26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Dokument o perzekuci církve

27. 11. 2007

|
Tisk
|

Vydání: 2007/48 Advent přichází, 27.11.2007

Příloha: Perspektivy

Na počátku listopadu uvedla Česká televize dokument (Černí a černější...), který popisoval jeden ze způsobů, jimiž se totalitní moc snažila likvidovat katolickou církev – pomocí svých lidí nasazených do „útrob“ jejího organismu. Na okolnosti vzniku pořadu jsme se zeptali dvojice jeho spoluautorů: historika Pavla Palečka (PP) a publicisty Ondřeje Krajtla (OK).

Co vás přivedlo k tomuto tématu?

OK: O perzekuci církve se pořád nemluví dostatečně, anebo mluví, ale poněkud zjednodušeně. Chtěli jsme tedy nabídnout barvitější pohled a diváky seznámit s životními osudy tří duchovních, jejichž působení vlastně pokrývá celou dobu trvání komunistického režimu. První z nich začal spolupracovat s StB už v roce 1948, druhý v 50. a poslední v 80. letech.

Jak jste se dostali k lidem, kteří se stali agenty StB a komunistické rozvědky?
OK:
Žádné ucelené seznamy spolupracovníků z řad duchovních neexistují. Jednalo se o dílčí výstupy výzkumu jednotlivých historiků.

Církev byla především obětí komunistického režimu u nás, přesto vykreslujete její pronásledování z druhé strany...
PP:
Pokoušeli jsme se najít nějakého duchovního, který spolupracoval s režimem, a byl by ochoten o tom všem dnes pravdivě mluvit. Nejvíce nás zajímalo, jaké motivy tyto lidi ke spolupráci vedly a jak ta spolupráce vypadala. – Nechtěli jsme nikoho skandalizovat! Doufali jsme, že někoho takového najdeme, protože církev přece pracuje s pojmy, jako je vina a odpuštění. Ale nikdo dnes nechce o své minulosti mluvit.

Jakým způsobem například rozvědka lidi ke spolupráci získávala? Nabízeli se sami, nebo je ke spolupráci někdo nutil?
PP:
Asi nebylo možné vyslat na Západ někoho, kdo by nebyl o svém úkolu přesvědčen. Byli to většinou přesvědčení marxisté, nebo katolíci, kteří dokázali přesvědčit rozvědku, že jsou marxisty. V těchto případech nemohla rozvědka postupovat jako StB, která mohla ke spolupráci donutit někoho třeba kompromitujícími materiály. Tito lidé vstoupili do služebního poměru s Ministerstvem vnitra a dostávali měsíční plat.

V čem spočívala práce agentů v Římě?
PP:
Jejich úkolem bylo sledovat kněze, kteří aktivně vystupovali proti komunismu, podávat o nich zprávy, podávat zprávy o jejich kontaktech v Československu, o zásilkách zakázané literatury, sledovat lidi v exilu a navazovat kontakty s církevní hierarchií ve Vatikánu. Snažili se dostat do blízkosti papeže, který byl Polák a ke kterému měli jako kněží či bohoslovci ze slovanských zemí mnohem jednodušší přístup.
Vysílání agentů do Říma bylo oficiální doktrínou rozvědky, potažmo KGB? OK: Na rozdíl od západních rozvědek, které chtěly mít své informátory především na klíčových místech, KGB i československá rozvědka chtěly nepřátelské prostředí zaplavit rozvědčíky zezdola nahoru. Možným kandidátem spolupráce se mohl stát kdokoliv s vazbami na exil.

Kolik lidí takto podle vás spolupracovalo s minulým režimem?
PP:
Především by mělo zaznít, že obětí režimu bylo samozřejmě daleko víc než těch, kteří se službě církvi zpronevěřili. Podle odhadů kolegy historika Petra Blažka to mohlo být tak 10 až 12 procent, zhruba stejně jako v Polsku.

Vyrovnala se církev u nás s problémem spolupráce některých jejích členů s tajnými službami?
PP:
Pokud za vyrovnání s minulostí nepovažujete individuální rozhovory či osobní zpovědi mezi představenými a jednotlivými kněžími, kteří kolaborovali, pak ještě ne. Náš dokument byl určitou sondou do tohoto tématu. Potěšily nás ale pozitivní reakce věřících i kněží.

Jak tedy vypadá dnešní historické zkoumání dějin církve za komunismu?
OK:
Základní práce o perzekuci církve napsal Václav Vaško, nedávno vyšla i skvělá kniha Vojtěcha Vlčka. Další autoři publikují dílčí studie k vybraným tématům. Řada archivních materiálů je již odtajněna, ale jsou přesto nedostupné, chybějí k nim inventáře.
PP: V tomto směru by církev mohla udělat mnohem víc, třeba podporou projektů, které se systematicky snaží mapovat, jakým způsobem církev fungovala za minulého režimu. Doufejme, že jedním z takových kroků bude činnost komise, která vznikla na půdě České křesťanské akademie a měla by se touto problematikou zabývat. Rozhovor připravil Ondřej Mikulášek



Pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk reagoval na mediální diskuse o spolupráci některých kněží s StB tím, že inicioval v únoru letošního roku vznik koordinační skupiny historiků. Cílem její činnosti je snaha o objektivní a diferencovaný obraz aktivit StB v církevním prostředí v kontextu doby a současně poznání toho, jak se církve s mocenským tlakem vyrovnávaly. V rámci zkoumání těchto mnohdy velmi kontroverzních kapitol moderních církevních dějin nelze rovněž ztrácet ze zřetele zásadní skutečnost, že komunistický režim, využívající všech mocenských nástrojů, nese základní vinu a zodpovědnost za to, že docházelo k lámání charakterů a k morálním selháním. Materiály StB přitom nesvědčí jen o slabosti a pochybení jednotlivců (často se nacházejících v těžké životní situaci), ale ve značné míře také o odporu a statečnosti řady lidí, kteří nevybíravým nátlakům odolávali. Kromě cíleného výzkumu a analýzy archivních materiálů týkajících se sledované problematiky, rozvíjeného ve spolupráci s dalšími odborníky a pracovišti (mj. ze vznikajícího Ústavu pro studium totalitních režimů), chce koordinační skupina kvalifikovaně reagovat rovněž na medializaci těchto témat. Z toho důvodu se také 22. listopadu 2007 uskutečnil v Emauzském klášteře v Praze diskusní večer k dokumentárnímu filmu České televize – studia Ostrava s názvem Černí a černější.
Jan Stříbrný, Jaroslav Šebek
(členové koordinační skupiny historiků)
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou