31. 10. 2012
|Novým představeným České provincie Tovaryšstva Ježíšova byl v minulých dnech jmenován P. JOSEF STUCHLÝ. Požádali jsme jej, aby nám dal nahlédnout do jezuitského řádu.
Vydání: 2012/44 Prezident vyznamenal hrdiny, 31.10.2012, Autor: Václav Štaud
Se šesti desítkami členů se řadíme mezi menší české řády, ale škála našich úkolů je hodně široká: od práce s vysokoškoláky až po duchovní správu v řadě farností a na dvou nejvýznamnějších moravských poutních místech – Velehradě a Sv. Hostýně. Jezuité, věrni odkazu sv. Ignáce, neustávají ve vedení exercicií, stranou jejich zájmu nezůstávají sociální péče a působení v médiích.
Pečovat o rozvoj řádu a zdravý duchovní život všech jeho členů. Jsem si vědom, že průměrný věk roste a naše síly se zmenšují.
Krásným dětstvím v tradiční věřící katolické rodině. O moji duchovní formaci se zasloužili hlavně bratři salesiáni. Pravidelné účasti na chaloupkách s nynějším biskupem Karlem Herbstem vděčím nejen za upevnění víry v dospívání, ale také za vypěstovaný pocit zodpovědnosti. V dobách totalitních konspirací to bylo velmi důležité. Pro mě i pro mladé lidi, které jsem míval jako vedoucí skupinek na starosti, mohlo mít prozrazení celoživotní důsledky.
Když jsem pocítil volání ke kněžství, bylo mi jasné, že moje místo je v řádovém společenství. Zatímco u salesiánů bylo třeba při práci s mládeží stále improvizovat, v řádu svatého Ignáce mě jako strojního inženýra zaujala efektivnost jednoduchých metod, s nimiž je třeba hledat a naplňovat Boží vůli. Navíc jsem od dětských let zjišťoval, že špína, házená na jezuity spolu s pověstí tmářů, není pravdivá. Že oni naopak dokázali tuto zemi pozvednout v době jejího největšího úpadku. Jak jsem studoval historii řádu, stále rostl v mých očích.
Rozhodně víc, než jsem dal já jemu. Získal jsem hlavně mnoho poznání. Filozofii jsem studoval v Krakově, teologii v Dublinu a Londýně, psychologii v Bostonu. Nesmírně mě obohatila i šestiletá práce se studenty v Brně. Více než jinde jsem při ní cítil, že být ve službách Božích má opravdu hluboký smysl.
Setkávání s vysokoškoláky denně rozšiřuje obzory, přináší výzvy, prodlužuje mládí. Zůstanou v mém srdci jako celá jižní Morava,
kde jsem potkal mnoho dobrých lidí. Klady spolupráce se skupinami laiků jsem ale měl možnost poznat na více místech a úrovních. Protože je to charakteristické pro celý náš řád, rád bych i do budoucna rozvíjel a podporoval právě aktivní spojení s laiky.
TOVARYŠSTVO JEŽÍŠOVO