Můj deníčku, dnes mám jiné oči

Vydání: 2020/26 Na Bílé hoře vyroste smírčí kříž, 23.6.2020, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma 26

Také jste si jako děti psali prázdninové a cestovní deníky? K takovým zápisům se i po letech každý rád vrací. Pro děti jde nejen o potřebné jazykové cvičení. Díky deníkům si mohou lépe uvědomit, kdo jsou a kam kráčí.

Děti si do deníku zapíšou leccos. A také si umějí stránky krásně ozdobit! Ilustrační snímek autorka
 
„Milý deníčku,“ píše jeden pisatel na úvod a pokračuje dál: „sluníčko dnes…“ Jiný si raději zaznamená: „Východ slunce v 5.05 hod. s. č.“ Co deník, to jiné oči a jinak prožitý den. Co je pak společné všem, je přítomnost, která pokaždé stojí za to, aby byla zachycena. U každého člověka do jedinečného příběhu.
A nemusíme být Anna Franková ani se nemusíme vydávat do vzdálené Compostely, abychom dokázali zachytit poutavé a dramatické okamžiky našeho života. Všednodennost je jen tak barevná, jak my ji dokážeme vidět.
Jedním z důležitých úkolů rodičů je učit děti vnímat krásu Božího stvoření. Právě tu, která nás neustále obklopuje, na každém kroku a při každém nadechnutí. Je schovaná v „obyčejném“ parku či lese, najdeme ji u mnoha cest ke kaplím, božím mukám, křížům v polích. Prázdniny jsou pobídkou na takové cesty vyrazit a deníky jsou dobrou příležitostí, abychom si lépe všímali.
Pandemie koronaviru mnohým rodinám změnila plány na léto. Kufry k moři zůstávají prázdné, balíme „jen“ tašky k vodě a batohy do lesa. Tím lépe! Máme víc prostoru všímat si naší každodennosti, a jak si v ní vedeme. Nebo dovedeme půvabně plavat jen v okouzlující modři moře a v našem rybníku to neumíme, protože ten náš „kačák“ nestojí za ta tempa?

Lepší než fotografie

„Jako mladá dívka jsem si deník nepsala. Ale čím jsem starší, tím považuji denní záznamy (za posledních asi patnáct let) za výhodné. Jednak posilují paměť a jednak jsou pro mne lepší než fotografie,“ říká Zdena Lomová, farní asistentka v Klecanech. A co si zapisuje? Nejčastěji prý všední události. Všímá si lidí, s nimiž se ten den setkala, názvy výstav, filmů, prací… A samozřejmě nechybí zápisy z cest o dovolené. A jak takové záznamy vznikají? „V týdenním rozvrhu – šmíráku – udělám k jednotlivým dnům stručné poznámky těsnopisem a nejlépe na konci týdne je přepíšu do sešitu,“ dodává a všem takové deníkové záznamy doporučuje.

Není jediná. Řada známých spisovatelů či duchovních zvolila právě tuto formu k vyjádření mnoha svých vnitřních pochodů, životních směrovek, poklidného stání i osudových přešlapů.

V čem je psaní deníků pro ně tak lákavé? „Z různých důvodů. Aby zaznamenali své každodenní žití a tím čelili (ne)milosrdnému proudu času a pomíjivosti; aby se ujišťovali o své ‚velikosti či nízkosti‘; aby se pokusili demaskovat a uvidět sebe ostře, či naopak, aby se stylizovali a maskovali ještě silnějším ‚makeupem‘,“ říká spisovatel Miloš Doležal a připojuje: „Jsou deníky, které popisují prožitý den, zaznamenávají zajímavé okamžiky, zachycují výseče spatřeného či záznamy z jednání, jako je cestovní deník, vojenský deník, deník diplomata, deník zachycující počasí. A pak jsou deníky literární, deníky malířů, filozofů apod. Ty také obsahují popisy i záznamy, ale míří ještě dál a hlouběji, řekněme za skutečnost. Každopádně deník je cosi intimního, osobního, co dává nahlédnout do druhého.“

Deníky musí pomáhat v seberůstu, chtělo by se říct – díky nim přece musíme za nějakou dobu vidět dál než na špičku vlastního nosu, nebo alespoň získat sílu k chvilkovému odložení růžových brýlí. Jenže je tomu tak? „Tím si nejsem jist, ale nechci tu hovořit za jiné. Za sebe můžu říct, že deník (často jde o sešitky, co se vejdou do kapsy saka) používám jako zápisník, kam si vpisuji všelicos – od postřehů až po nápady – a slouží mi hlavně jako pracovní pomůcka. Ale k duchovnímu růstu může inspirovat četba deníků skutečně duchovních lidí, namátkou je to deník trapisty Thomase Mertona nebo deníkové reflexe spisovatele Jana Čepa,“ uzavírá Miloš Doležal.

Tak co s plány na léto? Nejdříve vyrazit do knihovny ulovit deníky jiných, pak vzít ten vlastní, sbalit tašku a vyrazit k českému rybníku? Přejeme příjemná tempa!

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 33 11. – 17. srpna 2020

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje…

celý článek


Sto let od zázraku na Visle

Polsko si v těchto dnech připomíná významnou událost své novodobé historie. Před sto lety odvrátilo nebezpečí, že po krátké době samostatné existence bude znovu vymazáno…

celý článek


Vidět les jako obraz života

Biskup Martin David, který je od června letošního roku apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze, slaví v těchto dnech padesáté narozeniny (viz KT 32/2020).…

celý článek


Na cestě s Marií

Často mluvíme o „životní pouti“. Kam vede? No přece domů. Abychom nebloudili, je dobré čas od času vykonat pouť, která pomůže správně nasměrovat naši životní…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay