12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

S českými poutníky po římských chrámech

3. 11. 2010

|
Tisk
|

Vydání: 2010/45 Aktivní stáří, 3.11.2010, Autor: Daniel Štaud

V průběhu nastávající římské pouti navštívíme několik bazilik. Můžete o nich něco napsat? Hlavně mě zajímá, co je v nich nějak spojeno s naší církví v Čechách a na Moravě.

Řím byl cílem tisíců poutníků vedle Jeruzaléma a Santiaga de Compostela už od raného středověku. Hledali – stejně jako dnes my – duchovně plodnou zkušenost z posvátných míst, kde svá svědectví vydali Ježíšovi následovníci, první mučedníci církve a její učitelé. Proud poutníků stále směřuje především do poutních kostelů, proslavených svými relikviemi. Baziliky svatého Petra, Santa Maria Maggiore (Panna Maria Větší), svatého Jana v Lateránu a bazilika svatého Kříže v Jeruzalémě zaujímají mezi poutními kostely přední místa. První tři jsou dokonce bazilikami patriarchálními (baziliky maior), přímo podřízenými papeži. Bazilika svatého Kříže v Jeruzalémě je bazilikou minor. Všechny čtyři chrámy postupně vyrůstaly ze starokřesťanských kořenů, mají původ již na počátku 4. století. Ze skromných svatyní v průběhu časů rozkvetly v bohatě zdobené skvosty, kde géniové vrcholného umění dokonale rozvinuli symboliku křesťanství.

Santa Maria Maggiore

Více než jiné baziliky vyniká prolínáním architektonických směrů. A pod velkolepou barokní kulisou se skrývá mnoho raně křesťanského ladění, především mozaiky z 5. století. Hlavními magnety pro poutníky jsou zde odedávna relikvie betlémských jesliček a posvátný mariánský obraz, který podle tradice zhotovil sám svatý Lukáš. V interiéru zaujmou poutníka také mozaiky od Jacopa Torritiho ze 13. století, kde je zpodobněna korunovace Panny Marie. A také známý zázrak se sněhem, který tady, na pahorku jménem Eskvilin, napadl ve 4. století uprostřed měsíce srpna. Odtud název Panny Marie Sněžné. Pro poutníky z Čech, Moravy i dalších slovanských zemí je pak mariánská bazilika místem, které si zaslouží mimořádné úcty. Pamětní deska a fresky v jedné z oltářních kaplí upomínají na zlomovou událost z roku 868. Právě tady totiž papež Hadrián II. požehnal staroslověnské bohoslužebné knihy, a veřejně tak schválil slovanskou liturgii. Svatý Metoděj tu podle tradice sloužil první římskou mši ve staroslověnštině.

Bazilika svatého Petra

Pěti branami lze vejít do velechrámu, jemuž vtiskly podobu čelné osobnosti renesance a baroka. Bramante, Raffael, Michelangelo, Bernini a další umělci baziliku dotvářeli po celá tři století. A zanechali nám zde i bezpočet drobných klenotů z různých uměleckých epoch. Žádný z návštěvníků se například neopomene zastavit na konci hlavní lodi u sochy sv. Petra. Pochází ze 13. století a ve své gotické strohosti je neuvěřitelně čistá a krásná, podobně jako Michelangelova Pieta v boční kapli. V pravé příčné lodi stojí jediný oltář národního světce v bazilice. Tato čest patří patronu české země svatému Václavu. A právě zde hledala řada exulantů útěchu a náhradu za vzdálenou vlast. Tady, často se slzou v oku, sloužili své primiční mše naši kněží, kteří vystudovali v Římě a po roce 1948 se již nemohli vrátit domů. Tato část baziliky (kvůli umístění zpovědnic) dnes bohužel není poutníkům běžně přístupná. Dlouhý proud čekajících se stále vine ke hrobu Jana Pavla II.; poutníci z České republiky pak v kryptě mohou mezi hroby papežů uctít i místo odpočinku kardinála Josefa Berana.

Bazilika svatého Jana v Lateránu

Žehnající Kristus vévodí průčelí, v němž jsou prvky barokní architektury dovedeny k dokonalosti precizností architekta Alessandra Galileiho. Interiér ale skrývá četné pozůstatky první římské křesťanské baziliky. Uctívanou poutnickou relikvií z těch časů představuje dřevěná oltářní mensa, kde podle tradice sloužili bohoslužby již první římští biskupové. Ze středověku se dochovala nádherná křížová chodba v ambitu či gotický papežský oltář. A období pozdního baroka zastupuje obraz mučednictví svatého Jana Nepomuckého. Pro nás je zvlášť cenný. Upomíná totiž na slavnou událost z roku 1729, kdy byl právě v těchto památných prostorách papežem Benediktem XIII. svatořečen náš rodák a mučedník Jan z Pomuku. Svatý Kříž v Jeruzalémě Architektonicky skromnější stavbu najdeme na dohled od Lateránu. Skupina soch v průčelí představující „apoteózu svatého Kříže“ dokáže uměleckým jinotajem upozornit poutníka na jedinečnost baziliky. Moderní kaple z roku 1950, vkusně zakomponovaná do pozdně barokního celku, slouží jako schránka ostatků svatého Kříže, trnů z Kristovy koruny a zlomek Pilátova nápisu „Ježíš Nazaretský, židovský král“. Právě pro tyto křesťanům nejdrahocennější relikvie nechala původní baziliku vybudovat matka císaře Konstantina – svatá Helena. Cesta čtyřmi unikátními chrámy „věčného města“ končí v bazilice svatého Kříže v Jeruzalémě více než symbolicky. Poutníci z českých a moravských diecézí se zde totiž mohou cítit doslova jako doma, protože jsou v titulárním kostele „svého“ kardinála Miloslava Vlka.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou