Vydání: 2006/36 Poslušnost vůči církevním autoritám, 4.9.2006

Císař Karel IV. stojí skryt u vchodu do vyšehradského chrámu. Lidé všech generací jsou už shromážděni u pódia, na němž vladaře očekává jeho choť spolu s královským kancléřem. Zvony se rozeznívají a za doprovodu dvořanů a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic přichází sám císař.

Právě takovou scénu, a pak i průvod císařského dvora ulicemi Prahy, nabídli organizátoři Pražanům i návštěvníkům hlavního města minulou neděli. Z Vyšehradu se Karel IV. s družinou vydal přes Karlovo a Staroměstské náměstí na Pražský hrad. Karla IV. vítali starostové městských částí i předseda senátu Přemysl Sobotka. Před katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha se pak císař setkal s pražským arcibiskupem Miloslavem Vlkem.
„Vaše císařská výsosti, jako nástupce vašeho rádce, arcibiskupa Arnošta z Pardubic, vítám vás zde v katedrále ve Zlaté bráně pod nádhernou mozaikou Posledního soudu, která všem císařům a králům připomínala, že je ještě Nejvyšší Soudce také nad nimi,“ vítal kardinál Vlk představitele Karla IV. Poté doprovodil vladaře a jeho družinu do katedrály. Podle kardinálových slov měla vláda Karla IV. trvalý význam nejenom pro rozvoj kultury a umění. „Velikost té doby je také v tom, že světské a duchovní síly dokázaly spolupracovat. Například univerzita by se nestala plně univerzitou, kdyby Arnošt z Pardubic tento plán nedovedl do konce a kdyby ji sám v jejích začátcích nefinancoval. Jistě i katedrála uprostřed vládních budov je známkou této úzké spolupráce a domnívám se, že v tomto může být doba Karla IV. velkou inspirací,“ uzavřel kardinál Vlk.
(hav)