Křesťanský státník, císař a král

Vydání: 2021/43 Příležitost k naslouchání, 19.10.2021, Autor: Jaroslav Šebek

Příloha: Doma 43

Připomínka blahoslaveného Karla I. Habsburského (21. října)

Blah. Karel I. Habsburský byl blahořečen i za to, že svou politickou roli vnímal jako mírotvůrce během války, zvláště pak po roce 1917.  © Jan Hrubý

Narodil se na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích jako nejstarší syn arcivévody Oty Františka, který byl synovcem císaře Františka Josefa I. Vzhledem k tomu, že císařův jediný syn Rudolf spáchal sebevraždu a jeho synovce Františka Ferdinanda d´Este zabila v Sarajevu střela Gavrila Principa, novým následníkem trůnu se stal právě arcivévoda Karel (1887–1922). Je zajímavé, že oba následníci měli v oblibě střední Čechy, kde si vytvořili sídla mimo vídeňské mocenské centrum. Karlu I. se zalíbilo v Brandýse nad Labem, kde nejprve nastoupil vojenskou službu a pak se na zdejším zámku usadil.

Po nástupu na trůn v roce 1916 udělal hned několik opatření k opětovnému návratu k parlamentnímu charakteru monarchie, udělil milost Kramářovi a Rašínovi, odsouzeným k trestu smrti. Jeho hlavní úsilí směřovalo k zastavení válečných operací a pokusil se přitom využít kontakty prostřednictvím své manželky Zity Bourbonsko-Parmské. Snažil se mimo jiné podpořit mírové iniciativy, které vycházely od papeže Benedikta XV. Snahy o separátní mír pro rakouské zbraně však skončily nezdarem a Habsburská monarchie se ocitla v silném německém vlivu. Ten se třeba projevil i vzrůstem německých nacionálních tendencí v českých zemích, což se stalo jednou z příčin, proč pak v české veřejnosti významně stoupla podpora národní samostatnosti.

Karel se pokusil zachránit soustátí manifestem z října 1918, ale to byla už jen labutí píseň, neboť ještě před koncem první světové války se monarchie rozkládá a vznikají nástupnické státy, včetně Československa. Karel poté odešel do Švýcarska a po dvou pokusech o opětovné získání trůnu v Maďarsku zemřel na portugalské Madeiře v dubnu 1922 na epidemii španělské chřipky.

Pro svůj příkladný křesťanský život a své mírové snahy byl v říjnu 2004 blahořečen papežem Janem Pavlem II. Jako zázrak bylo uznáno uzdravení polské řeholnice z vředů na nohou. Den památky není ale dnem jeho smrti, nýbrž dnem svatby se Zitou, od níž uplynulo letos 110 let. Při beatifikaci papež Jan Pavel II. pronesl: „Nejdůležitějším úkolem křesťana je hledání, rozpoznávání a následování Boží vůle v každé záležitosti. Křesťanský státník, císař a král Karel I. přijímal tuto výzvu každý den. V jeho očích byla válka ‚něčím děsivým‘. Uprostřed vřavy první světové války se usilovně snažil napomáhat mírové iniciativě mého předchůdce Benedikta XV.“ Zdůrazňovala se také jeho osobní hluboká zbožnost a jeho role jako manžela a otce osmi dětí (poslední se narodilo až po jeho smrti).

Jaroslav Šebek, historik





 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 49 30. listopadu – 6. prosince 2021

Za svobodu vyznání

Už počtvrté se v Česku konala připomínka pronásledovaných pro víru Červená středa. 130 míst se zapojilo, červeně byl poprvé nasvícen také Mariánský sloup nebo česká…

celý článek


Synoda už běží napříč diecézemi

Synodální proces se už rozběhl v celé řadě farností. Zjišťovali jsme napříč diecézemi, kolik skupinek se již přihlásilo.

celý článek


Setkává se s námi tam, kde jsme

Adventní čas, do něhož jsme vstoupili, je spojený nejen s očekáváním, ale i s Izaiášovým motivem cesty. „Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Předplatným KT můžete udělat radost, povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay