ním jste tedy už nemohl. Z čeho jste tedy vycházel?

Ještě jsem mohl mluvit s několika pamětníky, ač jsou hlavní aktéři už bohužel po smrti. Základem pro mou práci byl Opaskův osobní archiv. Opat byl neuvěřitelně aktivní a pečlivý, dokázal napsat i patnáct dopisů denně a všechny přes průklepový papír, aby měl kopie. V Památníku národního písemnictví čítá jeho osobní pozůstalost přes padesát beden. Čerpal jsem také z dalších archivů včetně fondů sudetoněmecké katolické organizace Ackermann-Gemeinde, která je už od 70. let partnerskou organizací OB.

Když se „Dobré dílo“ začalo rozvíjet, církev se teprve začínala učit „aggiornamentu“, jak o něm mluví Druhý vatikánský koncil. Avšak Opus bonum jako by se dialogu s okolním světem ani učit nemuselo, aniž přitom uhýbalo z katolických pozic. Co opata Anastáze a jeho přátele k takovéto otevřenosti zformovalo?

Sám Opasek pocházel z prostého venkovského prostředí, kde bychom velký rozhled či nadhled možná ani neočekávali, a přitom byl podle mě jedním z nejotevřenějších a zároveň nejkonzistentnějších duchů, jací tu po druhé světové válce byli. Jako kluk byl členem Andělské legie P. Klementa, odkud vzešly i další velké postavy české katolické církve, a už od 30. let se přátelil s mnoha umělci včetně Karla Schulze – někdejšího komunisty a poté katolického křesťana ryzí víry. Kulturní obec Opaska tvarovala velmi silně, podobně jako dalšího spoluzakladatele sdružení Vladimíra Neuwirtha. Kulturu chápali jako základní součást duchovního života.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

PETR PLACÁK (*1964) je historik a spisovatel. Před rokem 1989 pracoval v dělnických profesích a publikoval v samizdatových či exilových časopisech. Byl též členem undergroundové kapely The Plastic People of the Universe. V 90. letech vystudoval historii, působil v Českém deníku a Lidových novinách, od roku 1995 je šéfredaktorem revue Babylon a od roku 2001 i stejnojmenného nakladatelství. V Ústavu pro studium totalitních režimů vedl mj. projekt „Opus bonum“. Je autorem beletristických i publicistických knih, nejnověji monografie Křesťanský zápas o českou věc. Působení opata Opaska a organizace Opus bonum v československém exilu v letech 1972–1989 (vydaly ÚSTR a Argo 2020).

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Rozhovory



Aktuální číslo 39 22. – 28. září 2020

Křesťanské symboly v politice

Symboly jsou pro lidskou povahu důležité, ale u každého z nich musíme mít neustále na paměti, že je pouze pomůckou k pochopení něčeho většího a hlubšího.

celý článek


Libanon: zachováváme si naději

Osm týdnů po masivním výbuchu, který zdemoloval libanonskou metropoli Bejrút a připravil statisíce lidí o přístřeší, do země stále míří mezinárodní pomoc. Místní…

celý článek


Přinuceni k útěku jako Ježíš

V naší době se miliony rodin nacházejí v bezútěšné situaci podobné té, jakou zakoušela Svatá rodina na útěku do Egypta. Upozorňuje na to papež František ve svém poselství…

celý článek


Katolický týdeník mění distributora novin

KT bude od příštího vydání do schránek čtenářů doručovat prostřednictvím své sítě společnost PNS - nikoliv Česká pošta, jak tomu bylo dosud. Správa předplatitelského…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay