Vatikánským diplomatem v tropech
Vydání: 2022/18 Objevit Boží milosrdenství, 26.4.2022, Autor: Ondřej Elbel
Příloha: Diecézní zpravodajství - Ostravsko-opavská diecéze
Vatikánskému diplomatovi ve Středoafrické republice P. Františku Staňkovi vyšla první dovolená po loňském nástupu do služby na Velikonoce. Tropické pásmo tak na pár týdnů vyměnil za aprílové počasí dubnového Česka.
P. František Staněk po vysvěcení působil v Odrách. Když pak v Římě studoval doktorát, dostal pozvánku do diplomatické akademie. Snímek Zdeněk Poruba / Člověk a Víra
„Nuncius mě varoval, že první dovolená je nejhektičtější,“ popisuje P. František Staněk s úsměvem v kavárně poblíž ostravské katedrály. Za sebou má pár dnů na chatě, zástupy ve farnostech a hodiny rozhovorů s lidmi, které dlouho neviděl. Je Zelený čtvrtek, za pár desítek minut s kněžími své rodné diecéze oslaví Missu chrismatis a hned odpoledne přejede na Osoblažsko, aby v tamních farnostech vypomáhal při velikonočním triduu. I tak může vypadat dovolená diplomata.
I když P. Staněk věděl, že dostal umístěnku do jedné z nejchudších zemí světa, stejně první dny na nunciatuře v Bangui přinášely jedno překvapení za druhým. Spektrum pracovních úkolů má o něco širší než někteří spolužáci z papežské diplomatické akademie vyslaní do bohatších zemí: „Asi by mě nenapadlo, že budu muset řešit třeba ruční pumpu. Předtím jsme měli přívod vody závislý na elektřině a tu máme kolikrát jen dvě hodiny denně,“ mluví o obyčejném životě na nunciatuře, kde spolu se zaměstnanci chová slepice a stará se o zahrádku. V plánu je i pořízení několika koz.
Ke všednímu dni ale patří hlavně pomoc místní církvi, kterou nunciatura propojuje především s vatikánskou Kongregací pro evangelizaci. Středoafrická republika totiž patří k zemím, kde se tento vatikánský úřad stará o vše – od výběru biskupů až po rozvojovou pomoc. Přes nunciaturu proudí peníze na stavbu kostelů nebo podporu katechetů.
Církevní záruka
„Dneska je církev jediná organizace, která zaručí, že projekty budou ve Středoafrické republice fungovat, zvlášť mimo hlavní město. Člověk se dotýká toho, že tam církev skutečně pracuje s chudými. Lidé se k církvi dostanou přes školy, zdravotnictví, sirotčince,“ vysvětluje P. Staněk a zmiňuje i rozvojovou pomoc české organizace Siriri, která spolupracuje s bosými karmelitány.
Pro Středoafrickou republiku bylo před sedmi lety v době válečného konfliktu velkou vzpruhou, když zemi navštívil papež František. „Touha po míru se tam spojuje s papežem a jeho návštěvu považují za milník, který situaci zklidnil. Začala se taky stavět nemocnice, kterou si Svatý otec hodně přál. Financoval ji Vatikán, který do dneška platí stipendia pro mediky.“ I to je příklad papežské diplomacie v praxi.
ONDŘEJ ELBEL
Sdílet článek na:
