Najednou v Taizé nebyli poutníci

Vydání: 2020/42 Na misiích v čase pandemie, 13.10.2020, Autor: Zdeněk Jančařík

Desítky let tu byli zvyklí přijímat tisíce lidí. Opatření při letošní pandemii ovšem nevynechala ani komunitu ve francouzském Taizé. O současném životě tohoto ekumenického společenství, ale i o jeho počátcích za válečných časů hovoří pro KT zdejší třicetiletý slovenský bratr JEAN-DANIEL (bratři patřící do komunity nepoužívají po slibech příjmení, jen řeholní jména).

Jak jste se do komunity Taizé vůbec dostal?

Ta cesta začala už na Slovensku v roce 2010. Byl jsem aktivní ve farnosti a angažoval se v církvi. Právě jsem skončil první rok vysokoškolského studia a o letních prázdninách jsem neměl žádný zvláštní program – jen jsem občas doprovázel poutnické skupiny na různá poutní místa na Slovensku. Předtím jsem už na jaře napsal do Taizé, že jsem tam ještě nikdy nebyl a že bych tam rád jel jako dobrovolník. Jeden z bratří mi odpověděl, že ta možnost existuje, ale že k nim většinou jezdí jako dobrovolníci spíše ti, kdo s Taizé už nějakou zkušenost mají. Odepsal jsem, že bych přesto přijel a uvidíme.

Nakonec jsem zůstal asi šest týdnů. Není to nic složitého: jako dobrovolník přijímáte mladé poutníky, pomáháte jim s distribucí jídla a úklidem, organizujete modlitbu v kostele. Když pak léto končilo, jeden z dobrovolníků, který tam byl se mnou, mi povídá: „Zůstaňme tu na rok.“ Trochu mě to zarazilo a říkal jsem si: „To přece nejde, abych tu byl celý rok!“ S každým z dobrovolníků pracuje individuálně jeden z bratří, který ho doprovází a je mu duchovní oporou. Toho jsem se také zeptal, co by to vlastně znamenalo. Řekl mi, že bych musel přerušit studium. Jel jsem tedy domů, přerušil studium a vrátil se do Taizé. Od té doby jsem tady. Do komunity jsem vstoupil v prosinci 2011 a sliby jsem skládal o Velikonocích 2017.

Bratr Jean-Daniel (vpravo) při skládání slibů o Velikonocích v roce 2017 do rukou současného představeného bratra Aloise. Snímek archiv komunity v Taizé


Vím, že Taizé má různé komunity po světě. Přijímají tedy bratry i do své mateřské komunity ve francouzském jižním Burgundsku, když člověk jednoduše projeví zájem o duchovní povolání?

Srdce Komunity je tady v Taizé – tak to vnímal i její zakladatel bratr Roger. Zde sídlí naprostá většina bratří, zde se odehrává život komunity. Ostatní místa, kde bratři žijí, jsou fraternity podle vzoru Charlese de Foucaulda, Malých bratří a především Malých sester Ježíšových, ale základna našeho komunitního života je v Taizé. Ani mladí lidé, kteří sem přicházejí, nejezdí do našich fraternit roztroušených ve světě.

 

Například v Africe nebo ve Východní Asii…

Ano. Třeba mladí Afričané, kteří potkali naše bratry ve fraternitě v Africe a zatouží po duchovním povolání, přijíždějí jako dobrovolníci do Taizé. My nemáme nějakou skupinu aspirantů jako řeholníci, u nás povolání krystalizuje během dobrovolnického roku – a tito mladí lidé se pak zkrátka přestěhují k nám do domu.

 

A přijmou hábit?

Ano, říkáme tomu také hábit nebo modlitební roucho.

 

Kolik bratří je nyní v Taizé?

Těžko říct, protože bratři jsou stále v pohybu, nicméně všech dohromady je kolem stovky – a přímo v Taizé je nás od šedesáti do osmdesáti. Někteří jsou na cestách, navštěvují příbuzné. Teď je nás tu asi sedmdesát.

Více v aktuálním vydání KT.

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 49 30. listopadu – 6. prosince 2021

Za svobodu vyznání

Už počtvrté se v Česku konala připomínka pronásledovaných pro víru Červená středa. 130 míst se zapojilo, červeně byl poprvé nasvícen také Mariánský sloup nebo česká…

celý článek


Synoda už běží napříč diecézemi

Synodální proces se už rozběhl v celé řadě farností. Zjišťovali jsme napříč diecézemi, kolik skupinek se již přihlásilo.

celý článek


Setkává se s námi tam, kde jsme

Adventní čas, do něhož jsme vstoupili, je spojený nejen s očekáváním, ale i s Izaiášovým motivem cesty. „Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay