Soška malého Ježíška je pozvánkou pro Boha
Vydání: 2008/46 Mladí včera a dnes... ve světle 17. listopadu 1989, 11.11.2008, Autor: Gabriela Plačková
Píše se rok 2002. Českou republiku začínají sužovat stoleté záplavy, které se nevyhnou ani hlavnímu městu. Ve stejný čas se v Anně Svědirohové z Brna začíná znenadání probouzet touha po modlitbách k Pražskému Jezulátku za český národ. S několika dalšími ženami z Brna zakládá modlitební skupinku svatého Václava. Společně se také modlí před soškou Pražského Jezulátka. Velká voda je již tatam, ale modlitební skupinka svatého Václava v modlitbách a své činnosti neustává.„O Jezulátku jsme před pár lety ještě nic nevěděly. Tedy kromě toho, že je někde v kostele v Praze. Najednou jsem ale cítila touhu, a bylo to právě v době povodní, že je nutné se modlit za naši zemi, za náš národ a jeho obrození,“ vypráví Anna Svědirohová, která stála u zrodu tohoto společenství. Od italského otce Anastazia, tehdejšího převora karmelitánů v kostele Panny Marie Vítězné v Praze, dostalo společenství několik sošek Pražského Jezulátka, které si mezi sebou začaly postupně předávat rodiny v jejich farnosti. „Každá rodina měla sošku tak čtrnáct dní. Než se předala do další rodiny, sešla se u sošky celá skupinka a společně jsme se modlili. Bylo to krásné období, které nás neuvěřitelně spojovalo,“ vzpomíná paní Anna. Nyní putují i další sošky – a to nejen v brněnské farnosti, ale také na Ostravsku a Třebíčsku.
Jezulátko přítelem dětí
V současné době společenství oslovuje kněze z blízkých farností. Někteří je odmítají s tím, že kultu Jezulátka nerozumí. Jedním z kněží, kteří mají pro šíření úcty k Jezulátku pochopení, je polský kněz a brněnský minorita Leslaw Mazurowski. „Vše je zatím v přípravách, ale byli bychom rádi, kdyby již v adventu začala soška Jezulátka, kterou jsme nedávno koupili, putovat po rodinách naší farnosti. Ještě připravuji modlitby, které zároveň s ní budou předávány. Budou jak k Jezulátku, tak také ke svatému Františkovi a svatému Antonínkovi. Ti jsou totiž spojeni s naším řádem,“ vysvětluje otec Leslaw. V putování sošky vidí smysl zejména pro rodiny, které ji k sobě přijmou a budou se u ní společně modlit. Sám farníkům vysvětluje, že nejde o to uctívat sošku, ale jejím prostřednictvím učinit pozvání Bohu do jejich rodiny. „Mé pastorační zkušenosti s dětmi mi napovídají, že soška malého Ježíška oslovuje také je. Pro děti je například těžké pochopit Krista ukřižovaného. Naopak malé Jezulátko je jejich vrstevníkem, k němuž mohou mít blízko a vnímat ho více jako svého přítele,“ vysvětluje otec Leslaw.
Požehnání od biskupa
K putování Jezulátka po rodinách dal letos na jaře požehnání také brněnský biskup Vojtěch Cikrle. „Rodiny se v současné době nacházejí ve velké krizi, a proto cítíme, že je třeba se v modlitbách soustředit zejména na ně,“ vysvětluje další z členek modlitební skupinky a zároveň členka sekulárního institutu Servitium Christi Emílie Polehlová. Se soškami a modlitbami k Jezulátku nabízejí rodinám také ilustrované Bible pro děti a vybízejí je ke společným modlitbám. „Samy jsme poznaly skrze modlitby k Pražskému Jezulátku, jak silná a mocná je modlitba k malému Ježíši,“ dodává sestra Emílie.
Sdílet článek na:
Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články
