Víš, Češi dají na tituly...

Vydání: 2007/35 Hurá, škola začíná, 28.8.2007, Autor: Jan Paulas

Slůvko „beseda“ je dnes trochu zprofanované. Pamětníci jistě vzpomínají na různé besedy s horníky, hrdiny socialistické práce či se zasloužilými umělci. V současné době je beseda zase spojena s nezávazným povídáním, s propagací nějaké knihy či akce. Besedy o obnově břevnovského kláštera, které právě vyšly knižně, jsou naštěstí jiné.

Slůvko „beseda“ v názvu titulu odkazuje spíš na knihu Dialogů neboli Besěd papeže Řehoře Velikého. Ten se při jejím psaní uchyloval do ústraní a knihu pojal jako svůj fiktivní rozhovor s jáhnem Petrem, který za ním přichází a postupně se mezi nimi rozvíjí „beseda“. Za břevnovským převorem Prokopem Siostrzonkem však docházel skutečný Ondřej Dokoupil a celá jejich „beseda“ je nahlížena jeho očima. Jednotlivé hovory prokládá svými úvahami a pocity z pobytu v klášteře, ale i stručnými historickými exkurzy, kdy čtenáře seznamuje třeba se vznikem benediktinské řehole. Poklid kláštera se přenáší i do atmosféry rozhovorů, což ještě umocňují snímky z klášterního archivu nebo fotografický cyklus Jindřicha Štreita z roku 1993, kdy klášter slavil milénium. Kniha je rozdělena do tří besed. V první dává P. Siostrzonek nahlédnout do svého života a přibližuje vlastní cestu do Benediktovy řehole. Začíná u svých předků, vzpomíná na ministrantské mládí v Českém Těšíně, na kněze, kteří ho ovlivnili, na seminář i na vojenská léta v době, kdy hrozil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Polska, ale i na osudové setkání s benediktinem Alešem Gwuzdem. Tato část knihy je nejživější a čtenáři přijde až líto, že nemohla být delší. Ale hlavním „hrdinou“ knihy není převor, nýbrž klášter, resp. jeho novodobá historie – a té je věnována druhá a nejdelší beseda.
V roce 1950 byl břevnovský klášter přepaden a řeholníky čekala internace, některé vězení (jako tehdejšího opata Anastáze Opasek) a jiní odešli do exilu, kam se po letech žalářování uchýlil i Opasek. Pád komunismu ale náhle otevřel možnost návratu benediktinů na Břevnov. Rozptýlená a oslabená komunita neměla ve svých řadách příliš členů, kteří by byli schopni podstoupit maratón úředních, právních a další jednání, jež nutně souvisely s návratem. Anastáz Opasek vložil tento úkol na bedra mladého benediktina Prokopa Siotrzonka a jeho obavy, že se s ním nikdo nebude bavit, rozptýlil jako dobrý znalec české nátury překvapivou nabídkou: „Víš, Češi dají na tituly. Kdo má nějaký titul, je někdo, i když tomu nikdo nerozumí. Mohl bys být převorem – a jako s převorem už s tebou mluvit budou.“ A tak ho ještě před Vánoci 1989 telefonicky jmenoval převorem kláštera. A že to byla šťastná volba ukazují nejen následující stránky, ale i dnešní pohled na břevnovský klášter. Druhá beseda sice místy ztrácí spád, ale zato nabízí plastický vhled, co všechno obnáší takový návrat komunity do mateřského kláštera – včetně starostí, čím se bude topit, kdo bude vařit, kde se seženou peníze na běžný provoz a kde vůbec složit hlavu, když v samotném klášteře je 17 kilometrů archivních spisů ministerstva vnitra.
Třetí beseda je pak o mnišském životě, o vztahu kláštera k jeho okolí a o tom, čím může být benediktin prospěšný dnešnímu člověku.
Prokop Siostrzonek, Ondřej Koupil: Besedy o obnově břevnovského kláštera
(Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha sv. Markéty 2007)


Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 19. – 25. října 2021

Příležitost k naslouchání

Synodální cesta církve v českých a moravských diecézích začala minulou neděli. Biskupové ji oficiálně zahájili bohoslužbami v katedrálách.

celý článek


K práci ve skupinách je zván každý

Období od konce října 2021 do konce ledna 2022 bude patřit práci ve skupinách ve farnostech, ale klidně také ve školách, společenstvích, řeholních komunitách, laických…

celý článek


Blahořečení papeže úsměvů

Cesta k beatifikaci „papeže úsměvů“, jak říkali Janu Pavlu I., je otevřena. Papež František totiž uznal zázrak uskutečněný na jeho přímluvu – šlo o uzdravení…

celý článek


Křesťanský státník, císař a král

Narodil se na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích jako nejstarší syn arcivévody Oty Františka, který byl synovcem císaře Františka Josefa I. Vzhledem k tomu, že císařův…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay