Vzkříšení ráno, nebo večer?

Vydání: 2013/14 Papež omyl nohy mladým muslimům, 3.4.2013, Autor: Jiří Gračka

 

„Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu,“ stojí v Janově evangeliu. Podobnou cestu na vigilii a oslavu vzkříšení v prvních paprscích nového dne zažili letos také věřící v některých farnostech.

„Ve vyznání víry se modlíme ‚třetího dne vstal z mrtvých‘, v liturgické praxi je to ale často redukováno a mezi velkopátečními obřady a oslavou vzkříšení neuplyne ani 24 hodin,“ vysvětluje P. František Eliáš, administrátor Klášterce na Šumpersku, proč se rozhodl konat velikonoční vigilii v neděli ráno. Podobně hovoří i P. Jaroslav Štancl ze Střílek na Kroměřížsku: „Význam Bílé soboty spočívá v tom, abychom nezkráceně prožili bolest umučeného Pána, protože jen tak dokážeme lépe prožít i velikonoční radost z jeho zmrtvýchvstání,“ říká.

Rovněž farníci potvrzují, že ranní bohoslužba nabízí zcela jiný zážitek než večerní. „Ranní vigilie má své kouzlo. Všechno spí, je klid, ticho a tma. Je to trochu, jako být s Ježíšem v hrobě – je to tma smrti. Pak se slouží vigilie a v jejím závěru začíná svítat jako symbol vzkříšení a života,“ popisuje Lubomír Nágl z Ohrozimi na Prostějovsku a Petr Gabriel z Uherského Brodu potvrzuje: „Když zazní velikonoční Aleluja, kostel je prozářen světlem a lid radostí. Pak i já vždy cítím, že být křesťanem je především radost se zmrtvýchvstalým Kristem.“

Kněží, kteří spravují více farností, si zase pochvalují, že se na každou bohoslužbu mohou lépe soustředit. „V sousední farnosti můžu začínat vigilii až po západu slunce. Dříve to bylo za světla, abych stihl ještě jednu, a nebylo to ono,“ ozřejmuje P. Petr Martinka ze slovácké Nivnice a dodává: „Dříve lidé vigilii ani nebrali jako nedělní mši svatou a ráno šli do kostela znovu. Ale proč prožívat jednu a tutéž událost dvakrát?“ ptá se.

Opačného názoru je ovšem salesián P. Petr Matula z Prostějova-Vrahovic, kde se ranní a večerní termín pravidelně střídají. „Když je vigilie v sobotu večer, má nedělní vzkříšení už jiný charakter. U velikonočního tridua potřebuje mít každá bohoslužba svůj čas, aby mohla doznít,“ je přesvědčen. Večerní termín považuje navíc za praktičtější pro malé děti či pro zpěváky a ministranty.

Podle P. Jana Plodra z Krásenska nedaleko Vyškova není ovšem ani brzké vstávání pro většinu farníků problém. „Děti se těší na něco mimořádného – a když si během mše pospí, nikdo se nezlobí,“ dodává. Součástí ranní vigilie v jeho farnosti je „agapé“, společná snídaně. „Tu chystají i lidé, kteří dar víry nemají a do kostela nechodí. Přesto jsou ochotni vstávat brzy ráno a připravit pohoštění. Je to svědectví o hezkých vztazích, které tu panují,“ uzavírá kněz.

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

Jako se daří průvody, Michal 3.4.2013 22:28

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 11. – 17. srpna 2020

U sloupu Panny Marie

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie požehná kardinál Dominik Duka znovuvztyčený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí. Navrácená vertikála proměňuje…

celý článek


Sto let od zázraku na Visle

Polsko si v těchto dnech připomíná významnou událost své novodobé historie. Před sto lety odvrátilo nebezpečí, že po krátké době samostatné existence bude znovu vymazáno…

celý článek


Vidět les jako obraz života

Biskup Martin David, který je od června letošního roku apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze, slaví v těchto dnech padesáté narozeniny (viz KT 32/2020).…

celý článek


Na cestě s Marií

Často mluvíme o „životní pouti“. Kam vede? No přece domů. Abychom nebloudili, je dobré čas od času vykonat pouť, která pomůže správně nasměrovat naši životní…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay