Homilie: Pohoršení slabosti

Vydání: 2018/26-27 Putování za sv. Cyrilem a Metodějem, 26.6.2018

Mám rád postavu proroka Jeremiáše. Román Franze Werfela inspirovaný jeho biblickým životním příběhem mě v mládí velmi oslovil. Jeremiáš, mladík z vesnického dvorce Anatót, je povolán k prorocké službě. Werfel vykresluje počátek jeho prorocké služby s odmítnutím v rodném domě od bratří a otce. Ač to není součástí biblického textu, autor vkládá do příběhu zkušenost mnohých, která takřka zlidověla: Nikdo není doma prorokem. Jeremiáš se cítí slabý, nehodný povolání, k němuž ho Bůh volá. Slabost proroka je však příležitostí, aby se ukázala Boží moc! To prožívá i Pavel, když mluví o své službě apoštola. Odmítnutí a slabost, dokonce i příkoří se nevyhnuly samotnému Ježíši – jak by toho mohli být uchráněni jeho učedníci?! V Kristu je vrchol spojení Boží moci s křehkostí člověka.

Ježíš na sebe bere naši lidskou slabost, aby nám ukázal, že je Bůh s námi, vpravdě Immanuel.

„Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.“ (J 1,11) Jak to, že sousedé a příbuzní jej nepřijímají a pohoršují se nad ním? Větší část života totiž vedl v jednoduchosti života, která nevzbuzovala žádný podiv. Byl příliš obyčejný na to, aby v něm viděli proroka, a už vůbec ne Mesiáše. V Janově evangeliu v 8. kapitole je zachycena podstata toho pohoršení: „Farizeové mu řekli: ‚Ty vydáváš svědectví sám sobě, proto tvé svědectví není pravé.‘ Ježíš jim odpověděl: ‚I když vydávám svědectví sám sobě, moje svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím a kam jdu. Vy soudíte podle zdání.‘“ (J 8,13-15) O kousek dál je výslovná výčitka: „Jsi snad větší než náš otec Abrahám? Také proroci umřeli. Co ze sebe děláš?“ (J 8,53) Klanět se Bohu v jeruzalémském chrámu a přinášet oběti, to ano. Ale připustit, že by Bůh žil jako obyčejný člověk mezi námi, to rozhodně ne!

Nám hrozí, že Ježíše odmítneme a budeme pohoršeni jako obyvatelé Nazareta. Sílu Všemohoucího ukrytou do slabosti člověka naše víra nezahlédne. Jan Zahradníček v básni Znamení moci napsal: „Málem ho přehlédli, jako ty jej přehlížíš v bližním svém – ale dějiny se otřásají Jeho hučící přítomností.“ Jak těžko se srovnáváme s tím, že na bohoslužbu přijde soused – člověk, jehož tak dobře známe a víme o všech jeho nedostatcích! Jak velký odpor se v nás vzedme, kdybychom mu měli podat ruku při pozdravení pokoje… I v takovém člověku však přichází Ježíš a žádá, abychom jej přijali a uvěřili mu. Chce se nás dotknout a uzdravit naše nemocné srdce bez lásky. Připusťme, že idealizovaný Ježíš naší zbožnosti je tak často vzdálen od prorocké postavy Ježíše Nazaretského! Pokorné přiznání vlastní slabé víry je prvním krokem k příležitosti zakusit Boží moc. Najde Syn člověka víru na zemi, až přijde? (srv. Lk 18,8)

P. VÍT ZATLOUKAL
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 43 19. – 25. října 2021

Příležitost k naslouchání

Synodální cesta církve v českých a moravských diecézích začala minulou neděli. Biskupové ji oficiálně zahájili bohoslužbami v katedrálách.

celý článek


K práci ve skupinách je zván každý

Období od konce října 2021 do konce ledna 2022 bude patřit práci ve skupinách ve farnostech, ale klidně také ve školách, společenstvích, řeholních komunitách, laických…

celý článek


Blahořečení papeže úsměvů

Cesta k beatifikaci „papeže úsměvů“, jak říkali Janu Pavlu I., je otevřena. Papež František totiž uznal zázrak uskutečněný na jeho přímluvu – šlo o uzdravení…

celý článek


Křesťanský státník, císař a král

Narodil se na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích jako nejstarší syn arcivévody Oty Františka, který byl synovcem císaře Františka Josefa I. Vzhledem k tomu, že císařův…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay