Vydání: 2020/19 ČBK povede Jan Graubner, 5.5.2020

1. Úryvek ze Skutků apoštolů nám přináší úlevu v tom, že pocit nespokojenosti nutně nemusí znamenat něco nepatřičného. Podobně jako my projevovali nevoli helénističtí křesťané. Avšak zatímco my mnohdy zůstáváme u vyjádření nelibosti, apoštolové navrhli řešení problému, kterému se dostalo kladné odezvy: „…vyberte ze svého středu sedm mužů, kteří mají dobrou pověst a jsou plni Ducha a moudrosti, a my je ustanovíme pro tento úkol… Ten návrh se zalíbil celému shromáždění.“
Snad každý jsme zažili situaci, kdy se nám žádný návrh nezdál dost dobrý a na každém jsme našli slabá místa. Nehledáme-li však východisko, pocit nespokojenosti přetrvává. Právě v tom nám mohou být inspirací první křesťané, jejich přístup a schopnost dohodnout se.
2. Mnozí ze současníků apoštola Petra, kteří uvěřili v Pána, ho po čase jako kámen odhodili, opustili. Kolik podobných obrazů máme před očima i my: odhazuje se Bůh, víra, rodina i pravé hodnoty jako skromnost nebo pokora. Není divu, že v tomto nejistém životním prostoru se věřící člověk ptá: Jak to mám dělat já? Co dnes vlastně platí? Odpověď nám dává apoštol Petr: „Přistupujte k Pánu, k živému kameni,… On je kámen vyvolený a vzácný,… kámen nárožní.“
Ježíš je živý kámen i pro nás. Kámen, na němž máme i nyní, v době relativizace hodnot, stavět dům svého života, neboť on nás nikdy nezklame. Kéž k Ježíši přistupujeme s bezmeznou důvěrou a nedáme se jen tak ovlivnit a zviklat.
3. V posledních týdnech jsme mohli na vlastní kůži poznat, jak lehce se i do mysli moderního člověka vplíží obavy, jak snadno jeho jednání ovlivní strach. Možná v nás zprávy nezpůsobily hluboký rozvrat, ale přinejmenším jsme si všichni už nebyli tak jisti sami sebou. Jak je dobré si pro podobné chvíle života uchovat hluboko v srdci Ježíšova slova z dnešního evangelia. Slova toho, jenž přemohl smrt a vidí až tam, kam žádný člověk nemůže dohlédnout: „Ať se vaše srdce nechvěje. Věříte v Boha, věřte i ve mne.“
Tato výzva v žádném případě neznamená, že máme být naivní, že máme slepě nebo naopak až příliš sebejistě přijímat, co se děje kolem nás. Ježíšova slova nám poskytují záruku, že Bůh se o nás postará, že pro nás má připravené místo a že nás chce k tomuto cíli dovést nám neznámou cestou budoucnosti.