12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Vězňům Castrova režimu můžeme pomáhat

2. 9. 2004

|
Tisk
|

Vydání: 2004/20 Pýcha, 2.9.2004, Autor: Jiří Macháně

Kubánští disidenti se setkali s pražským biskupem
Upozornit na situaci vězňů svědomí na Kubě, vyjádřit solidaritu s nimi a podpořit pomoc občanů i politiků v Česku kubánským demokratickým silám – to byly hlavní důvody setkání předsedy rady Iustitia et Pax (Spravedlnost a mír) při ČBK biskupa Václava Malého s kubánskými disidenty 6. května.


„Neexistuje spravedlnost tam, kde jsou pošlapávána základní lidská práva,“ zdůraznil biskup po setkání s kubánskými disidenty Pedrem J. Fuentesem Cidem a Angelem Cuadrou. Ti mu přiblížili situaci obyčejných Kubánců, a především osudy tamních politických vězňů. Těm může pomoci také manifestovaná podpora. Diktatury podle biskupa Malého často bedlivě sledují, nakolik je ten který vězeň známý a je „podporován mocnými i bezmocnými“. A jak může pomoci český katolík lidem ve vězení na „ostrově svobody“ a jejich rodinám? „Především je zahrne do svých modliteb. Už to, že se člověk za někoho modlí a svěřuje ho Bohu, je velká věc,“ zdůraznil biskup.

KONKRÉTNÍ POMOC
Každý může psát kubánským představitelům, aby vězně svědomí osvobodili, ale také psát rodinám vězňů, a tím jim vyjádřit podporu (adresy lze nalézt např. zde nebo na www.soskuba.cz). „Vím z vlastní zkušenosti z dob komunistického režimu, jak mě těšily solidarizační dopisy z celého světa,“ doplnil biskup Malý.

„Setkání s panem biskupem pro nás bylo velkým povzbuzením nejen v naší víře, ale i v úsilí v boji za svobodu Kuby,“ vyjádřil spokojenost jeden z bývalých politických vězňů Angel Cuadra. Podle něj je Castrův režim zaměřený také proti křesťanství a věřícím lidem. „V naší zemi i na celém světě musí být chráněn křesťanský duch, proto jsme také zde na pražském arcibiskupství,“ uvedl Cuadra. „Velmi mě oslovilo, když mi bývalí vězni Castrova režimu řekli, že v těžkých chvílích ve vězení je držela především víra a křesťanská naděje,“ uzavřel biskup Václav Malý.

Kromě setkání na pražském arcibiskupství jednali kubánští disidenti také na ministerstvu zahraničí, s místopředsedou Senátu Mirkem Topolánkem a sešli se i s bývalým prezidentem Václavem Havlem.



Castro nastolil despocii a ateismus

Z cely jsme slyšeli popravu tří set přátel

Kubánský spisovatel Angel Cuadra se na patnáct let stal vězněm Castrova komunistického režimu. Dnes žije v exilu v USA, kde působí jako vysokoškolský pedagog. Publikoval jedenáct básnických sbírek a za svou literární činnost získal několik cen.

Jaká je vaše zkušenost s Castrovým režimem?
My Kubánci, které více zajímal osud naší země, jsme se vesměs postavili už předchozímu Batistovu režimu. Ten také příliš nedbal na zájmy země a lidí. Domnívali jsme se, že Fidel Castro uskuteční změny, za něž jsme bojovali a které on na začátku hlásal. Vyznávali jsme vždy demokratické a křesťanské hodnoty, které náš národ ctil. Castro však začal ničit nejen národ, ale potíral i naši křesťanskou víru - nastolil despocii a důsledný ateismus.

Proč vás zatkli a soudili?
Se skupinou přátel jsem bojoval za naplnění slibů revoluce. Castro totiž celý revoluční proces přeřadil na jinou kolej a nasměroval jej ke komunismu. To se nám samozřejmě nelíbilo. Moje zatčení bylo jako ve většině případů násilné. Jednou ráno policisté obklopili můj dům a s pouty na rukou mě odvedli. Během procesu jsem neměl právo na normální obhajobu.

Jaké je kubánské vězení?
Očistec na zemi. Snaží se tam člověka zlomit a přesvědčit ho, že se dopustil nějakého hrozného činu. To je ale veliká lež a urážka, protože nikdo z politických vězňů si nikdy žádný trest nezasloužil - tito lidé byli a jsou nevinní. Disidenti jsou obvykle zavření spolu s běžnými kriminálníky, prakticky nemají žádnou lékařskou péči, žijí též často v izolaci a jsou mučeni.

Co byl nejstrašnější zážitek z té doby?
Těch bylo bohužel opravdu hodně. Ale zdaleka nejstrašnější bylo, že jsme v našich velikých společných celách slyšeli zvuky poprav - výstřel devíti pušek a ránu jistoty. A také poslední výkřiky odsouzence: „Ať žije svobodná Kuba!“ a často také: „Ať žije Kristus Král!“ Za jeden rok zabili přes 300 našich přátel.

Pobyt ve vězení musí být těžký i pro rodinu odsouzeného...
Rodina je v podstatě součástí rozsudku. Možnosti vidět ji byly více než omezené a i dnes je velmi častou praxí, že když je někdo z Havany, tak ho umístí do vězení 800 km vzdáleného. Pro rodinu je pak velmi těžké se k němu dostat.



Na Kubě žije 11 milionů obyvatel, z nichž je 40 % katolíků, 3 % protestantů, téměř polovina je bez vyznání a jen asi 6 % se považuje za ateisty. Církve na „ostrově svobody“ nemají přístup ke sdělovacím prostředkům. Šíření náboženské literatury režim kontroluje a omezuje, není možný přístup na internet. Platí zde zákaz prodeje počítačů, faxů, kopírek a dalšího vybavení církvím. Kubánská ústava formálně garantuje náboženskou svobodu, ale teprve na začátku devadesátých let se v ní objevila zmínka o zákazu náboženské diskriminace. Aktivity církví jsou regulovány zákony. Bohoslužba při papežově návštěvě v roce 1998 byla první veřejnou mší od roku 1961. Teprve od roku návštěvy Svatého otce stát oficiálně obnovil slavení vánočních svátků, které neuznával jako hodné pozornosti po dvacet let.

Pedro J. Fuentes Cid a Angel Cuadra na návštěvě v pražském Arcibiskupském paláci

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou