26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Sestra, která spojila umění a radost z modlitby

12. 3. 2019

|
Tisk
|

Psalo se o ní jako o nejvlivnější popularizátorce výtvarného umění v televizní historii. Její pořady sledovali diváci na celém světě, také její knihy byly překládány do mnoha jazyků. Sestra Wendy Beckettová odešla k Pánu koncem minulého roku, na svátek sv. Štěpána. Inspirující pro nás na počátku postní doby mohou být i její slova o modlitbě: „Nabídni Bohu, co můžeš: pět nebo deset minut, jen tak buď s ním v jeho přítomnosti.“

Vydání: 2019/11 Vatikánské archivy se otevřou, 12.3.2019

Příloha: Perspektivy 11


Sestra Wendy vstávala v jednu ráno. Pár šálků horké kávy a na modlitbách setrvala až do šesti. Pak se ze svého karavanu v zarostlé části zahrady vypravila do hlavní budovy kláštera sester karmelitek ve vesnici Quidenham ve východoanglickém Norfolku. V prázdné přijímací místnosti si vyzvedla poštu a každý den stejný oběd: dva plátky žitného chleba, pomazánku a studenou zeleninu, co zbyla od večeře sester. Očima pak přelétla včerejší noviny, hlavně sport – dostihy, kulečník a golf, a vyrazila na hlavní událost dne, ranní mši. V 8.30 se pak vrátila do svého maličkého přívěsu bez topení, kde její den pokračoval v tichu a samotě pravého poustevníka.
Sestra Wendy Beckettová, britská řeholnice, zažila pozdní a nečekanou slávu jako televizní kritička umění. Pozoruhodné řízení osudu, zvláště když si uvědomíme, že od šestnácti let žila v ústraní řeholních komunit a posledních čtyřicet let čistě poustevnickým životem. Její dokumentární pořady vysílala i Česká televize a jsou stále vyhledávané na webových stránkách BBC a na internetovém kanálu YouTube.
Z učitelky na cestu poutnické řehole
Do Kongregace Školských sester de Notre Dame vstoupila v šestnácti letech a jako nadané kandidátce se jí dostalo prvotřídního vzdělání. Kongregace ji poslala studovat anglickou literaturu do Cambridge. Mladá léta pak strávila jako učitelka v Jihoafrické republice, kde ale stále více toužila po rozjímavém životě v trvalé modlitbě, neboť tušila, že se v aktivním řádu minula povoláním. Když se pak v jejím středním věku dostavily epileptické záchvaty, bylo jí umožněno opuštění kongregace a odsouhlasen zvláštní status „zasvěcené panny pod ochranou sester karmelitek“.
Sestra Wendy se rozhodla k životu poustevnice v nově pojatém řeholním rouchu, které si sama navrhla, inspirována třemi různými tradičními hábity. Ponechala si stejný závoj na vyholené hlavě, stejné jednoduché denní jídlo a tradiční řád modlitby a práce. Z touhy pomoci sestrám finančně začala Wendy ze své maringotky publikovat. Ve dvou hodinách denně, které si vyčlenila na práci, nejprve překládala ze středověké latiny a pak začala psát knihy o výtvarném umění.
Brzy se ukázalo, že sestra Wendy dokáže komunikovat o umění nově, s neotřelou prostotou a radostným entuziasmem. I přes její ráčkování a „veverčí zuby“ byla před kamerou naprosto přirozená a vždy mluvila volně a bez scénáře. Zanedlouho se stala hvězdou BBC a postupně i globální televizní celebritou. Noviny The New York Times o ní ještě za jejího života napsaly, že je možná tou nejvlivnější kritičkou umění v televizní historii. Od roku 2002 odmítla další pravidelnou spolupráci s televizí a vrátila se nastálo do svého karavanu.
Stát před Bohem sama a bez příkras
Mít před sebou na televizních obrazovkách poustevnici způsobilo zvláštní věc. Diváci se začali ptát: Co to znamená, žít kontemplativním životem? Co je to modlitba a kdo je to Bůh? A sestře nezbývalo, než začít psát o tom, co je jí nejbližší – o modlitbě. „Všeobecně se má za to, že existuje jakási tajemná metoda, jak na to, kterou musíme najít a pak se jí naučit. Ale modlitba je ve své podstatě až děsivě jednoduchá,“ začíná první kapitolu své naprosto jedinečné knížky Sestra Wendy o modlitbě (Sister Wendy on Prayer).
A na jiném místě napsala: „Modlitba není mojí, ale Boží záležitostí. Mým úkolem je přivést sama sebe, ať jsem v jakékoliv náladě nebo životní situaci, a nabídnout se mu. Modlitba je stát před Bohem nechráněná, bez jakékoliv berličky a příkrasy. A není třeba používat slova. Stačí jen být v klidu a nebát se toho ticha. Nabídni Bohu, co můžeš: pět nebo deset minut, jen tak buď s ním v jeho přítomnosti. A co udělá On? On vstoupí k tobě a udělá si v tobě příbytek. V tomto ‚sdílení se‘ je podstata a smysl celého lidského života.“
Do České republiky sestra Wendy přijela v roce 1996 při natáčení televizního dokumentu o renesančním malířství s názvem Dvě strany Alp. Tizianův obraz Apollo a Marsyas, umístěný v obrazárně kroměřížského zámku, byl tím neodolatelným pokladem, který si už dlouho přála vidět. „Věděla jsem, že to je Tizianovo vrcholné dílo. Je to možná ten nejlepší obraz, který byl kdy namalován. Měla jsem trému, skoro jsem se bála ho vidět. Děsilo mě, že ho nejsem hodná. Co když nedokážu divákům sdělit, jak naprosto výjimečný tenhle obraz opravdu je? V tom pořadu je mi slyšet na hlase, že jsem měla slzy na krajíčku,“ usmívá se sestra svým vzpomínkám na natáčení u nás.
„Setkání s Bohem, stejně jako s uměním, je vzácné, a proto je jeho cena vysoká. Stojí nás to každodenní rozhodování, každodenní soustředění se a čas, který této cestě věnujeme,“ nezatajuje sestra Wendy žádné aspekty svého asketického života. Svou upřímností tak pomohla zpřístupnit modlitbu nové generaci věřících se svým velkorysým tvrzením, že Bůh je zde v každém okamžiku s námi, připraven sdílet se s každým člověkem, a my musíme jen chtít a k Bohu se obrátit srdcem.
Krátce před svou smrtí loni o Vánocích se v dopise svěřila své přítelkyni: „Zdraví už za moc nestojí a mám něco terminálního na plicích. Musím ti ale říct: jsem tak šťastná a tak vděčná Bohu za krásu tohoto světa.“

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou