HOMILIE: Opustit logiku zisků a ztrát

Vydání: 2020/31 Farnosti do dnešní doby, 28.7.2020

Po přečtení těchto nedělních textů překypujících Boží nezištností, láskou a starostlivostí už snad nikoho nenapadne, že by křesťanství mohlo být náboženstvím umírněnosti, vyrovnanosti a rovnováhy: Hlavně krotit své city a sny a nevyčuhovat! Naopak! Náš Bůh je, jak vidno, vším možným, jen ne účetnicky vyrovnaným. Jeho rozpočet bude vždy ve velkém deficitu. Výdaje obrovsky převyšují zisky. Je vášnivě zamilovaným, a proto plýtvajícím. Dnes se všichni najedí a zbude ještě dvanáct košů chleba. Dobré zrno Pán zasévá nejen do úrodné půdy, ale i do kamení a trní, i když ví, že tam vzejít nic nemůže. Ale co kdyby?! A nevystačí si se sedmerým odpuštěním… násobí a násobí. A do této své plýtvající a překypující logiky zve dnes i nás.

Máme tu totiž problém! Je pozdě, zástupy i Kristus se ocitají na opuštěném místě a navíc je nejvyšší čas k jídlu. Co s tím? Evangelium nám předkládá dvojí možné řešení: naše a Boží. Tak hezky popořádku, nejprve naše. Po důkladném logickém rozboru, v duchu praktičnosti, efektivity a funkčnosti se racionální řešení přece nabízí úplně samo: „Rozpusť je, ať si k jídlu koupí něco sami.“ Ať se o sebe postarají podle svých možností a sil. Ať o tom, co dnes budou večeřet (a jestli vůbec), rozhodnou jejich svaly a peněženky. Ale hlavně… tohle není přece můj problém!“

Jenže Ježíš řekne: „Není třeba, aby odcházeli!“ Není třeba. A my si přitom myslíme, že to jinak nejde, že je třeba. Vždyť jsme uvažovali logicky: je tolik a tolik hodin, máme jen pět chlebů a dvě ryby, lidí je spousta, připozdívá se. Ale Ježíš si libuje v popírání našich logických úvah: „Vy jim dejte jíst!“ Je tu ještě jiné řešení! Není třeba, aby odcházeli, vy jim dejte! Vstupte s nimi do vztahu! Místo aby si vyřešili svůj hlad sami, podívejme se, jestli to nějak nezvládneme spolu. První rána zasazená naší upjaté a uzavřené logice.

Ale Ježíš jde ještě dál. Učedníci totiž počítají a analyzují: my ale nic nemáme! Ježíš po nich chce, aby vstoupili do vztahu – a oni začnou prohledávat kapsy. Jsem přece to, co mám, myslí si oni, stejně jako mnohdy my. Ale kým jsme, je dáno naším vztahem k Bohu, přes něj to „musí jít“. Jestli chceš pomoct tomu, kdo po tobě něco žádá, dej to málo, co máš, mně – naznačuje Kristus. „A vzal těch pět chlebů, ty dvě ryby, žehnal, lámal… a všichni se najedli… a ještě zbylo.“

Není třeba. Dokud nenajdeme odvahu zpochybnit naši logiku „je a není třeba“, logiku zisků a ztrát, má dáti a dal, Boží řešení jen stěží zahlédneme. On je totiž Bohem plýtvajícím, jelikož je vášnivě zamilovaný do každého z nás.

P. VLASTIMIL KADLEC OMI

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 39 22. – 28. září 2020

Křesťanské symboly v politice

Symboly jsou pro lidskou povahu důležité, ale u každého z nich musíme mít neustále na paměti, že je pouze pomůckou k pochopení něčeho většího a hlubšího.

celý článek


Libanon: zachováváme si naději

Osm týdnů po masivním výbuchu, který zdemoloval libanonskou metropoli Bejrút a připravil statisíce lidí o přístřeší, do země stále míří mezinárodní pomoc. Místní…

celý článek


Přinuceni k útěku jako Ježíš

V naší době se miliony rodin nacházejí v bezútěšné situaci podobné té, jakou zakoušela Svatá rodina na útěku do Egypta. Upozorňuje na to papež František ve svém poselství…

celý článek


Katolický týdeník mění distributora novin

KT bude od příštího vydání do schránek čtenářů doručovat prostřednictvím své sítě společnost PNS - nikoliv Česká pošta, jak tomu bylo dosud. Správa předplatitelského…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay