Rok Božího slova: Vezmi a čti

Vydání: 2020/1 Tříkrálová sbírka slaví 20 let, 30.12.2019, Autor: Jaroslav Brož

Příloha: Perspektivy 1

KOMENTÁŘ P. Jaroslava Brože

Svatý otec František vyhlásil tento rok Rokem Božího slova. Jak ho prožít? Jsme ještě schopni zaslechnout Stvořitele a žít život s jeho slovem, sytit se jím a nechat se vést?


                                                                                                                                                              © Jan Hrubý

Katolická biblická federace koordinuje různé iniciativy, které podporují biblický apoštolát. Tato celosvětová organizace vyhlásila letošní rok „Rokem Božího slova“. Podnětem jí k tomu byla dvě výročí. Zaprvé si v nastávajícím roce máme připomenout, že před deseti lety byla vydána posynodní exhortace papeže Benedikta XVI. „Verbum Domini“. Tento dokument, plod předchozí synody o Božím slově, který se konal v říjnu 2008 ve Vatikánu, má pro církev dnešní doby rozhodující význam. Ukazuje totiž, že autentické působení církve ve všech oblastech má být prvořadě inspirováno a živeno biblickým Božím slovem.
Druhé výročí tohoto roku je časově mnohem vzdálenější. Připomíná 1 600 let od smrti velkého církevního učitele sv. Jeronýma. Ten se narodil v dalmáckém Stridonu a zemřel 30. září roku 420 v Betlémě. Světec, známý jako strohý asketa, proslul láskou k Písmu svatému, kterému zasvětil své hluboké klasické vzdělání, osobní talent a nevšední píli, s níž pracoval na překladu biblických knih do latiny – a ten později vešel ve známost pod jménem Vulgáta. Tyto příležitosti nám tedy poskytují vhodnou motivaci k úvahám nad úlohou a významem Božího slova pro naši víru.

Nejde ale jen o podnět k zamýšlení. Měli bychom využít této chvíle k něčemu konkrétnímu. Třeba k tomu, abychom nově uchopili onu lapidární výzvu, kterou kdysi uslyšel sv. Augustin: „Vezmi a čti.“ Zastavme se u označení Rok Božího slova. Mám za to, že iniciátoři záměrně nemluví o Roku Bible. V křesťanské tradici, ale už v samotném Písmu svatém se rozlišuje Boží slovo a jeho písemná forma v biblických knihách, i když tyto dvě skutečnosti spolu těsně souvisejí. Boží slovo je Boží mluva, která má počátek v Božím „srdci“. Je to výraz jeho vnitřního života, jeho žíznící lásky, která se chce dávat. Podle první stránky Bible je projevem této hluboké Boží lásky dílo stvoření. Ono je prvotní formou Božího slova. „Bůh řekl, a stalo se“ (srv. Gn 1). Stvořený svět není tedy mrtvou hmotou, nýbrž nese poselství. „Nebesa vypravují o Boží slávě a dílo jeho rukou zvěstuje obloha“ (Ž 19,2).

Lidstvo zraněné hříchem ale propadá sklonu ulpět na stvořených věcech tak, že v nich už není schopno slyšet jejich Stvořitele. To je podstata modlářství, které brání člověku slyšet zřetelně Boží oslovení skrze stvoření. Proto se Bůh rozhodl hovořit jasnějším hlasem v dějinách, a to nejprve v událostech jednoho lidu, Izraele. Boží poselství je tlumočeno srozumitelným slovem proroků, ale také mocnými činy, mezi něž patří především zkušenost vysvobození z egyptského otroctví nebo později z babylonského vyhnanství.

K celému lidstvu pak Bůh promluví jedinečným způsobem skrze svého Syna (srv. Žid 1,2). V Ježíši z Nazareta hovoří vším, protože v něm se Boží Slovo stalo tělem. Božím slovem je samotná Ježíšova přítomnost na tomto světě, Božím slovem jsou jeho slova, jeho skutky, jeho práce, jeho vztahy, ale také jeho mlčení. A tak se plnou a definitivní podobou Božího slova stává evangelium, Ježíšův příběh, v jehož světle se křesťané učí už dva tisíce let rozumět sobě a světu, ale především z něho čerpají naději, v níž překračují práh pozemského žití.

Vstupní brána k Božím myšlenkám

Tento široký obzor Božího slova ale nemůže zastřít privilegované postavení biblického textu. Ten je pro nás vstupní branou k Božím myšlenkám a plánům a ke Kristovu smýšlení. Proto ideálem křesťanského života v tradici církve byl a stále je „život se Slovem“. K tomu vedl sv. Jeroným své učednice ze vznešených žen v Římě a později v Betlémě. Celé mnišské hnutí je založeno na ústředním postavení Božího slova. Ono určovalo rytmus dne i noci. Praxe denní modlitby církve, tzv. breviáře, se zakládá právě na potřebě pravidelně se sytit porcemi Božího slova, vždyť člověk nežije jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst (srv. Dt 8,3; Mt 4,4). Střízlivost v jídle byla rovněž motivována potřebou zůstávat v bdělém naslouchání Božímu slovu. A tak ani bdění, ani půsty, ani jiné praktiky nebyly samoúčelným asketismem, nýbrž patřily k životnímu stylu, kdy se vše podřizovalo naslouchání Bohu.

Rok Božího slova nám chce být výzvou, abychom v našich podmínkách objevovaly cesty, jimiž k nám přichází Boží hlas. Na prvním místě je třeba jmenovat liturgii, v níž zaznívá biblické Boží slovo velice jasně. Exhortace „Verbum Domini“ mluví o svátostné povaze Božího slova. Chce tím říct, že biblický text, zejména je-li předčítán a hlásán při bohoslužbě, zprostředkuje živý hlas Kristův a účinné doteky Ducha Svatého. My se na tuto událost týdne můžeme připravit (sami, v rodině či společenství farnosti nebo přátel) tím, že si nedělní texty pozorně přečteme, v tichu jim popřejeme prostor k zrání a v radostném sdílení se vzájemně obdarujeme tím, čím k nám Duch osobně promlouvá. Rytmus takového naslouchání dobře určuje metoda tzv. lectio divina, která je dnes ve společenstvích křesťanů rozšířena a známa. Může mít různé podoby osobní či společné modlitby nad Božím slovem.

Rozhodující je ptát se: Co říká tento biblický text? Co říká mně? Jak na toto Boží oslovení odpovím? Modlitbou, skutkem, životem. Způsobů, jak přistoupit k výzvě Roku Božího slova, je mnoho. Nejdůležitější je pak toto: „Vezmi a čti.“

Autor je biblista, přednáší na Katolické teologické fakultě UK

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články



Aktuální číslo 23 2. – 8. června 2020

Církev opět křtí dospělé a biřmuje

Měli být pokřtěni na Velikonoce, kvůli pandemii muselo však kolem 1 200 čekatelů na křest počkat až do uplynulého víkendu, na slavnost Seslání Ducha Svatého. Odklad…

celý článek


Stavbu tisíciletí v Berlíně ozdobil kříž

Rozměrný pozlacený kříž korunoval minulý týden kopuli Humboldtova fóra v Berlíně. Symbolicky se tak završila obnova někdejšího královského sídla i několikaletá debata…

celý článek


Moc, která nedrtí silou

Ústředním tématem Ježíšova kázání byla zvěst o blížícím se Božím království. Svým posluchačům se tak snažil přiblížit, co tato skutečnost doopravdy znamená.…

celý článek


Co jste chtěli vědět o umění

Umění nerozumíte, výstavy vás nebaví a věci, které se dnes vydávají za umělecké, vám přijdou jako snůška šíleností. Nejste sami. A proto vznikla svěží publikace…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay