26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Biskupové schválili materiál pro jednání sněmu

20. 4. 2005

|
Tisk
|

Vydání: 2005/17 Papežův hrob a konkláve, 20.4.2005, Autor: Jiří Macháně

Na svém posledním zasedání schválili biskupové materiál pro jednání závěrečného zasedání Plenárního sněmu (PS), které se uskuteční 6. – 10. července na Velehradě. Tento text vypracovalo v průběhu uplynulých dvou let osm odborných komisí založených na prvním sněmovním zasedání v roce 2003. Předseda PS Kardinál Miloslav Vlk již před časem (KT č. 14/05) informoval, že materiály dvou komisí by měly být do závěrečného dokumentu přiloženy jako studijní. Biskupové však na posledním zasedání rozhodli, že texty Komise pro statistická východiska a analýzu a Komise pro duchovní četbu dějin nebudou součástí materiálů pro jednání druhého zasedání plenárního sněmu. Na podrobnosti jsme se zeptali dr. Jana Stříbrného, člena Komise pro duchovní četbu dějin.

Proč se materiál Komise pro duchovní četbu dějin nestal součástí sněmovního dokumentu?
Ukazuje se, že některá období církevních dějin jsou velmi živým materiálem. Nedospěli jsme do situace, kdy bychom byli schopni předstoupit s jejich objektivní interpretací před církev i veřejnost. Bylo by iluzí si myslet, že histo- rii někdo uchopí, objektivně prozkoumá, pozná a sepíše. Sama o sobě je proměnlivá, protože se k ní vždy vztahují živí lidé.

Je tedy problémem, že někteří aktéři nedávných událostí, které bychom mohli nazvat kontrover- zními, jsou naživu a stále tvoří společenství církve?
V průběhu posledních desetile- tí věřící stejně jako dříve zápasili o svobodu své víry, vydávali ryzí svědectví, ale někteří také selhávali. Týká se to několika generací konkrétních lidí. Nejde jen o problémy s pohledem na nám nejbližší období, ale i o vztah ke staletým dějinám české církve, z nichž nejedna událost nebo osobnost dosud vyvolává spory. Církevní dějiny totiž v nedávné minulosti bohužel nebylo do značné míry možné svobodně a objektivně zkoumat. Teď zdržení doháníme a před námi je nemá- lo práce výzkumné, interpretační i autorské.

Mohl byste být konkrétní: Co je sporné?
Období národních, a hlavně náboženských konfliktů, zvláště pak jejich nedávná interpretace. Příkladem je husitství a následná doba, pobělohorská rekatolizace, období třicetileté války, josefínské reformy či to, čemu se velmi schematicky říká austrokatolicismus, tedy život katolické církve v posledních desetiletích rakousko-uherské monarchie. Tato období našich náboženských dějin zatěžují ideologické interpretace zejména z doby komunismu. Například husitství bylo vytrženo ze souvislostí a pokládáno spíš jen za sociální a revoluční hnutí. Duchovní a náboženská dimenze byla potlačena nebo schematizována, a my je teď potřebujeme objevit a znovu poctivě nahlédnout – podobně, jak se stalo v případě osoby Jana Husa díky desetileté práci ekumenicky pojaté komise, která se naplnila konferencí ve Vatikánu v roce 1999.

Zařazení, či nezařazení textu údajně předcházela bouřlivá diskuse...
Šlo především o odlišný úhel pohledu některých účastníků sněmu (hlavně části biskupů) na materiál, jenž vznikl díky práci týmu historiků. Ti se samozřejmě drželi své profese – snažili se spíše o věcný, historiografický pohled na ti- síciletou minulost církve v českých zemích. K textu jsme přistupo- vali z hlediska historických metod a svých zkušeností práce s prameny a jejich sdělováním. Na malém prostoru dvaceti stran ovšem hrozí nebezpečí zjednodušení: některé věci se zdály být příliš zdůrazněné, jiné opomenuté. Napětí vzniklo i kolem původního názvu Komise pro duchovní četbu dějin, který zahrnuje spíše teologicko-biblický pohled na naše dějiny, jejž však není možné čekat od historiků. To by vyžadovalo sdružení sil a speciálně zapojení teologů. Celé bych to viděl jako zkušenost, která je popudem pro další práci v rámci odborných pracovišť uvnitř církve, na teologických fakultách i ve spolupráci s historiky v akademických ústavech a dalších institucích.

Jak si pokračování této práce představit?
Církev by mohla dát impulz katolickým teologickým fakultám. Existuje též Centrum pro církevní dějiny, před několika lety zřízené biskupskou konferencí; navíc jsou v Česku další odborná pracoviště, kde působí věřící lidé, kteří by jistě na celé věci rádi spolupracovali. Měla by to být práce dlouhodobá a promyšlená.

Myslíte si, že je takový podnik reálný?
Samozřejmě, ale musíte počítat s perspektivou pěti a více let, protože každé pracoviště má své limity – především personální a ekonomické. Za poslední dekádu však dostudovaly desítky mladých a talentovaných lidí, kteří přicházejí na odborná pracoviště i teologické fakulty a mnohdy jsou dokonce lépe připraveni než předchozí dvě generace. Myslím si, že mezi nimi je spousta vstřícných lidí, kteří patří do společenství křesťanů. Je důležité přizvat je k tomuto dílu, aby bylo možné pracovat na tématech, která jednotlivec nemá šanci zvládnout.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou