Poučení z „Mnichova 38“

Vydání: 2013/40 Kardinál Marx: církev nezná cizince, 1.10.2013, Autor: Jaroslav Šebek

Letošní svatováclavská oslava získala nečekaný přesah, jehož hlavním aktérem se stal arcibiskup mnichovsko-freisingské diecéze Reinhard Marx. Ten patří k nejužšímu poradnímu sboru papeže Františka; během poutě si vysloužil obrovské ovace za slova, v nichž vyjádřil politování nad uzavřením Mnichovské dohody v roce 1938 a jejími následky. Dotkl se citlivého bodu, protože tento dokument je dodnes zdrojem naší národní frustrace a příčinou mnoha diskusí, které nezajímají jen historiky.

Hodnotu jeho gesta si uvědomíme, zejména když uvážíme, jak sami Němci neradi jednání v bavorské metropoli roku 1938 reflektují. Ještě dlouhou dobu po válce navíc rozdílné pohledy na „Mnichov“ zásadně komplikovaly možnost urovnání vzájemných vztahů komunistického Československa s tehdejší západoněmeckou vládou. Odvaha, s jakou kardinál Marx pojmenoval na staroboleslavské pouti bolestné události před pětasedmdesáti lety, je zakořeněna v dlouhodobě pěstovaném česko-německém politickém i občanském dialogu, kde jednu z klíčových rolí sehráli křesťané. Ti do hodnocení faktů vnáší důležitou optiku odpuštění, které není lacinou „smiřovačkou“, ale pramení až v pravdivém pohledu na sebe i na druhé.

S podzimem 1938 je však bytostně spojeno také období „druhé republiky“, pro něž stoprocentně platí oblíbené úsloví „vymknutá z kloubů doba šílí“. Pod tlakem vnějších okolností se prakticky ze dne na den změnila atmosféra. Z vlastenecké připravenosti k obraně země zbyly jen roztrpčení, vztek a pocit marnosti, jež daly průchod i závisti a nenávisti. Začalo účtování s prvorepublikovými symboly, „liberálně-pokrokovými“ elitami a nakonec i demokracií. Slušnost a bezostyšnost oddělovala jen úzká mez. Samozřejmě se všechny tyto trendy nerodily na zelené louce, nýbrž se na ně zadělávalo o mnoho let dříve. Velké poučení z těchto neblahých událostí si můžeme odnést v tom, že se nemusí vyplatit přehlížet mizernou úroveň politiky, populistické tanečky ani podceňovat význam etických hodnot ve veřejném životě i hospodářství. S rostoucími projevy krize mohou nečekaně ožít dávno zapomenutí démoni minulosti.

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 4 19. – 25. ledna 2021

Nemluvit nebeským nářečím

Jak přinášet Ježíšovo poselství dnešním lidem? „Jak se k nim dostat, jak k nim mluvit, aby nám rozuměli? Ano, jak k nim mluvit, aby nám rozuměli?“ trápilo už před…

celý článek


Začalo očkování nejzranitelnějších

Mezi prvními naočkovanými proti covidu-19 byli minulý týden lidé s mentálním a kombinovaným postižením z charitního Domova svaté Rodiny v Praze-Liboci, ale nejen tam. Jak…

celý článek


Kde křesťané spolupracují

Jak se ve vaší službě daří spolupráce křesťanů? Zažíváte při ní jednotu? Na prahu Týdne modliteb za jednotu křesťanů jsme se zeptali aktivních věřících z různých církví.

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay