Tajná volba pomocí hlasovacích lístků
Vydání: 2005/16 Rozloučení se svatým otcem, 20.4.2005
V médiích se v těchto dnech objevila spousta otázek a často
nepřesných odpovědí na způsob volby nástupce papeže Jana Pavla II. Na průběh
konkláve i jeho proměny v nové době jsme se zeptali Martina Horálka z Tiskového
střediska České biskupské konference.
Jak se ve 20. století změnila
pravidla volby papeže?
Cílem nových nařízení byla především záruka
svobody a nezávislosti kardinálů v konkláve. Šlo o to zamezit politickým vlivům
– například ještě na počátku 20. století rakouská monarchie zasahovala do volby
papeže právem veta. Změny za Pia X. spočívaly tedy ve vyloučení vlivu
katolických panovníků z práva vyjadřovat se k volbě kandidáta.
V roce 1970
vydal papež Pavel VI. nařízení, že při dovršení 80 let věku ztrácejí kardinálové
právo volit nového papeže. Podle této úpravy se proto konkláve mohou zúčastnit
pouze ti členové kardinálského kolegia, kteří v den papežova úmrtí byli mladší
80 let (maximální počet účastníků konkláve je stanoven na 120).
V této
souvislosti je také zajímavé připomenout, že již v roce 1966 stanovil papež
Pavel VI. věkovou hranici 75 let, při které musí každý biskup podat papeži návrh
své rezignace. V církvi zaznívají hlasy, že toto pravidlo by mělo logicky platit
i pro biskupa římského, tedy pro papeže...
Podle stávajících právních úprav
není jasné, komu by návrh svého odstoupení papež předkládal. Kodex církevního
práva totiž počítá pouze s možností papežovy rezignace, která je jeho svobodným
a ničím nelimitovaným rozhodnutím. Pokud se papež tímto způsobem vzdá svého
úřadu, rezignace nabývá platnosti pouhým veřejným sdělením této skutečnosti a
není vyžadováno, aby papežovo odstoupení bylo kýmkoliv přijato.
Jak bude samotná volba nového papeže probíhat?
Poslední úpravy průběhu papežské volby přinesla apoštolská konstituce Jana
Pavla II. z roku 1996 Universi Dominici Gregis. Jediným dovoleným způsobem je
tajná volba pomocí hlasovacích lístků – nikoliv již například způsobem aklamace
(schválení usnesení bez hlasování – pozn. red.). V první fázi volby je ke
zvolení papeže třeba dosáhnout dvoutřetinové většiny hlasů. Kromě prvního dne
konkláve, kdy po ranní mši ve svatopetrské bazilice proběhne pouze jediné
hlasování, se v dalších dnech konkláve konají čtyři volební skrutinia. Pokud
volba není úspěšná během prvních tří dnů, je vyhlášena maximálně jednodenní
přestávka, která kardinálům poskytuje prostor k intenzivním modlitbám, vzájemným
konzultacím a předepsané exhortaci jednoho z kardinálů. Tento postup se může
opakovat maximálně třikrát, přičemž denní přestávka je vyhlašována po sedmi
neúspěšných volebních kolech.
To by se ale mohlo konkláve
protahovat donekonečna...
Tomu má zabránit ustanovení, že pokud je
výše zmíněný postup neúspěšný, jsou voliči svoláni kardinálem-kamerlengem
(komořím) k poradě. Zde se kardinálové mohou dohodnout, že pro zvolení nového
papeže v dalších skrutiniích bude stačit prostá většina hlasů, případně se
uskuteční volba pouze mezi dvěma kandidáty, kteří v předcházejícím skrutiniu
získali největší počet hlasů. V okamžiku, kdy zvolený kandidát oficiálně přijímá
funkci, přecházejí na něj všechny pravomoci papežského úřadu. Ještě v Sixtinské
kapli mu všichni přítomní kardinálové vzdají hold poslušnosti. Teprve poté
oznámí nejstarší kardinál-jáhen jméno nového papeže z centrálního balkonu
baziliky sv. Petra.
Takže až se nad Sixtinskou kaplí objeví bílý
kouř, lze očekávat, že zakrátko se svět dozví jméno nového
papeže?
Tradici, podle které je o úspěšných a ne- úspěšných
skrutiniích konkláve informována veřejnost podle barvy kouře vycházejícího z
komína Sixtinské kaple, nejnovější papežská konstituce nezmiňuje, a není tudíž
právně závazná.
Ovšem důležitou novinkou dokumentu Universi Dominici Gregis
je, že věřící na celém světě se mají v době konkláve spojit v modlitbách za
šťastnou volbu. Těmto modlitbám mají předsedat také kardinálové starší 80 let,
kteří se konkláve neúčastní. Tím je zdůrazněn aspekt univerzality papežského
úřadu.
(hm, mach)
Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články
